Mluvčí sudetských Němců uctil oběti Terezína

27-07-2005

Mluvčí sudetských Němců Johann Böhm navštívil v úterý Terezín a předtím i Lidice a uctil památku tamních obětí nacistické okupace. Je tak prvním významným představitelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který učinil toto významné gesto. Co ho k tomu vedlo? To se snažil zjistit Josef Kubeczka.

Tuto otázku jsem položil Vladimíru Handlovi z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

"Já si myslím, že především Johann Böhm vždycky byl představitelem umírněného křídla v sudetoněmeckém landsmanšaftu. I ve funkci bývalého prezidenta zemského sněmu po dobu téměř deseti let bylo možno jeho přístupy a postoje vždy charakterizovat jako poměrně vstřícné a umírněné. Proto si myslím, že on nevybočuje z tradice svých postojů. Co ho přimělo k tomuto kroku zrovna v tuto dobu není úplně zřejmé. Asi hledá nějakou cestu, jak česko-sudetoněmecké vztahy posunout do operativnější roviny."

Někteří pozorovatelé dávají Böhmovo gesto do souvislosti s chystanou návštěvou bavorského premiéra Edmunda Stoibera v Praze. Co o tom soudíte Vy a lze vůbec očekávat, že k této návštěvě dojde?

"Ta návštěva je otevřená už řadu let, několikrát již byla tak říkajíc 'na spadnutí', ovšem výroky pana Stoibera i letos na sudetoněmeckém dnu atmosféru určitého očekávání opět schladily, protože se vyjádřil poměrně radikálně ve vztahu k České republice. Očekávání bezprostřední návštěvy tedy já sám necítím. Nicméně určitě i pan Stoiber, jako velice pragmatický politik, si uvědomuje, že ta česko-německá relace v jeho pojetí je poněkud kontraproduktivní, a proto je možné, že určitá pragmatická domluva mezi pany Stoiberem a Böhmem existuje a že takové náznaky větší vstřícnosti by mohly předznamenávat opět posun spíše k tomu kooperativnímu vztahu."

Johann Böhm během své návštěvy hájil sudetoněmecké "právo na domov" a "právo na majetek" v tom smyslu, že jde o práva jednotlivců. Může to podle Vás současně znamenat, že odmítl možnost, aby jeden stát nutil stát druhý k naplnění těchto práv?

"Já si nemyslím, že by mohl pan Böhm odstoupit od původního právního pojetí, které v Německu převládalo až do loňského roku, tzn., že stát je z Ústavy povinen hájit a prosazovat zájmy svých občanů. Tento postoj se změnil díky vládě pana Schrödera a pana Fischera. Tu novou tezi, že stát nebude podporovat tyto požadavky ze strany sudetských Němců přijala i paní Angela Merkelová z opoziční CDU, nicméně CSU tento posun neučinila. Neumím si tedy představit, že by se pan Böhm vzdal tohoto tradičního postoje. Myslím si, že zdůrazňování individuálních nároků je to, co je možné od sudetoněmeckých představitelů očekávat. Otázkou spíše je, zda v praxi budou tyto požadavky skutečně stavět kategoricky a budou jimi podmiňovat nějaké formy další spolupráce s českou stranou,"

soudí Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

27-07-2005