Související články

Sochař Jiří Hampl opět zvítězil ve sporu s Památníkem Lidice kvůli autorství pomníku zavražděných lidických dětí. Podle verdiktu krajského soudu je spoluautorem sousoší společně se svojí ženou Marií Uchytilovou. Sochař se s památníkem soudil, protože bez jeho svolení byla změněna informační deska u sousoší. Na ní už nebyl uveden jako spoluautor. Památník musí podle verdiktu soudu informační desku změnit a doplnit tam i Hamplovo jméno. Proti rozsudku se lze odvolat. Autorkou známého sousoší Památník dětským obětem války Marie Uchytilová loni získala při příležitosti státního svátku 28. října od prezidenta Miloše Zemana in memoriam medaili za zásluhy. Podle soudce Vojtěcha Cepla při soudním jednání všichni svědci s výjimkou jednoho potvrdili, že se Hampl na sochách podílel. Podíl Hampla na sousoších je však podle soudce výrazně nižší než podíl Uchytilové. Tím se ale soud nemusel zabývat, protože to nebylo předmětem žaloby.

V noci na čtvrtek ve svých sto letech zemřela právnička Josefina Napravilová, jež po válce neúnavně hledala lidické děti po celé Evropě. Obec, která byla v roce 1942 vypálena nacisty, pravidelně navštěvovala. Lidice naposledy navštívila minulý rok při zahájení výstavy Sofiina volba. Uvedl to ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Poslední rozloučení se uskuteční 27.února v Táboře. Josefa Napravilová, pozdější manželka předválečného ředitele Union banky Karla Napravila, se narodila v Plzni. Kvůli studiu práv se později přestěhovala do Prahy, kde prožila celou druhou světovou válku. Při květnového povstání pomáhala ošetřovat raněné a posléze pečovala o osvobozené vězně z Terezína. Jako pracovnice Červeného kříže provázela konvoj s pomocí Čechům, kteří se za války dostali do Švédska. Po válce našla po celé Evropě na čtyři desítky zavlečených českých dětí. V roce 1948 odešla do exilu, nejprve do Rakouska a později do Kanady, kde prožila desítky let. Byla držitelkou Masarykova řádu.

Památníku v Lidicích na Kladensku loni klesla návštěvnost zhruba o třetinu na 42.000 lidí. Podle ředitele Milouše Červencla to bylo zejména kvůli tomu, že v roce 2012 byl o památník velký zájem kvůli 70. výročí vyhlazení obce nacisty. Tragické výročí se tehdy také dostalo do povědomí lidí prostřednictvím úspěšného filmu Lidice. Návštěvnost loni klesla i na dalších místech, které lidický památník spravuje. Do vypálených Ležáků přijelo 11.000 a do shromažďovacího tábora v Letech 8500 návštěvníků. Podle Červencla loni klesl zejména zájem o návštěvy mezi tuzemskými studenty. Za další důvody považuje také špatné počasí, jelikož loni byla dlouhá zima. Památník na letošek jako novinku chystá audioprůvodce po pietním území. Podle Červencla se tento systém osvědčil v Letech a Ležákách, kde funguje dva roky. Památník chce do letošního dubna dokončit opravu glorietu, tedy největší brány do památníku. Bude to největší letošní investice pět milionů korun.

Anglické město Stoke-on-Trent odhalí památník místním horníkům, kteří sehráli klíčovou roli v obnově Lidic. Lidice jako odplatu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 srovnaly německé jednotky se zemí. Horníci z okolí Stoke-on-Trent v rámci sbírky na obnovu Lidic vybrali 32.000 liber, což v dnešní měně odpovídá jednomu milionu liber (asi 30 milionů korun). Jejich solidární čin bude na místním autobusovém nádraží připomínat šest metrů vysoká skulptura.

Některá sdružení na ochranu lidských práv a romské organizace si stěžují na ministerstvu kultury na šéfa lidického památníku, který vede i památník obětem romského holokaustu v Letech u Písku. Podle nich Milouš Červencl projevy rasismu zlehčuje a podněcuje k nenávisti k Romům. Z funkce by měl odejít. Osm organizací a představitelé kladenského svazu bojovníků za svobodu to uvedli v dopise náměstkyni ministra kultury. Červencl řekl, že si za svými slovy stojí.

Červencl v anketě Práva odpověděl na dotaz, zda jsou Češi rasisté, že ne. Mimo jiné uvedl: "S čím se však asi nemíní ztotožnit a co netolerují, jsou nepřizpůsobiví spoluobčané. Zvláště když nerespektují naše zákony a zvyklosti, obecný pořádek a zneužívají širokého sociálního systému nastaveného tímto státem, o kriminalitě nemluvě. To se týká našeho mnohdy problematického soužití s Romy. Vykládat to však jako projev rasismu je zavádějící."

Pozůstalí po romských obětech holokaustu a několik romských organizací kritizuje Památník Lidice, který údajně nespravuje vhodně a citlivě pietní místo v Letech u Písku. Romům vadí prezentace na webu či informační tabule bez zmínky o vepřínu, který stojí v místě někdejšího nacistického sběrného tábora pro Romy. Vyzývají ostatní Romy, aby se nezúčastňovali akcí lidického památníku v Letechn a trvají na odstranění velkovýkrmny. Prohlášení s výzvou poskytl ČTK Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl výhrady odmítá. Podle jeho slov nejsou internetové stránky špatně spravované a informační tabule byly před instalací schváleny odborníky.

Voda, která zalila v úterý ráno pietní místo bývalé osady Ležáky na Chrudimsku, už opadla. Škody podle ředitele lidického památníku Milouše Červencla nebudou nakonec tak veliké. Místostarostka Miřetic Jarmila Alinčová dodala, že bude nutné odstranit větve a upevnit poničenou hráz. Velká povodeň už poškodila areál v roce 2010, dva roky po rozsáhlé rekonstrukci a způsobila větší škody než ta letošní.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 71. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, lidé uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili pamětníci událostí a další hosté z Česka i zahraničí. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo odhalilo, že parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

3. července 1936 se v ženevském sídle Společnosti národů vážně postřelil československý novinář židovského původu Stefan Lux. Krátce předtím napsal otevřený dopis britskému ministru zahraničí Anthony Edenovi, ve kterém vyzval evropské mocnosti Anglii a Francii, aby se spojily v boji proti Hitlerovi. Edena varoval, že jedná-li v Berlíně s hitlerovským režimem, jedná se sprostými zločinci.

Památníku v Lidicích na Kladensku se loni zvýšila návštěvnost na 50.000 lidí, což je o 20 procent více než v předchozím roce. Na zvýšeném zájmu návštěvníků se podílelo zejména loňské výročí 70 let od vyhlazení obce nacisty. ČTK to řekl ředitel památníku Milouš Červencl. Návštěvnost podle něj loni vzrostla i na dalších místech, které spravuje lidický památník. Do vypálených Ležáků zavítalo 15.000 a do shromažďovacího tábora v Letech 11.000 návštěvníků.