Související články

V kalendáriu se tentokrát budeme věnovat především Josefu Sodomkovi mladšímu. Připomeneme i bombardování Prahy a zakladatele české egyptologie.

Česká republika si v úterý připomněla dvacáté výročí sametové revoluce. U příležitosti pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se konala řada akcí.

Kanonizaci Anežky České, pohřeb Jana Opletala nebo seriál Dobrodružství kriminalistiky, právě o tom bude řeč v kalendáriu.

Nový domov přináší rozhovor s Milošem Šuchmou, který se nedávno po dvouleté přestávce opět stal předsedou Českého a slovenského sdružení v Kanadě.

Rozhovor s místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky Jiřím Liškou přináší Nový domov. Na otázku, v čem vidí poslání české imigrace ve vztahu k Česku, politik odpovídá, že hlavní, co může dělat a dělá česká imigrace pro svoji rodnou vlast, je dále šířit její dobré jméno.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 67. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili příchozí památku 52 vyvražděných obyvatel. Ceremoniálu se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. S hlavním projevem vystoupil předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který upozornil na to, že různé extremistické organizace nyní oživují nacistickou ideologii. Příklad Ležáků by měl podle něj ukázat, že pro růst extremismu a xenofobie není v české společnosti místo. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic.

Policie se zabývá případem vlajek se zakázanou symbolikou, které se objevily na sobotní pietní akci v Lidicích. ČTK to řekla mluvčí kladenské policie Jana Šteinerová. Někteří z účastníků odpolední akce KSČM údajně nesli prapor rozpuštěného Komunistického svazu mládeže. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl ČTK v sobotu řekl, že na odpolední akci KSČM podle jeho informací zavlál prapor rozpuštěného Komunistického svazu mládeže nebo podobizna revolucionáře Che Guevary. "To je politická odpovědnost té strany, která to pořádá. Když pan (předseda KSČM Vojtěch) Filip říkal, že se s nimi rozešli, tak by je neměl trpět ani na těchto mítincích," dodal Červencl. Zdůraznil, že tato událost se odehrála mimo hlavní program pietní vzpomínky. Podle serveru iDnes.cz zakázaný prapor rozvinul mluvčí komunistických radikálů David Pazdera. On sám nařčení odmítá, politolog Miroslav Mareš se ale domnívá, že extremismus propagoval. Pozornost kriminalistů se podle serveru zaměřuje na skupinu členů Svazu mladých komunistů Československa.

Vyhlazení Lidic na Kladensku se podle prezidenta Václava Klause stalo katalyzátorem česko-německých vztahů a po válce ukončilo ochotu Čechů pokračovat ve staletém soužití se sudetskými Němci. Klaus to řekl na pietním aktu při příležitosti 67. výročí vypálení této obce německými okupanty. "Lidická tragédie v myslích a srdcích tehdejších generací našeho národa ukončila ochotu uvažovat po skončení války o pokračování staletého soužití se sudetskými Němci," uvedl Klaus. Dodal, že slyší-li projevy na nedávném sudetoněmeckém sněmu v Augsburgu, má strach, že to stále ještě někteří lidé nechápou. Pietní vzpomínky se vedle Klause zúčastnili premiér Jan Fischer, předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a další osobnosti z České republiky i ze zahraničí.

Na pietní akt navázala přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice, na jejímž zahájení vystoupila i zpěvačka Lucie Bílá za klavírního doprovodu Petra Maláska. Odpoledne v Lidicích pořádali smuteční akci tradičně také komunisté. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl ČTK řekl, že na této pietní vzpomínce podle jeho informací zavlál prapor rozpuštěného Komunistického svazu mládeže nebo podobizna revolucionáře Che Guevary. "To je politická odpovědnost té strany, která to pořádá. Když pan (předseda KSČM Vojtěch) Filip říkal, že se s nimi rozešli, tak by je neměl trpět ani na těchto mítincích," dodal Červencl.

Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Cheľmnu nad Nerrem. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Na 10. června připadá 67. výročí vyhlazení obce Lidice. Osudy jejích obyvatel zachytí nový film režisérky Alice Nellis Lidické nokturno. Vzniká podle scénáře spisovatele a publicisty Zdeňka Mahlera, který se lidickou tragédií zabýval už na začátku 60. let v próze U zdi. Ústřední postavou Mahlerova příběhu je muž, který vyvraždění Lidic přežil. Milena Štráfeldová se Zdeňka Mahlera zeptala na podrobnosti:

Jak vypadá rekonstrukce bitvy u Ořechova? Kdy byla registrována ochranná známka Plzeňské pivo? I na tyto otázky odpoví kalendárium.