Související články

Lidický památník obdrží u příležitosti letošního 75. výročí vypálení obce nacisty obraz britského malíře Stana Younga, který se při jeho tvorbě válečnou tragédií inspiroval, informovalo české velvyslanectví v Londýně na svých internetových stránkách. Young byl tehdy na studijní cestě v Československu a jeho návštěva Lidic se ho dotkla natolik, že se rozhodl zobrazit vypálení vesnice v roce 1942. Skicu obrazu později zakoupila britská rodina Lowensteinových a hotové dílo dostala od malíře darem. Olejomalbu mohly Lidice získat už koncem padesátých let, kdyby nevznikl spor o to, kdo zaplatí náklady na dopravu, upozornil Český rozhlas. Nyní se Lowensteinovi obrátili na české velvyslanectví v Londýně s nabídkou, že olejomalbu darují českému státu. Převoz obrazu do České republiky a jeho nutné restaurování zajistí česká ambasáda v Londýně.

Vrátíme se dnes do jarních dní roku 1945. II světová válka se tehdy chýlila ke konci, v několika valašských osadách a vesnicích ale došlo k tragickým událostem, které se připomínají dodnes. Obce ale stojí jakoby ve stínu osudů Lidic nebo Ležáků.

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT. Hanf po nacistické likvidaci Lidic v červnu 1942 zamířil ve svých osmi letech na převýchovu. Díky své sestře se spolu s ní dostal do německé rodiny jako Hans Joachim Strauss. Jako "neposlušný a nezvladatelný" ale podle svých slov zbytek války strávil v různých výchovných zařízeních pro mládež. Josefina Napravilová, která se po válce angažovala v pátrání po českých dětech, ho našla v Salcburku v prosinci 1945. Válku přežil on i obě jeho sestry. Po válce se Hanf k nevoli komunistického režimu oženil s dívkou, která měla být jako dcera kulaka vystěhována do pohraničí. Nesměl pak podle svých vzpomínek pokračovat v poddůstojnické škole a byl zařazen k Pomocným technickým praporům.

Dosud neschválená česko-vatikánská smlouva není podle vatikánského velvyslance Paula Richarda Gallaghera problémem pro bilaterální vztahy. Velvyslanec to uvedl v Praze při setkání s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL). Gallaghera přijal také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který s ním mluvil o humanitární pomoci Sýrii, nárůstu extremismu v Evropě nebo náboženské svobodě ve světě.

Gallagher s Hermanem probírali i plány v oblasti kultury. O užší spolupráci má zájem Národní galerie v Praze, jejíž generální ředitel navázal první pracovní kontakty se zástupci Vatikánských muzeí a tamních restaurátorských dílen. Zastupitelský úřad ve Vatikánu letos plánuje zorganizovat vzpomínkovou akci k 75. výročí vyhlazení Lidic. Ústředním bodem bude předání obrazu Lidická Madona od českého malíře Zdirada Čecha do titulní baziliky kardinála Duky v Římě.

Osudy osob nuceně pracovně nasazených za druhé světové války i dějiny míst, na kterých museli na českém území pracovat, připomíná výstava Ztracená paměť, která začíná v českém centru v Mnichově. Na českém území se do takových nucených prací musely zapojit statisíce lidí. "Lidí, kteří byli kvůli nuceným pracím deportováni do příhraničních oblastí na území předválečného Československa, bylo přes 300.000," řekl ČTK kurátor výstavy Adam Alfons z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Zhruba 240.000 z nich byli civilisté, kolem 70.000 váleční zajatci. Mezi civilisty tvořili největší skupinu občané Československa, kterých bylo přes 100.000.

Prezident Miloš Zeman pozval papeže Františka, aby navštívil Českou republiku letos v červnu při připomínce 75 let od vypálení Lidic. "Letos si připomeneme 75. výročí tragické události, která dodnes vzbuzuje v našich srdcích smutek a bolest ze smrtí a utrpení nevinných, ale také odpor ke zvůli, krutosti a nemilosrdnosti," napsal prezident papeži Františkovi. V dopise dále vylíčil lidickou tragédii i její symbolický význam pro země, které jsou v současné době postiženy válkou. Připomněl například lidického faráře Josefa Štemberku, který zůstal i za cenu své smrti se svými farníky.

Jarmila Doležalová rozená Šťulíková, která přežila vyvraždění Ležáků, a její dcera Jarmila se rozhodly, že vystoupí z Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Jejich krok je reakcí na zrušení kladenské a jičínské okresní organizace svazu. Rozhodl o něm Ústřední výbor ČSBS 18. října, kdy vyloučil ze svazu také tři členy. Důvodem byla údajná dehonestace předsedy svazu Jaroslava Vodičky a vedení ČSBS, pomlouvačná kampaň v médiích a dlouhodobá kritika. Obě ženy jsou děním ve svazu dlouhodobě znepokojeny, řekla ČTK Jarmila Doležalová mladší.

Památník Lidice musí doplnit jméno sochaře Jiřího Hampla na informační desku pomníku zavražděných lidických dětí. Rozhodl o tom pražský vrchní soud, který zamítl odvolání lidického památníku. Podle verdiktu krajského soudu, který odvolací soud potvrdil, je Hampl spoluautorem sousoší společně se svou ženou Marií Uchytilovou. Sochař Hampl se s lidickým památníkem soudil, protože v roce 2008 byla bez jeho svolení změněna deska u pomníku, na které už nebyl uveden jako spoluautor. Podle soudkyně tvořila Uchytilová hlavy dětí, Hampl vyráběl těla.

"Nedělal jsem to pro slávu ani pro peníze, ale když jsem u toho strávil pětadvacet let života, tak jsem si řekl, že podám žalobu," dodal. Podle něj by u sousoší ani deska být nemusela. "Marie by tam taky nic nechtěla, na co? Tam jsou důležité ty děti," řekl sochař. Uchytilová na sousoší Památník dětským obětem války s Hamplem pracovala až do své nenadálé smrti v roce 1989. Své životní dílo umístěné v Lidicích, které nacisti vypálili v červnu 1942, nikdy nespatřila. Prvních 30 soch bylo instalováno v roce 1995, posledních sedm o pět let později.

Několik stovek lidí se zúčastnilo pietního aktu u příležitosti 74. výročí vyhlazení osady Ležáky nacisty a uctilo památku 52 vyvražděných obyvatel obce.

"Stojíme na místě, které je věčnou připomínkou toho, čeho všeho špatného jsou lidé schopni, když je vede nenávistná ideologie," řekl Hamáček. Ten také uvedl, že obyvatelé Ležáků podle žádných měřítek nemohli být vojenským cílem. "Stali se obětí msty a totalitní zvůle, obětí zla puštěného ze řetězu," řekl na místě předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

Prezident Miloš Zeman na dnešním pietním aktu připomínajícím vyhlazení Lidic varoval před neonacismem, který podle něj začíná nenápadně ohrožovat českou společnost. Za neonacisty označil členy české Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a krajně pravicové strany Mariana Kotleby na Slovensku. Neonacisté těží i z váhavosti demokratických politiků, kteří nejsou schopni postavit se čelem některým aktuálním problémům, prohlásil Zeman. Lidická tragédie podle českého prezidenta zavazuje nejen vzpomínat na minulost, ale i aktivně bojovat proti projevům neonacismu, které se pod různými záminkami šíří i v Česku. Předseda DSSS Tomáš Vandas prezidentovo označení odmítl a řekl, že prezident nyní mluví o migrační krizi stejně, jako on a jeho strana už před několika lety.

Vzpomínková akce v Lidicích začala ranní mší arcibiskupa Graubnera na základech zbořeného kostela svatého Martina. Graubner připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, který v obci působil 33 let až do dne, kdy ho nacisté v Lidicích popravili spolu s ostatními lidickými muži. Nacisté obec vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.