Související články

Město Děčín zahájilo opravu pozdně gotického kamenného mostu přes Ploučnici, který loni poškodila srpnová povodeň. Rekonstrukce, která má skončit příští rok v dubnu, bude stát pět milionů korun, řekla dnes mluvčí města Romana Silvarová. Most, který slouží pouze chodcům, byl postaven v roce 1567. Od středověku do 19. století byl významnou dopravní spojnicí Děčínska. V roce 1714 na něm bylo umístěno barokní sousoší zemských patronů: sv. Václava, sv. Víta a Jana Nepomuckého, které vytvořil Michal Josef Brokoff. Děčín získal na opravu památky dotaci 1,5 milionu korun od nadace Člověk v tísni a dva miliony korun z ústeckého krajského úřadu. Zbývajícího 1,5 milionu korun uhradí město ze svého rozpočtu. Loňská povodeň poškodila pilíř mostu, dvě kamenná pole zábradlí a parapet. Kromě toho je popraskaná mostovka a narušená statika. Kontrolních dnů při rekonstrukci se podle Silvarové budou účastnit i památkáři. Most opravuje českolipská firma Silnice a mosty, která vyhrála výběrové řízení.

Národní technické muzeum skromnou výstavou dává na vědomí, že na vyplavené archívy, zakonzervované v mrazících boxech, se nezapomnělo. Jsou zde vzácné architektonické návrhy, Muchovy plakáty, korespondence, staré tisky atd. Své fondy muzeum postupně na drahých vakuových vysoušečích nebo ručně, prokládáním savými materiály, zbavuje vody a nečistot. V Národním technickém muzeu v Praze natáčel Vilém Faltýnek.

Ministr vnitra Stanislav Gross hodlá navrhnout, aby kvůli zamezení korupce bylo možné kontrolovat majetek všem úředníkům a aby na ně mohli být nasazeni provokatéři. Jak uvádí to Mladá fronta Dnes, původně se měl program boje s korupcí týkat jen bezpečnostních sborů, tedy policie, celní správy, tajných služeb a Vězeňské služby.

Jak vypadá Česko rok po zničujících povodních? Byla pomoc lidem postiženým záplavami dostatečná? Jak se velká voda podepsala na psychice lidí? To jsou otázky, které komentátorce Lidových novin Petrušce Šustrové v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři kladl Josef Kubeczka.

Tento týden vyvrcholí koncertem k poctě záchranářů vzpomínky na povodeň, která před rokem zasáhla podstatnou část České republiky. Jednou z postižených oblastí byly i Roztoky u Prahy. Na povodně tu neradi vzpomínají, protože to byl obrovský šok. Zdejší hráz měla zabránit stoleté vodě, ale nestačila. Kromě domů povodeň zasáhla i roztocký zámek, kde sídlí muzeum. Jak vzpomíná Táňa Pekárková, vedoucí jeho programového oddělení, naštěstí jeho pracovníci stihli vynosit sbírky do prvního patra a podstatnou část tak zachránit. Jedinou hezkou vzpomínkou

Nové rozbory zvířat v Lysé nad Labem potvrdily vysoké koncentrace dioxinů. Zpracování rozborů zadalo město a výsledky jsou dokonce ještě horší, než naměřili ekologové ze sdružení Arnika. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

O loňských povodních tohoto bylo řečeno mnoho. Poničená města a obce se zvolna vracejí zpět k normálnímu životu. Pokud lze na katastrofě takového rozměru hledat a najít něco pozitivního, tak to je bezesporu vlna lidské solidarity, kterou vyvolala. Více v rubrice Jaromíra Marka.

V popředí zájmu tisku jsou platové požadavky odborářů. Ať už budou učitelé stávkovat pouze 1. září, nebo déle, zůstává podle Hospodářských novin nedořešeno, zda má stávka reálnou šanci něco změnit. I premiér Vladimír Špidla říká jasně, že na platové požadavky odborů nejsou peníze.

Rok po povodních, jsou v Praze stále vidět jedjich následky. Město zoufale hledá prostředky na opravu domů i poničených komunikací. Zároveň se staví i povodňové zábrany, aby připadná velká voda nezastihla Prahu nepřipravenou. A právě o tom, jak se s následky povodně hlavní město vypořádalo se ptal primátora Pavla Béma kolega Herbert Brynda.

Kostel svatého Vavřince v Mělníku se v neděli na tři hodiny otevřel veřejnosti. Desítkám zájemců se tak naskytla ojedinělá příležitost spatřit historické relikvie, které odkryla loňská ničivá povodeň. Pro návštěvníky správci kostela spolu s mělnickými historiky připravili zajímavou výstavu doplněnou o historické fotografie a kresby kostela. Krátce po sedmnácté hodině se dveře kostela opět uzavřely. Na vině jsou stavební práce, které na značně poničené památce zdaleka neskončily. O problémech s rekonstrukcí památky se mohli na vlastní oči přesvědčit i návštěvníci, kteří jen těžko skrývali rozčarování nad obtížným financováním oprav. Rekonstrukce kostela totiž bude stát nejméně šest milionů korun. Státní instituce však na opravy přispěly částkou převyšující 600.000 korun.

Přesto nemusejí návštěvníci, kteří do kostela svatého Vavřince přišli, litovat. K vidění byly jedinečné archeologické nálezy. Rozběsněné Labe obnažilo raně gotické sedile (sedadlo duchovních v jižní části kostelů), původní vstup do kostela a renesanční sanktuarium (schránka na nádobu s hostiemi). Přítomné udivovala především jedinečná zachovalost vzácných prvků, které paradoxně ochránila práce zedníků, kteří je v 19. století z neznámých důvodů zazdili. Z vnitřního vybavení po povodni zůstaly jen oltář, kazatelna a varhany.