Související články

Kalendárium nás tentokrát zavede do Javoříčských jeskyní a za dvěma hereckými osobnostmi.

Lidové noviny se ve svém sloupku vracejí k pondělním výtržnostem fanoušků ostravského Baníku před utkáním s pražskou Slávií. Zákony pro ně neplatí, každý jim jde z cesty, píše deník. Fanoušci si své zvláštní postavení vybudovali kvůli policejní nečinnosti a kultu fotbalu, který zasahuje i do nejvyšších politických míst.

Historie Lidic nebo Ležáků, do jejichž osudů tvrdě zasáhla 2. světová válka, je všeobecně známa. Vesnic a osad, které se staly terčem zvůle nacistů, ale bylo mnohem více, jednou z nich je i moravské Javoříčko. Do jeho osudů nahlédneme prostřednictvím výstavy Zapomenuté Javoříčko.

Památník Ležáky na Chrudimsku získal unikátní záběry z roku 1947. Tehdy se konala spontánní štafeta, která měla připomenout tragické události z roku 1942. Na snímku jsou i sestry Šťulíkovy a František Pelikán, tedy jediní obyvatelé osady, kteří přežili nacistickou odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. ČTK o tom informoval historik památníku Vojtěch Kyncl. "Dokument zachycuje vypálenou osadu v roce 1947, kdy ještě nebyly postaveny žádné pomníky. Z té doby máme jen pár fotografií. Jeden ze záběrů ukazuje údolí bez vzrostlé vegetace," řekl Kyncl. Podle ředitele památníku Milouše Červencla jde o mimořádný objev, protože jde o nejstarší dokument po druhé světové válce. Film byl přitom ve sbírce skutečského muzea od 60. let minulého století. "Byl sice zařazený v inventarizačním seznamu, ale nebyl o něj zájem. Ozvali se nám až nedávno z památníků v Ležákách, jestli nemáme nějaké dochované prameny," řekl vedoucí muzea Libor Aksler.

Film s názvem Štafeta krajem hrdinů zachycuje kromě Františka Pelikána, který přežil koncentrační tábor v Buchenwaldu, a sester Štulíkových, také štafetu četníků, hasičů a sokolů mikroregionem Skutče. Šlo o spontánní akci místních lidí. Pochodní vzdali úctu obětem vypálené osady a na trase kolem 20 až 25 kilometrů zapalovali oheň u památníků padlých, uvedl Kyncl. Dokument nejspíš vznikl pro tehdejší Československý týdeník, možná jej také kameraman V. Švec natočil jako zakázku pro tamní sbor dobrovolných hasičů. Film je němý, opatřený titulky, trvá asi 15 minut. Návštěvníci památníku uvidí asi šestiminutovou zkrácenou verzi.

Nejvýznamnějším výročím týdne jsou jistě události 17. listopadu roku 1939 a 1989. Nejsou to ale jediná jubilea, které připomene kalendárium, řeč bude také o Františku Topičovi a „králi železném a zlatém“.

Ve středočeských Lidicích se v úterý mísila čeština s italštinou - památník připomínající vyhlazení obce za druhé světové války navštívila početná delegace z toskánského San Pancrazia. Italskou vesničku stihl podobný osud jako Lidice, za války její obyvatele vyvraždili nacisté. Tragédii je věnována dvoudenní akce Světlo za San Pancrazio, která začala otevřením výstavy fotografií, dokumentujících vyhlazení obce, a seminářem s pamětníky. Již dříve si v Lidicích podobným způsobem připomněli masakry ve francouzské obci Oradour-sur-Glane, v ázerbájdžánské Chodžale či v norském Telavagu. Vesničku San Pancrazio zničili nacisté kvůli tomu, že její obyvatelé odmítli prozradit jména partyzánů. Zavraždili 55 mužů, mezi nimi i místního kněze. Ve sklepě, kde se masakr 29. června 1944 odehrál, bylo zřízeno pamětní místo s vytesanými jmény mučedníků. Domy ve vsi zničil oheň.

Památník Lidice si v září připomene tragický osud toskánské vesnice San Pancrazio, kterou koncem června 1944 zničili nacisté. Pokračuje tak v komponovaných vzpomínkových programech věnovaných místům s podobným tragickým osudem jako Lidice a Ležáky. ČTK to sdělil ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Organizátoři připravují na 2. a 3. září seminář a besedu s pamětníky ze San Pancrazia a Lidic, součástí akce bude i italský kulturní večer doplněný ochutnávkou toskánské kuchyně a vín. Již dříve si v Lidicích podobným způsobem připomněli masakry ve francouzské obci Oradour-sur-Glane, v ázerbájdžánské Chodžale či v norském Telavagu. Vesničku San Pancrazio zničili nacisté kvůli tomu, že obyvatelé odmítli prozradit jména partyzánů. Zavraždili 55 mužů, mezi nimi i místního kněze. Ve sklepě, kde se masakr 29. června 1944 odehrál, bylo zřízeno pamětní místo s vytesanými jmény mučedníků. Domy ve vsi zničil oheň.

Kalendárium připomene tragické události po atentátu na Reinharda Heydricha nebo významnou bitvu sedmileté války.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 66. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 zavražděných obyvatel. Ležácký areál se v červnu stal součástí Památníku Lidice a měla by jej čekat výrazná proměna, shodli se řečníci v projevech. Investice do ležáckého údolí by mohly dosáhnout desítek milionů korun. Podle přítomného místopředsedy Senátu Petra Pitharta by měly nyní Ležáky začít psát své třetí dějiny. První dějiny podle něj tvořila slavná doba do jejich vypálení nacisty. "Druhé jsou dlouhými dějinami marného úsilí, aby se Ležákům dostalo té nejvyšší úcty. Z plánovaného areálu se vybudovala jen menší část," řekl Pithart. Péče a peněz ze strany státu by se podle něj mělo nyní Ležákům dostat jako jiným významným místům v zemi. Dosud totiž památník ze svého skromného rozpočtu udržovala obec Miřetice.

Podle ředitele státního Památníku Lidice Milouše Červencla by ještě letos měly jít do Ležáků asi čtyři miliony korun na opravení havarijních stavů. Zejména půjde o opravu střechy restaurace, vybudování sociálních zařízení a instalaci vytápění, aby byly objekty restaurace a muzea využitelné i v chladných jarních a podzimních měsících. Do čtyř až pěti let by se Ležáky podle Červencla mohly dočkat investice asi 50 milionů korun. "Máme připravený projekt, který my měl nejprve upravit krajinu, prořezat stromy. Začít by se mělo stavbou kaple na místně nynějšího kříže," řekl. Vše by mělo završit postavení zcela nového objektu, do něhož by se soustředilo výstavnictví, informační centrum, seminární činnost a stravování. Do areálu chtějí noví správci přitáhnout zejména učitele a školy. "Chceme pro ně vytvořit různé vzdělávací programy," řekl Červencl.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení Lidic. Gestapo odhalilo, že v lomu Hluboká poblíž osady měli parašutisté vysílačku. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Masakr přežily jen sestry Šťulíkovy. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Obě sestry se zúčastnily nedělního pietního aktu.

Názor, že se Židé za druhé světové války nevzepřeli svému osudu, vyvrací výstava Židé v boji a odboji, která začala v Památníku Lidice na Kladensku. Fotografie a dokumenty na 26 panelech představují vybrané osudy československých Židů na domácí půdě i v československých zahraničních jednotkách. Autorka výstavy Zlatica Zudová-Lešková z Historického ústavu Akademie věd ČTK řekla, že cílem expozice je upozornit na dosud málo známou skutečnost, že Židé se osudu holocaustu v letech 1939 až 1945 nejen bránili, ale také proti němu se zbraní v ruce aktivně bojovali. Mezi lidmi přitom podle ní přežívá názor, že Židé byli za války pasivní. "Snažíme se přispět k vyvrácení tohoto základního mýtu," uvedla.

Ze 136.000 československých Židů, kteří přímo podléhali teroru, represi a protižidovským opatřením, se jich podle Zudové-Leškové zhruba 8500 aktivně zapojilo do odboje. "Každý si nese svůj osud, ale každý zpravidla nechal v koncentračním táboře své nejbližší. A tím to bylo dost motivované," poznamenala. Expozice v Památníku Lidice potrvá do 28. září.