Související články

Poslední přeživší z nacisty vypálené obce Ležáky Jarmila Doležalová se ve středu setká s německým velvyslancem v Česku Christophem Israngem. Předá mu knihu Osud jménem Ležáky, která obsahuje nacistické dokumenty vztahující se k vyvraždění obce a jeho prostřednictvím ji i poskytne německým archivům. ČTK to řekla dcera Jarmily Doležalové, podle níž je předání knihy i určitým gestem smíření. "V knize jsou nacistické dokumenty, například popravčí protokoly z Pardubic nebo dokumenty, které se vztahují k lidickým a ležáckým dětem. Některé z nich jsou publikované poprvé," řekla o knize Jarmila Doležalová mladší.

Jarmila Doležalová starší se sejde s německým velvyslancem v týdnu, kdy si připomíná popravení svých příbuzných nacisty. Před 76 lety, 2. července 1942, bylo v Pardubicích popraveno 40 lidí, kteří spolupracovali s parašutisty z výsadku Silver A. "Zastřeleni byli tatínek maminky, její teta, její strýc a bratr strýce," řekla Jarmila Doležalová mladší. "Z maminčiny rodiny za pomoc parašutistům zatkli 16 osob, jenom jedna třetina se dožila konce války," uvedla.

Stovky lidí se dnes zúčastnily pietního aktu, který připomněl 76. výročí vyhlazení osady Ležáky nacisty, a uctily památku 52 vyvražděných obyvatel obce. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení Lidic. Premiér Andrej Babiš v projevu vyzdvihl důležitost NATO a EU pro uchování míru v Evropě. Pietního aktu se zúčastnili kromě lidí z okolních obcí také hosté z Česka i ze zahraničí. Do Ležáků dnes dorazila také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, jedna ze dvou sester, které jako jediné vyvraždění vesnice přežily. Její sestra Marie letos v únoru zemřela ve věku 76 let.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

Stovky lidí se sešly na pietě za obec Lidice, kterou před 76 lety vypálili nacisté. U společného hrobu zavražděných obyvatel položily věnce desítky delegací. Premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu řekl, že hrůzný čin nacistů je mementem pro budoucnost. Zdůraznil roli EU a NATO pro mír a bezpečnost. V početné skupině diplomatů nechyběli velvyslanci Spojených států, Velké Británie, Ruska, Dánska nebo Norska. Přítomnost zahraničích hostů podle Babiše svědčí o tom, že si společnost uvědomuje, že ve světě se dodnes stávají podobné události. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička připomněl, že osud Lidic se dotkl celého světa a v řadě zemí jsou dnes obce nesoucí stejné jméno.

Nacisté obec, v níž žilo zhruba 500 lidí, vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

V budově chirurgické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) byla odhalena busta studenta Jana Opletala, který je symbolem vzdoru proti nacistům. Čtyřiadvacetiletý student čtvrtého ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy byl na klinice léčen a 11. listopadu 1939 zde zemřel na následky střelného zranění, které utrpěl při demonstraci proti německé okupaci. Autorem plastiky je Michal Moravec.Opletal byl postřelen na rohu Žitné a Mezibranské ulice během demonstrace proti německé okupaci 28. října 1939, tedy v den výročí vzniku Československa. Jako místopředseda studijní samosprávy Hlávkových kolejí den před demonstrací vyzval studenty, aby se demonstrace zúčastnili. Utrpěl průstřel břicha a byl operován v nemocnici na Karlově náměstí. Zemřel o dva týdny později.

Opletalův pohřeb 15. listopadu se stal velkou manifestací proti okupantům, když se na Albertově sešlo na 10.000 lidí. Nacistický režim toho využil 17. listopadu téhož roku k uzavření českých vysokých škol a pozatýkání stovek studentů.

V západní polovině Čech stále vydatně prší, později by ale měl déšť podle meteorologů od jihu slábnout a ustávat. Extrémní srážky zasáhly Prahu a většinu Středočeského a Plzeňského kraje a zkomplikovaly dopravu, zaměstnaly hasiče a zvedly hladiny řek. Druhý povodňový stupeň byl vyhlášen na Kocábě ve Štěchovicích. V Praze přetekla také hráz rybníků v Radotíně a Řeporyjích. Podle meteorologů se mohou rozvodnit řeky také v povodí Úslavy a na menších přítocích dolní Berounky a dolní Vltavy. Meteorologové rovněž upozornili, že voda může podemlít silnice a mosty. Extrémní déšť například přerušil provoz na frekventované železniční trati mezi Prahou a Berounem. Vlaky se zastavily poté, co se u Černošic na trať sesunul svah. Hasičům v Praze a Středočeském kraji dnes kvůli vydatnému dešti přibylo výjezdů, především čerpali vodu ze zatopených sklepů či suterénů. Ze školy ve středočeských Černošicích evakuovali děti kvůli podezření, že voda narušila statiku objektu. U rybníka v Lidicích voda uvěznila dva lidi v autě.

Vyhlazení osady Ležáky si na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.

Představitelé státu včetně premiéra Bohuslava Sobotky u chrámu sv. Cyrila a Metoděje uctili památku parašutistů, kteří v roce 1942 připravili a uskutečnili úspěšný útok na říšského protektora Reynharda Heydricha. Po akci, které se účastnily státní a armádní špičky, následovala pieta v budově chrámu a na Karlově náměstí pokračoval program Československé obce legionářské. V jižní části náměstí na víkend vyrostl dobový stanový tábor československých letců v Británii. K vidění byly veteránské vozy, zbraně, motocykly i děla, a také ukázky výcviku parašutistů včetně nácviku útoku na jedoucí automobil.

Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je považován za jednu z nejvýznamnějších akcí českého odboje. Zaútočili na něj parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942, Heydrich zraněním podlehl 4. června. Po atentátu nastal v protektorátu teror a masové popravy, jejichž vrcholem bylo v červnu 1942 vyhlazení Lidic a Ležáků.

Stovky lidí si v Lidicích připomněly 75 let od zničení obce nacisty a 70 let od její obnovy. Zazněla i modlitba plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. "Tři čtvrtě století po hrůzné události se však ve světě stále dějí zločiny proti lidskosti a symbol Lidice dostává stále obecnější význam," řekla ředitelka.

Pětasedmdesáté výročí vyhlazení české obce Lidice nacisty připomene několik událostí v Římě. Papeži Františkovi dnes delegace českých poutníků představí při generální audienci obraz Panny Marie Lidické českého malíře Zdirada Čecha. Audience se zúčastní i dvě ženy, které tragické události v Lidicích přežily. Vystoupí i na mezinárodní konferenci o dětských obětech válek, která se v Římě uskuteční o den později. Obraz Lidické madony, který by měl papež požehnat, bude trvale umístěn v bazilice sv. Marcelina a Petra, která je římským titulárním chrámem pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky.

Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci, řekl prezident Miloš Zeman při připomínce 70 let od poválečného založení nových Lidic. Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté, se kromě Zemana zúčastnila také britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce. Oceněn byl i ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij, který převzal lidickou růži za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti.