Související články

Před podceněním světových konfliktů, které se Česka zdánlivě dotýkají jen velmi málo nebo vůbec, varoval v sobotu u příležitosti pietního aktu k 66. výročí vypálení Lidic předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podotkl, že je třeba se zamyslet, zda se podobná tragédie již nemůže opakovat. Sobotka, který při neúčasti prezidenta Václava Klause, přednesl hlavní projev, označil lidickou tragédii za nejhorší očistec. "Lidská bolest zde byla konfrontována s lidskou bezcitností," řekl Sobotka. Zároveň varoval před nevšímavostí vůči současným světovým konfliktům. "Zlo, které páchá někdo na druhém konci planety, je v dnešním globalizovaném světě nebezpečně blízko nás. Po vzdání úcty obětem se musíme zamyslet, zda se podobná tragédie nemůže stát znovu," dodal. Sérii projevů zakončila předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Připomněla, že tragédie Lidic si všiml celý svět. "Osud této obce otřásl každým. Svět se pak pod tíhou svědomí rozhodl, že Lidice budou žít. Stejně pojmenované obce se proto objevují po celém světě," řekla Dvořáková. Pietního aktu u hromadného hrobu lidických mužů v Památníku Lidice se zúčastnily stovky lidí z řad veřejnosti i pozvaných hostů.

Nucená práce českého obyvatelstva pro nacistické Německo je tématem výstavy Im Totaleinsatz (V nuceném nasazení), kterou v Berlíně zahájilo místní Dokumentační centrum nucených prací ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti. Některé dokumenty jsou nyní v Německu zveřejněny vůbec poprvé. Výstava ukazuje prostřednictvím téměř 250 fotografií, osobních dokladů či pozdějších žádostí o odškodnění vývoj systému nucených prací, pracovní a životní podmínky českých nuceně nasazených v pracovně výchovných táborech, otročení v táborech koncentračních i podmínky pozdějších kompenzací. Zvlášť unikátní jsou snímky českého fotografa Zdeňka Tmeje z období jeho nuceného nasazení v letech 1942 až 1944. Podle ředitele Česko-německého fondu budoucnosti Tomáše Jelínka muselo v době nacismu vykonávat nucené nebo otrocké práce dohromady 500.000 až 600.000 Čechů. Jak vysvětluje jeden z panelů instalovaných na berlínské výstavě, nacisté "odkládali definitivní řešení 'české otázky' z taktických a hospodářských důvodů". Šlo jim prý o maximální využití hospodářského potenciálu českých zemí. V letech 2000 až 2006 bylo z německých fondů odškodněno přes 8600 těch, kteří vykonávali otrocké práce přímo v koncentračních táborech či ghettech i více než 40.000 lidí, kteří byli deportováni na nucené práce do nacistického Německa.

Novou expozici "... a jméno obce bylo vymazáno", učebnu s počítačovým vybavením a možnost bádání v digitálním archivu sbírky nabízí vzdělávací středisko a výstavní prostor v Památníku Lidice na Kladensku. V prostoru Pod Tribunou zájemci například naleznou řadu dokumentů o zničení obce nacisty. Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl uvedl, že v loňském roce poprvé po mnoha letech zájem českých škol o návštěvu Lidic převýšil počet školáků ze zahraničí. Důvodem pro vyhlazení Lidic nacisty se stala domnělá souvislost jednoho z lidických občanů s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.

A je tu chvíle pro hosta Kaleidoskopu. Tentokrát jsem se za ním vypravil do Ústavu Jaderné fyziky Akademie věd České republiky v Řeži u Prahy. A důvod? Jaderný chemik docent Jan Kučera získal světové ocenění. Byla mu udělena Medaile George Hevesyho, pojmenovaná po nositeli Nobelovy ceny za chemii v roce 1943. Tohoto ocenění se dodnes dostalo pouze 28 vědcům za mimořádné výsledky dosažené v jaderné analytické chemii. To zní sice pro laické uši poněkud nesrozumitelně, ale samotná vědecká dráha Jana Kučery už naznačuje, kde všude se dají jaderné analytické

Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol položili u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici v Praze věnec. Studenti si podle místopředsedy Studentské komory Jána Říhy tímto způsobem připomněli nejen památku těchto dvou mužů, ale i důvod vyhlášení Mezinárodního dne studentstva a vzpomněli na všechny studenty, kteří v řadě zemí žijí v nesvobodě. Říha, který studuje politické teorie a současné dějiny, uvedl, že by se nemělo zapomínat na to, proč některé svátky, které v průběhu dějin dostaly jiný obsah, původně vznikly. Pietního aktu v Žitné ulici se zúčastnila necelá desítka studentů. Říha si myslí, že je to z části proto, že studenti svobodu mají, a proto si plně neuvědomují její význam. Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol se dopoledne zúčastnili také vzpomínkové slavnosti u Hlávkovy koleje.

Opera Brundibár v podání Dětského sboru Sluníčko z 5. ZŠ Kladno v Lidicích na Kladensku připomněla tragédii židovských dětí, které během druhé světové války zahynuly v koncentračních táborech. Dílo pražského židovského skladatele Hanse Krásy na libreto Adolfa Hoffmeistra se hrálo v 55 reprízách v letech 1943 a 1944 v koncentračním táboře Terezín. "Souvislost se dnešním uvedení této hry právě v Lidicích vidím v tom, že se obě tragédie týkaly dětí," řekla ČTK sbormistryně Eva Moučková. V Lidicích vypálených v roce 1942 fašisty v odvetu za atentát na Reinharda Heydricha, žilo 105 dětí, zavražděno jich bylo pravděpodobně 88.

Dílo Brundibár napsal v roce 1938 pražský židovský skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistra. Dvacátého třetího září 1943 měl Brundibár premiéru v terezínském ghettu. S malými židovskými vězni ji nastudoval sám její skladatel po deportaci do Terezína. V této přestupní stanici do táborů smrti byla nakonec provedena více než padesátkrát a skončila se smutným koncem malých zpěváků. Jejich životy skončily ve vyhlazovacích táborech a stejný osud potkal i Hanse Krásu, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi.

Příběh opery, která byla původně složena pro soutěž o novou dětskou operu vypsanou československým ministerstvem kultury, byl pro terezínské zpěváčky symbolický, dvě chudé děti v něm bojují proti zlu dospělých zobrazeném v postavě zlého flašinetáře Brundibára. Opera posloužila i nacistické propagandě. Uvedení Brundibára bylo vrcholem prohlídky Terezína v červnu 1944, kdy zde delegát Červeného kříže Maurice Rossel konstatoval, že v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem. Terezínskou internací prošlo 15.000 židovských dětí, zůstalo jich 800, z vyhlazovacích transportů se vrátila stovka.

Vyhlazení obce Ležáky, poprava generála Aloise Eliáše, ale také první hra Divadla Járy Cimrmana nebo slavná penalta Antonína Panenky - to je pestrá škála témat, o kterých je řeč v dnešním Kalendáriu. Připravila ho Martina Lustigová.

Tisíce lidí si minulou neděli v Lidicích připomněly 65. výročí vyvraždění lidických mužů a srovnání této středočeské obce se zemí. Rovný přístup ke vzdělání, sociálním příplatkům nebo bydlení má zajistit antidiskriminační zákon, jehož předlohu schválila vláda. Vláda schválila národní program snižování emisí.

Tisíce lidí si tuto neděli v Lidicích připomněly 65. výročí vyvraždění lidických mužů a srovnání této středočeské obce se zemí. 10. června 1942 se tak nacisté pomstili za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli příslušníci čs. zahraničního odboje. Zničení Lidic se podle prezidenta Václava Klause stalo tragickým katalyzátorem ve vývoji česko - německým vztahů. Více už Milena Štráfeldová:

Dopad lidické tragédie na česko-německé vztahy připomněl v neděli u příležitosti pietního aktu k 65. výročí vypálení obce prezident Václav Klaus. Tato tragédie rozbila ochotu uvažovat o společném poválečném soužití Čechů a Němců, řekl ve svém projevu. Vyhlazení Lidic prezident označil za obludný masový zločin, který se stal katalyzátorem česko-německých vztahů. Celá tato tragédie přispěla k uvědomění si šílenství nacismu nejen u nás, ale na celém světě, řekl ČTK Klaus.

Představitel pravoslavné církve Jaroslav Šuvarský označil atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který se stal záminkou k vyhlazení Lidic, za akt spravedlivé odplaty. Připomněl, že k českým dějinám patří i množství Čechů, kteří selhali a svými udáními se podíleli na dopadení atentátníků. Předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková řekla, že je velmi obtížné nalézt míru při připomínce událostí v Lidicích, aby nedocházelo ke zneužití památky mrtvých. "Ne každá cesta k prezentaci odboje je únosná," prohlásila. Později ČTK potvrdila, že měla na mysli prezentaci pomocí internetové hry.

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl na začátku dubna převzal Mezinárodní cenu Epica Bronze Finalist od marketingových odborníků a cenu tuzemských kreativců bronzový Louskáček za kontroverzní internetovou reklamu nazvanou Total Burn-Out. Netradiční reklama zvýšila povědomí mládeže o tragických událostech v Lidicích roku 1942, ovšem na druhou stranu vyvolala protesty zejména členů Českého svazu bojovníků za svobodu.

Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Cheľmnu nad Nerrem. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.