Související články

38 zavražděných, domy srovnány se zemí, vypáleny, ženy a děti bez otců, manželů a bratrů. Takový byl obraz malé moravské vesnice Javoříčko jen pár dnů před koncem války. Obec měla podobný osud jako Lidice, Prlov nebo Ploština. Dnes se na jejím místě nachází pietní areál a někdejší tragédii bude u příležitosti jejího 70. výročí připomínat nová expozice umístěná v budově školy. V rubrice Zaujalo nás ji představí Filip Žáček z občanského sdružení Iniciativa pro podporu vypálených obcí.

Historii vypálené obce Javoříčko na Olomoucku bude připomínat nová expozice. Otevře se na konci dubna v prostorách někdejší školy u příležitosti 70. výročí osvobození a vypálení Javoříčka nacisty. Osud obce budou v expozici zachycovat především emotivní fotografie a dominantní model původní obce. ČTK to sdělil Filip Žáček z občanského sdružení Iniciativa pro podporu vypálených obcí. Projekt stál zhruba 700.000 korun. Historii obce už nyní lidem připomíná multimediální stezka a takzvané hrobodomy, vyznačené základy někdejších domů.

V nedělním vysílání se budeme věnovat tragickému náletu na Prahu z února 1945. Událost, která dodnes vyvolává emoce i otazníky, připomeneme v dokumentu Českého rozhlasu právě prostřednictvím dobových rozhlasových nahrávek.

V Památníku Lidice přibude zhruba za rok další expozice, která připomene poválečné osudy lidických žen a hledání a návrat ztracených dětí. Další částí expozice bude původní poválečný domek poblíž Lidické galerie. Je unikátní tím, že zůstal tak, jak byl v padesátých letech postaven. Jeho otevření je v plánu 15. června 2017 k 70. výročí položení základního kamene nových Lidic. Letošní návštěvnost památníku byla zhruba o deset procent vyšší oproti minulému roku. Přispěla k tomu stoupající obliba doprovodných programů k výstavám v Lidické galerii. Uvedl to ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Do památníku tak letos přišlo už přes 45.000 návštěvníků.

Oceněné práce z mezinárodní dětské výtvarné soutěže Lidice budou vystavené v Nostickém paláci, sídle ministerstva kultury. Kromě prací z pěti posledních ročníků expozice zahrnuje i dětské výtvory s vánoční tematikou. Výstava i soutěž se každoročně pořádá k uctění památky zavražděných lidických dětí. V posledních letech do výstavy přichází pravidelně více než 25.000 výtvarných děl od dětí až ze 70 států. Hlavní expozice se koná vždy v Lidické galerii v Lidicích od června do října.

Jednání státu s majitelkou pozemků v areálu památníku Ležáky se po mnoha letech zřejmě blíží k úspěšnému konci. Zástupci obou stran se letos několikrát sešli a našli kompromis pro jejich odkoupení. Sdělila to mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová. Jaká by měla být konečná dohodnutá částka a kdy by se mohla podepsat smlouva, není zatím jasné. Pietní území Ležáky bylo prohlášeno za národní kulturní památku 16. června 1999. Pozemky se vrátily do soukromých rukou při restitucích v první polovině 90. let. Stát za ně nikdy nájemné neplatil. Majitelce před několika lety nájemní smlouvu nabízel, odmítla ji ale a trvala na prodeji. V roce 2012 však majitelka na své území zakázala přístup, ministerstvo kultury proto v roce 2013 rozhodlo, že o soukromé pozemky se stát starat nebude. Před konáním pietního aktu však nakonec ministerstvo ustoupilo a nařídilo uvést území znovu do pořádku.

Prezident Miloš Zeman udělí 28. října státní vyznamenání mimo jiné i slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, uvedla Mladá fronta Dnes (MfD). Předseda slovenské vlády je podle deníku mezi pozvanými hosty na slavnostní večerní ceremoniál ve Vladislavském sále Pražského hradu. Jaké konkrétní vyznamenání dostane, není známo. Pravděpodobně ale podle MfD půjde o Řád bílého lva, nebo o Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Vyznamenání má být podle listu poděkováním za dobré sousedské vztahy mezi ČR a Slovenskem, které přetrvávají od rozdělení federace. V médiích se už objevila i další jména lidí, které zřejmě prezident vyznamená, například režiséra Roberta Sedláčka a cestovatele Miroslava Zikmunda. Česká televize v pátek uvedla, že Zeman ocení státním vyznamenáním in memoriam faráře z Lidic Josefa Štemberku.

Série přednášek a debat doplní mezinárodní výstavu o nucených pracích za druhé světové války, kterou od začátku července do konce října hostí Královský letohrádek v Praze. Doprovodný program potrvá do druhé poloviny října. Už dnes se v jeho rámci uskuteční diskuse o odškodňování nuceně nasazených, na kterou v následujících dnech a týdnech navážou přednášky o systému nucených prací v protektorátu Čechy a Morava, o českých vězních v nacistických koncentračních táborech nebo o romském holokaustu. Na nucené práce bylo v éře nacistického Německa zavlečeno více než 20 milionů mužů, žen a dětí.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 72. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Památku Ležáků přijel uctít i prezident Miloš Zeman, podle kterého českému národu ze strany nacistů hrozila genocida a Češi si měli prožít svůj holocaust. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo odhalilo, že parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) na pietním aktu v Lidicích na Kladensku odsoudil nedávný výrok bavorské státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, podle níž Benešovy dekrety nepatří do evropského právního státu. Štěch na pietní vzpomínce k 72. výročí vypálení Lidic nacisty také označil za chybné dívat se na lidickou tragédii jako na něco, co se nemůže opakovat. I po druhé světové válce se v různých částech světa odehrávají genocidy a zlo se v různých podobách vrací, řekl. Program pietní akce začal ráno bohoslužbou na základech kostela svatého Martina. Mše, kterou sloužil kardinál Dominik Duka, připomněla lidického faráře Josefa Štemberku, jenž byl tehdy popraven spolu s ostatními lidickými muži. Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.