Související články

Nová expozice Památníku Lidice ukáže původní poválečnou lidickou domácnost včetně vybavení. Příští rok na jaře bude otevřena v domku postaveném v padesátých letech pro přeživší lidické ženy a děti. Dům se nachází poblíž Lidické galerie, nyní v něm končí hrubé stavební práce a začne úprava interiérů. Otevření trvalé expozice je plánováno na jaro příštího roku, protože v té době uplyne 75 let od vypálení obce a 70 let od položení základního kamene nových Lidic. Podle kurátorky Lidické sbírky Lubomíry Hédlové bude nová expozice složená výhradně z vybavení, které skutečně sloužilo lidickým ženám a dětem. Podařilo se jí sehnat i původní elektrickou troubu, konferenční stolek nebo křesla typu ušák, jedno z nich darovala do sbírky lidická starostka Veronika Kellerová. Naopak chybí například ještě elektrický sporák. "Některé exponáty už se restaurují," uvedla kurátorka.

Kvůli novoročnímu přípitku dnes vyšlapalo po čerstvě zamrzlých lesních cestách na Javořici několik tisíc lidí. Na vrchu s nadmořskou výšku 837 metrů, který je nejvyšším místem Českomoravské vrchoviny, se po poledni u ohňů kromě pěších ohřívalo i několik desítek cyklistů. Populární silvestrovský výstup se konal osmnáctým rokem. Připomíná spisovatelku Vlastu Javořickou. Autorka románů a povídek z venkova se narodila v nedaleké Studené v roce 1890.

Česká pošta vydává známku s Janem Opletalem. K středečnímu výročí jeho úmrtí před 76 lety vychází milion 13korunových známek s jeho portrétem v barvách trikolóry. Příležitostnou poštovní známku mohou lidé zakoupit na vybraných pobočkách pošty nebo na jejím webu. Česká pošta o tom informovala v tiskové zprávě. Výtvarný návrh známky zpracovala Renáta Fučíková, rytinu vytvořil Bohumil Šneider. Jan Opletal zůstává symbolem hrdého vzdoru nacistům. Smrt čtyřiadvacetiletého studenta medicíny 11. listopadu 1939 po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války. O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Lidické ženy opouštějí lidickou organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu. Důvodem je úterní zvolení bývalé novinářky a političky Jany Bobošíkové do čela organizace. Ženy se obávají toho, že by tuto funkci mohla Bobošíková využít ke svému zviditelnění. ČTK o tom informovala členka kladenské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu a vnučka lidické ženy Klára Kalibová. Organizaci opouštějí Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová. Jde o poslední tři žijící dospělé svědkyně lidické tragédie.

V lidické organizaci svazu už několik měsíců trvají spory ohledně plánovaného památníku letcům Josefu Stříbrnému a Josefu Horákovi, pocházejícím z Lidic. Někteří lidé jsou totiž přesvědčeni o tom, že kvůli nim nacisté v roce 1942 obec vypálili. I tento spor byl důvodem, proč dosavadní předseda lidické organizace Pavel Horešovský odstoupil. Zatímco rodina Miloslavy Kalibové usiluje o vybudování památníku, on jeho vznik nepodporoval. Bobošíková serveru Echo24.cz řekla, že si velmi cení toho, že ji lidičtí zvolili do svého čela, do sporu o pomník Horákovi a Stříbrném zasahovat nechce, protože to je mimo její kompetenci.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 73. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili pamětníci událostí a další hosté z Česka i zahraničí. "Šlo o strašlivý akt zlovolné msty a nepřípustného principu kolektivní viny," řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Tehdejší teror přirovnal k dnešnímu řádění fanatických teroristů.

Do Ležáků přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Po položení věnců a projevech na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté. Připomněli tím parašutisty, kteří se za války v Ležákách ukrývali. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Lidé by se měli poučit z historie a včas čelit zlu a neustupovat mu, prohlásil v Lidicích na Kladensku místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) na pietním aktu k 73. výročí vyhlazení obce nacisty. Spolu s ním si památku lidické tragédie připomnělo několik stovek lidí včetně pamětníků, zástupců armády, skautů či sokolů. Věnce k hromadnému hrobu lidických mužů položili mimo jiné ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Pietnímu aktu předcházela bohoslužba na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil biskup Václav Malý. Na programu pietní vzpomínky byla i přehlídka dětských sborů Světlo za Lidice.

Slovenský prezident Andrej Kiska se v Lidicích poklonil památce obětí druhé světové války. Položil kytici ke společnému hrobu obětí lidického masakru a také k pomníku dětských obětí. Kiska do Lidic, které nacisté zničili před 73 lety po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, přijel jako vůbec první slovenský prezident. K vypálení Lidic a vyvraždění jejich občanů se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož tento akt symbolizuje pro celý svět zvěrstva a zvůli nacistického režimu a hrůzy druhé světové války. Silám nenávisti a zla je podle něj nutno i dnes důsledně čelit, "aby se podobné tragédie, symbolizované obcí Lidice, už nikdy neměly šanci opakovat".

V Lidicích na Kladensku chtějí vybudovat památník letcům Britského královského letectva (RAF) Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému. Oba pocházeli z této středočeské obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté. Výstavba památníku má být financována z prostředků získaných ve veřejné sbírce vyhlášené při příležitosti 100. výročí narození obou pilotů.

Slovenský prezident Andrej Kiska navštíví ve středu Českou republiku. V Praze se setká s českým prezidentem Milošem Zemanem a zamíří také do Lidic, kde uctí památku obětí druhé světové války. Položením kytice ke společnému hrobu si připomene památku obětí vypálení Lidic. Obec nacisté zničili 10. června 1942 nedlouho po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Během krvavého masakru zastřelili 173 lidických mužů. Ženy odvezli do koncentračního tábora. Část dětí byla vybrána na poněmčení, děti do jednoho roku byly otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.

Pohnutou historii vypálené obce Javoříčko na Olomoucku připomíná nová expozice, která byla otevřena v prostorách někdejší školy u příležitosti 70. výročí osvobození a vypálení Javoříčka nacisty. K vidění je model původní obce i dobové emotivní fotografie, které návštěvníky nutí k zamyšlení.

Podle pamětnice Anežky Suchánkové Javoříčko na začátku května 1945 znenadání obklíčili němečtí vojáci s kulomety, kteří začali popravovat mužské obyvatele. "S mámou, bratrem a sestrou se nám podařilo utéct do Střemeníčka, kde jsme zůstali ležet v příkopě, až to všechno skončilo. Slyšeli jsme rány, řvát dobytek a viděli kouř valící se z domů, do kterých Němci stříleli z pancéřových pěstí," uvedla Suchánková, které bylo v roce 1945 12 let. Její otec měl obrovské štěstí, že krátce před příjezdem německých vojáků odjel do nedaleké Luké nakupovat. Tragédie v Javoříčku se odehrála na samém sklonku války, 5. května 1945. Osadu tehdy obklíčili nacisté a 38 mužů a chlapců, kteří se v ní nacházeli, na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty. Co bylo přesným důvodem zničení osady, dodnes obestírá řada spekulací. Podle olomouckého historika Pavla Urbáška, který se tragédií zabývá, souvisí se mstou za podporu partyzánského oddílu Jermak. V oblasti působil a Javoříčko bylo jedním z jeho opěrných míst.