Související články

Kalendárium připomene pouť Čechů na Rus roku 1867 nebo smutné výročí vyhlazení Lidic. Řeč bude ale i o dalších tématech. Vybírala je Martina Lustigová.

Zamyšlení o touze být viditelný přináší na své titulní straně Nový domov. Československá komunita v Kanadě byla, zvláště během druhé světové války, úspěšná, konstatuje ve svém článku Josef Čermák a pokračuje: Podobně je tomu i v dnešní generaci.

Pět desítek Čechů a Němců z Kruhu přátel česko-německého porozumění si v sobotu v národním památníku Lidice připomnělo 65. výročí vyhlazení této obce nacisty. Památku obětí uctili zasazením symbolické lípy. Při této příležitosti také předali ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi ocenění Zlaté srdce pro Evropu za přispění k česko-německému smíření. "Ještě jako ústecký primátor dokázal pan Gandalovič, že usmíření Čechů s Němci je možné, nechal totiž na mostě Edvarda Beneše v Ústí nad Labem odkrýt pamětní desku jednak na památku tragického úmrtí zhruba stovky německých obyvatel, kteří zde následkem českého hněvu zahynuli v roce 1945, a zároveň na počest Židům, kteří zemřeli ve druhé světové válce," řekl ČTK Bohumil Řeřicha, český předseda Kruhu přátel česko-německého porozumění.

Pokud Česko odsouhlasí umístění protiraketového radaru v Brdech, měli by Američané na oplátku zesílit své bezpečnostní záruky a posílit investice v Česku. Takové přání vyjádřila Topolánkova vláda ve své osmistránkové odpovědi na americkou nótu žádající umístění základny, píše deník Právo, kterému se podařilo získat text odpovědi.

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl převzal ocenění za kontroverzní reklamu nazvanou Total Burn-Out. Mezinárodní cenu Epica Bronze Finalist od marketinkových odborníků a cenu tuzemských kreativců bronzový Louskáček původně obdržela reklamní agentura. Tvůrce projektu ji pak předal vedení Památníku Lidice. Netradiční reklama zvýšila povědomí mládeže o tragických událostech v Lidicích roku 1942, ovšem na druhou stranu vyvolala protesty zejména členů Českého svazu bojovníků za svobodu.

"Cenu jsme předali především za to, co si kvůli našemu nápadu vedení památníku užilo s lidmi, které jsme neúmyslně urazili," řekl ředitel reklamní agentury McCann-Erickson Jan Binar, který uznal, že rozzlobenou reakci pamětníků měl předpokládat. Předstíraná počítačová hra nazvaná Total burn-out of Lidice neboli v překladu Úplné vypálení Lidic se objevila na začátku září loňského roku a vypadala na první pohled drsně. Po odkliknutí na další stránku se objevil povel: "Vypal Lidice v co nejkratším čase". Na další stránce si hráč vybíral zbraň, granáty či plamenomet. Teprve po jejím výběru poznal, že nejde o podporu nacismu, ani o hru, ale o propagaci památníku v Lidicích. "Na co si to tu hraješ?! V Lidicích to nebyla hra, ale realita," mohl si návštěvník stránky přečíst. Po protestech veřejnosti ji památník stáhl, přestože podle Červencla internetové stránky Lidic za 36 hodin po medializaci celé záležitosti navštívilo téměř 26.000 lidí z osmi zemí. Za dva měsíce pak stránky zaznamenaly téměř 140.000 návštěv, více než za celý rok předtím.

Total burn-out of Lidice (Úplné vypálení Lidic) - to je internetová stránka, která předstírá, že obsahuje hru simulující vypálení středočeské obce německými nacisty v roce 1942. Hned po svém spuštění vzbudila tato internetová stránka, která ve skutečnosti upozorňuje na tragickou historii Lidic a zve do tamního památníku, velmi rozporuplné reakce: od naprostého odmítnutí až po nadšení. Více se dozvíte od Martiny Lustigové.

Ředitel Památníku Lidice neodstraní z internetu kontroverzní reklamu, která se snaží seznámit mladé lidi s tragédií, při které v roce 1942 zahynulo 340 lidických občanů. Ke stažení reklamy ho vyzvala Česká rada pro oběti nacismu (ČRON). K výzvě se připojil také Český svaz bojovníků za svobodu. Podle předsedy ČRON Oldřicha Stránského bylo chybou, že vedení lidického památníku a reklamní agentura před zahájením kampaně vůbec neoslovily přeživší oběti z Lidic. "Je nevhodné využívat tragédii lidických obyvatel jako taháku na návštěvu Památníku v Lidicích," uvedl Stránský. Předstíraná počítačová hra nazvaná Total burn-out of Lidice neboli Úplné vypálení Lidic na adrese www.totalburnout.cz uvádí povel: "Vypal Lidice v co nejkratším čase". Teprve po několika krocích ale hráč pozná, že nejde o podporu nacismu, ale o propagaci památníku v Lidicích. "Na co si to tu hraješ?! V Lidicích to nebyla hra, ale realita," může si návštěvník stránky přečíst. Krátce po uvedení této reklamy se však minulý týden na internetu objevilo její pirátské pokračování, proti kterému se postavili i členové odbojářských organizací. "Stažení této pirátské hry, jejíž uvedení nás velmi pobouřilo, se zadostiučiněním přijal i lidický starosta Václav Zelenka," dodal ředitel Památníku Lidice.

Komentátor Práva hodnotí úmysly nového ministra vnitra Langera: "Máme ministra, který polidští policii, vybaví ji technikou a zatočí s korupcí a provětrá kde co."

Starosta Lidic na Kladensku Václav Zelenka je velmi pobouřen stránkou na internetu, která obsahuje hru Total burn-out of Lidice simulující vypálení středočeské obce německými nacisty v roce 1942. Muž, kterému byly v době tragédie čtyři roky a kterému život zachránil fakt, že byl díky světlým vlasům vybrán na převýchovu do německé rodiny, ji označil jako perverzní. Ředitel Památníku Lidice ale s vytvořením stránek o tragické historii obce souhlasil. "Přišel jsem v Lidicích o tátu, sestřenici, bratrance, dva strýce a babičku, která zemřela v Osvětimi, a teď z toho má být nějaká hra. To bych se mohl taky jednou dozvědět, že nacisté, kteří vypálili naši obec, byli vlastně velcí hrdinové," řekl v úterý ČTK Zelenka, který se do tehdejšího Československa vrátil jako poslední ze zavlečených dětí v květnu 1947. Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl v úterý ČTK sdělil, že s nápadem reklamní agentury McCann Erickson vytvořit zdarma stránku o Lidicích na internetu souhlasil. Podle něj je to jediný způsob, jak upoutat zájem mladých o návštěvu Památníku. "Je to kontroverzní, ale na dnešní mladé nic jiného neplatí. Na rozdíl od starší generace jsou jejich ohlasy na internetovou stránku pozitivní a určitě jim díky ní dochází, co se tehdy v Lidicích stalo," uvedl Červencl. Zatímco internetové stránky Památníku Lidice navštěvuje průměrně 200 zájemců denně, po medializaci celé kauzy v úterý dopoledne zaznamenali 3500 vstupů.

Fotoreportáž ze školy v severoosetském Beslanu přepadené před dvěma lety teroristickým komandem přináší výstava Beslanská tragédie, která v úterý začala ve výstavní síni In memoriam v Lidicích na Kladensku. Přepadení nepřežilo 187 dětí. "Přestože je mezi lidickou a beslanskou tragédií velký časový rozdíl, mají mnoho společného. Proto jsme chtěli spojit děti z lidického památníku s dětmi z fotografií z Beslanu," řekl ČTK ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl.

V Lidicích, které srovnali nacisté se zemí 10. června 1942, nepřežilo 82 dětí. "Obě události šokovaly nesmírnou brutalitou a zdánlivou nesmyslností. Tato krutost však byla pečlivě vykalkulována bez úcty k lidskému životu," sdělil náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. Na barevných fotografiích mohou návštěvníci výstavy vidět atmosféru v beslanské škole krátce poté, kdy třetí den došlo uvnitř budovy kvůli zkratu na bombě teroristů k výbuchu, po němž přišly další dvě exploze a také smrt většiny rukojmích. Výstava bude otevřena do 30. září.

V severoosetském Beslanu se 1. září 2004 odehrála jedna z nejkrvavějších tragédií v novodobých ruských dějinách. Přepadení školy teroristickým komandem, následné třídenní zajetí v tělocvičně plné odjištěných náloží a chaotický zásah bezpečnostních sil a místních ozbrojených mužů nepřežilo celkem 334 lidí, mezi nimi 187 dětí ve věku do šestnácti let. Dalších 728 utrpělo zranění. Z dvaatřiceti teroristů, které úřady označily za pachatele činu, stanul před soudem jediný přeživší: Nur-Paši Kulajev, který byl později odsouzen na doživotí.