Související články

Pomník dětských obětí nacistického teroru v Lidicích je opět kompletní. Loni v listopadu z něj neznámý zloděj ukradl bronzovou sochu malého děvčátka, v pondělí 17. ledna bylo prázdné místo osazeno kopií původní sošky. Do obnovy se zapojila vedle památníku Lidice také česká veřejnost včetně škol. Po pachateli policie dosud neúspěšně pátrá. S podrobnostmi je ve studiu Vilém Faltýnek.

Pomník dětských obětí války v Lidicích na Kladensku, z kterého neznámý zloděj vloni v listopadu ukradl bronzovou sochu dívky, je opět kompletní. Nový odlitek zhruba metr vysoké sochy se vrátil na své místo v den nedožitých 87. narozenin autorky sousoší Marie Uchytilové. Ředitel památníku Milouš Červencl ČTK řekl, že odlitek stál zhruba 30.000 korun, jelikož se sochař Oldřich Hejtmánek vzdal nároků na honorář. Částku památník uhradil z peněz vybraných při veřejné sbírce. Lidé do ní přispěli 161.000 korunami. Podle Červencla bude zbývající část peněz využita k obnově místního Růžového sadu. Nevyloučil ovšem, že peníze půjdou na autorský honorář, který požaduje manžel Uchytilové a spoluautor sousoší Jiří Hampl. Slavnostního odhalení sochy se zúčastnilo asi 200 lidí, mezi kterými byla i dcera Uchytilové Sylvia Klánová. Klánová ČTK řekla, že byla z krádeže sochy nešťastná.

Uchytilová na sousoší nazvaném Památník dětským obětem války spolupracovala až do své nenadálé smrti s manželem Jiřím Hamplem. Své životní dílo umístěné v Lidicích však nikdy nespatřila - prvních 30 soch bylo instalováno až v roce 1995, posledních sedm o pět let později. Lidice jsou v Česku považovány za jeden ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili v červnu 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických občanů s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Obnova Pomníku dětských obětí války v Lidicích na Kladensku, z kterého někdo v listopadu ukradl bronzovou sochu dívky, by se mohla prodražit. Manžel Marie Uchytilové a spoluautor sousoší Jiří Hampl totiž chce získat 100.000 korun za autorská práva. Vedení památníku doposud počítalo, že by nový odlitek i s pojištěním měl stát zhruba 70.000 korun. Ředitel památníku Milouš Červencl ČTK řekl, že jsou požadavky za autorská práva přemrštěné, a je připraven se kvůli nim soudit. Podle Červencla se nároku na honorář vzdala dcera Marie Uchytilové, její manžel ovšem požaduje 100.000, což ředitel označil jako nehoráznost. "Pan Hampl se zatím neozval. Ve veřejné sbírce jsme doposud vybrali kolem 100.000 korun, což by na obnovu sousoší mělo bohatě stačit," dodal Červencl. Hampl má na odměnu podle zákona nárok, což Mladé frontě Dnes potvrdil advokát ze společnosti Baker & McKenzie Jiří Čermák: "Z pohledu autorského práva je skutečně třeba získat k vytvoření kopie části sousoší souhlas autora, respektive jeho dědiců. A to přesto, že účelem je oprava původního díla," řekl advokát MF Dnes. Nový odlitek sochy v současné době vytváří slévač Oldřich Hejtmánek, jenž se vzdal nároků na honorář. Památník mu zaplatí jen za cenu materiálu a energií. Odlitek zhruba metr vysoké sochy by se na své místo měl vrátit 17. ledna, v den nedožitých 87. narozenin autorky sousoší Marie Uchytilové.

22. listopadu se na veřejnost dostala sotva uvěřitelná zpráva: policie oznámila, že ze sousoší 82 lidických dětí, které nacisté v r. 1942 zahubili plynem v polském Chelmnu, se ztratila bronzová soška malé holčičky. Šlo nejspíš o krádež, i když její motivy nejsou dosud známy. Pomník je dominantou celého lidického pietního areálu a jeho autorka, sochařka Marie Uchytilová, považovala toto sousoší za své životní dílo. Policie po zloději dosud neúspěšně pátrá, po soše děvčátka zatím není ani stopy... - Nyní se ale objevila naděje, že by mohla být alespoň

Dějiny jsou nespravedlivé, někoho vyzdvihnou a na někoho zapomenou. Myslí si to alespoň Martin Krsek z muzea v Ústí nad Labem a slova o nespravedlnosti historie prý bezezbytku platí na hrdinu Historických obzorů Václava Sedláčka, oběť protinacistických demonstrací.

Kalendárium začneme nejvýznamnějším výročími už téměř uplynulého týdne. Výročími, která se váží k 17. listopadu:

Bavorský ministr školství Ludwig Spaenle (CSU) a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení a europoslanec Bernd Posselt položili věnce u hrobu mužů popravených za druhé světové války ve středočeských Lidicích. "Ukláníme se před našimi spoluobčany z Lidic a žádáme o odpuštění té části viny, kterou i my neseme," řekl Posselt. Současně v Lidicích připomněl poválečný osud Němců. Lidice jsou v Česku považovány za jeden ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili v červnu 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických občanů s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo tehdy zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Čtvrtek 11. listopadu je dnem válečných veteránů. Už ve středu se proto v Praze sloužila ekumenická bohoslužba ve vojenském kostele svatého Jana Nepomuckého. O připomínání životních osudů válečných veteránů a odbojářů z prvního, druhého i třetího odboje se stará rozhlasový redaktor Miloš Doležal. V uplynulých letech získaly například pozornost jeho objevné dokumentární pořady Atentát na Heydricha, Smrt v Kobylím dole, Na množství nehleďte a další.

Režisér Petr Nikolaev začal v bývalé věznici v Mladé Boleslavi natáčet film Lidice, který připomene tragický osud této středočeské obce za druhé světové války. Pomyslné první klapky se zúčastnil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Symbolicky tak navázal na svého strýce Františka, který byl v roce 1957 hlavním řečníkem na slavnostním znovuodhalení pomníku obětem lidické tragédie v americkém městečku Lidice. Premiéra je naplánována na 9. června 2011.

Památník Lidice získal do svých sbírek novou fotografii. Na snímku z roku 1946 je šest tuberkulózních pacientek krčské nemocnice včetně jedné z lidických matek Alžběty Doležalové, která později této nemoci podlehla. Fotografii se podařilo získat od pacientky, která s ní ležela na pokoji, řekl ČTK ředitel památníku Milouš Červencl. Po odvysílání pořadu České televize Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy se lidické ženě Marii Šupíkové (rozené Doležalové) ozvala Eva Herlingerová a chtěla se s ní setkat. V roce 1946 totiž ležela ve stejném pokoji v krčské nemocnici s její matkou Alžbětou Doležalovou. Byla rovněž svědkem prvního setkání této lidické ženy s nalezenou dcerou v srpnu 1946. Obě pacientky se léčily na tuberkulózu, ale zatímco Doležalová nemoci 9. prosince podlehla, Herlingerové se nad chorobou podařilo zvítězit. Na setkání po odvysílání pořadu ženy zjistily, že mezi fotografiemi Herlingerové zachycujícími pobyt Doležalové v nemocnici je jedna, o jejíž existenci neměla Šupíková tušení a kterou ani Památník Lidice neměl ve svém fotoarchivu. Tento snímek pochází ze září 1946.