Související články

Povodňová situace se v ohrožených místech republiky zklidnila, hladiny řek klesají. Voda ale ustupuje jen pomalu, řada lidí tak dál zůstává mimo domov. Meteorologové očekávají, že záplavy budou na dolní Moravě či na Labi doznívat týden i více. Zvýšenou pozornost je stále nutné věnovat Moravě a hrázím v okolí Břeclavi. Předpokládá se totiž, že její hladina kvůli středečním srážkám ještě mírně vzroste. S odeznívajícími záplavami nabývá na intenzitě sčítání škod a jednání o pomoci postiženým oblastem. Meteorologové zrušili výstrahu na povodně, která původně platila až do pátečního večera. Na všech tocích totiž pokračují poklesy a nebezpečí opětovných vzestupů se nepředpokládá.

V Ústeckém kraji jsou kvůli záplavám mimo domov stovky osob. V Ústí byl ve čtvrtek zprovozněn Mariánský most, výrazně se tak odlehčilo dopravě. Nejhorší situace v regionu je v Hřensku na Děčínsku, které je zcela pod vodou, a Křešicích a dalších obcích na Litoměřicku. Kraj již začal shromažďovat peníze na úhradu škod po letošních záplavách. Samospráva aktivovala Fond obnovy, který fungoval před čtyřmi lety.

Stav ohrožení platí na Labi ještě v Mělníku, zatímco v Brandýse nad Labem ve čtvrtek ráno poklesla hladina řeky na úroveň druhého povodňového stupně. Spolana už odvolala krizový stav a začíná obnovovat výrobu. Voda v Nežárce a Lužnici, které zaplavují ještě několik ulic ve Veselí nad Lužnicí, zvolna klesá. Řada domů je bez elektřiny a plynu a někteří obyvatelé stále bydlí mimo své domovy. Středeční srážky jen mírně zpomalily pokles řek. Stupeň ohrožení stále platí na středním a dolním toku Lužnice.

Také povodňová situace v Jihomoravském kraji se postupně zklidňuje. Řeka Dyje a všechny její přítoky hlásí pokles hladin. Snížil se také odtok z vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku. Region se již připravuje na hrozící komáří kalamitu. Druhý stupeň povodňové aktivity znamenající pohotovost stále platí na celém toku Moravy ve Zlínském kraji. Tendence je podle vodohospodářů spíš klesající na všech stanicích. Hladina stále klesá také v Uherském Hradišti a okolí, kde hejtman Zlínského kraje odvolal stav nebezpečí, který ve městě a blízkém okolí platil od minulé středy.

V Olomouci v noci na čtvrtek pominul stav ohrožení. Kvůli poklesu hladiny řeky Moravy mohli vodohospodáři snížit varování na druhý povodňový stupeň. Stav ohrožení odvolali také v Moravičanech. V povodí řeky Odry nebezpečí záplav nehrozí. V Moravskoslezském kraji platí pouze na jednom místě první stupeň povodňové aktivity. Řeky navíc stále klesají a předpovědi vydatných nočních srážek se nenaplnily.

Povodňová komise pražského magistrátu ve čtvrtek odvolala druhý stupeň povodňové aktivity. Škody způsobené velkou vodou v metropoli nepřesáhnou podle předběžných odhadů deset milionů korun. V pátek se začnou v metropoli demontovat protipovodňové zábrany.

Škody způsobené povodněmi na památkách v Česku nebudou tak vysoké, jako tomu bylo při ničivých záplavách v roce 2002. ČTK to řekl ministr kultury Vítězslav Jandák. V pátek by mu památkáři měli dodat přesná čísla o tom, jaké náklady budou potřebné na odstranění následků současných povodní. "Škody mapujeme. Peníze na jejich odstranění budeme čerpat z našich rezerv a budeme i žádat o finanční pomoc ministerstvo financí," řekl ministr. Podle svých slov se již seznámil s rozsahem postižení některých památek v jižních a v západních Čechách. Neuvedl, který historický objekt je nejvíce poničen. S velkými problémy se podle něj potýkají především zámecké parky, v nichž kvůli velké vodě padají k zemi mohutné stoleté stromy s podmáčenými kořeny. Další stromy mohou uhynout. Jsou to škody, které se dají jen těžko nahradit, zdůraznil Jandák.

Komentáře čtvrtečních novin se vracejí k záplavám. Letošní povodně podle Lidových novin ukazují, že některým městům a vesnicím hrozí povodně opakovaně. Kromě stavby přehrad, poldrů a hrází je proto třeba se zamyslet i nad tím, kde by se měla sídla budovat. Bude potřeba přesvědčovat lidi, aby se na některých místech přestěhovali do vyšších poloh. Zkušenosti ze záplav by se měly promítnout i do územních plánů a vydávání stavebních povolení. Vyjde to laciněji, než donekonečna platit opravy zničených domů, píší Lidové noviny.

Česko zažívá už třetí rozsáhlé záplavy za posledních devět let. Povodně přitom ještě zdaleka nekončí. Dosud roztála jen menší část sněhu na horách a pokud by přišly vytrvalejší deště, může být ještě hůř. Zároveň se ozývají hlasy, že opět nebylo Česko na povodeň připravené, že nebylo vynaloženo dost peněz na prevenci. O téma se zajímal Zdeněk Vališ.

S pozvolným ústupem velké vody nabývá na intenzitě otázka, jak pomoci postiženým regionům. Povodeň nicméně stále neopadla - hladiny řek klesají jen zvolna, na řadě míst mohou záplavy trvat týden či dva. Lidé se tak začínají obávat, co stojící voda udělá s jejich staveními. Napjatá situace nadále panuje na jižní Moravě, komplikace přetrvávají i na severu Čech. Srážky by ale neměly pokles hladin ovlivnit, na Moravě by se však mohly zvednout hladiny horských toků. Stav ohrožení zůstával na 23 místech, druhý povodňový stupeň platil na 37 úsecích. Situace se stabilizovala a zklidňuje se vlivem nízkých srážek a nízkých teplot.

Napětí nadále panuje zejména na Moravě. Novosedly stále ohrožuje obří jezero vytvořené na polích řekou Dyjí. Pod bedlivou kontrolou musí být v Jihomoravském kraji také hráz táhnoucí se po pravém břehu řeky Moravy pod Hodonínem. Pokud by se narušila, hrozí zalití šesti obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží. Velké vody se nadále obává i Břeclav, které by pomohlo snižování odtoku z nádrží Nové Mlýny. Znojemská přehrada je plná dřeva splaveného z Národního parku Podyjí. Na průtoku vody v Moravě se zatím nijak neprojevily ani dešťové a sněhové srážky, vytrvalý déšť ale může zvýšit hladiny na některých řekách Moravskoslezského kraje. Nejvíce může voda stoupat na horním toku Odry a v povodí Olše. Rozhodně by ale neměla ve velké míře ohrozit zástavbu. V Olomouckém kraji s napětím očekávají, jak výrazné budou srážky. Déšť by mohl zvýšit hladinu Bečvy až na druhý stupeň.

V Ústeckém kraji jsou stále uzavřeny desítky silnic, zaplavené zůstává Hřensko, vodu na návsi mají i Křešice a další obce na Litoměřicku. Lidé, kteří museli před několika dny opustit své domovy, se stále nemohou vrátit. Přibývá těch, kteří před vodou odešli k příbuzným, ale nyní již žádají města o náhradní bydlení.

Rozvodněné středočeské řeky dále klesají, i když stav ohrožení ještě platí v Mělníku, Brandýse nad Labem, Poděbradech i dalších menších obcích především v blízkosti soutoku Labe a Vltavy. Situaci se podařilo stabilizovat i v Hoříně, kde zpevnili hráze. Labe ovšem klesá pomalu, a zatopené nemovitosti tak mohou být zalité vodou ještě několik dnů. Krizový štáb Spolany Neratovice rozhodl o postupném obnovování výroby všude tam, kde to podmínky dovolují.

Obyvatelé Veselí nad Lužnicí začínají s úklidem po povodni. Hasiči odčerpávají vodu z prohlubní a půjčují lidem vysoušeče. Lidé také dostávají čistící prostředky a pomůcky. Statik prohlíží domy, zda je rozvodněné řeky Lužnice a Nežárka nepoškodily. Obyvatelům pomáhají i psychologové armády a hasičů. Voda již z většiny zaplavených ulic ustoupila, drží se jen na několika málo místech.

Vláda prodloužila stav nouze, který v neděli kvůli záplavám vyhlásila v sedmi krajích, do 19. dubna. Původně mělo opatření skončit 10. dubna. Ministr vnitra František Bublan řekl, že opatření přijala vláda nikoli proto, že by hrozilo další nebezpečí, ale kvůli rychlejší likvidaci škod. Většina hejtmanů oslovená ČTK krok vlády přivítala, počítají totiž s tím, že se s povodňovými škodami budou potýkat dlouho. Krok vlády zpochybnil středočeský hejtman Petr Bendl. Je přesvědčen, že postiženým obcím, ve kterých už kraj vyhlásil stav nebezpečí, to fakticky nepomůže. "Rozhodně stav nouze likvidaci povodňových škod neurychlí. Spíš by situaci pomohlo, kdyby vláda vydala jasná pravidla, co všechno bude obcím propláceno," řekl Bendl ČTK. Vadí mu, že se vláda nezabývala zejména tím, jak co nejrychleji doručit obcím tisíce a desetitisíce korun na konkrétní věci. Pokud místo toho zveřejnila, že dá na likvidaci povodňových škod pět miliard, ač nezná skutečnou výši škod, pokládá spíš za populismus než za věcné řešení.

"Speciálně pro náš kraj, který se patrně bude s velkou vodou potýkat v rámci Česka nejdéle, je to dobrá zpráva," řekl Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Prodloužení stavu nouze mu umožní využívat vojáky, hasiče, firmy a občany k práci na aktuálních protipovodňových opatřeních či následně na odstraňování škod. I v Ústeckém kraji počítají s tím, že od nich velká voda neodteče hned. "Pokud bude zapotřebí, požádám premiéra i o prodloužení nového termínu stavu nouze, byť jen pro Ústecký kraj," řekl ČTK ústecký hejtman Jiří Šulc. Jihočeský hejtman Jan Zahradník připomenul, že od stavu nouze se odvíjí i termín, do kterého musejí kraje nahlásit škody. "Žádosti o náhradu nákladů na obnovu území musíme vládě podle zákona předložit do sedmi dnů po jeho odvolání," řekl.

Vláda schválila ve středu návrh na navýšení státního rozpočtu o pět miliard korun, které budou sloužit jako rezerva na odstraňování povodňových škod, případně na protipovodňová opatření. ČTK to řekla mluvčí vlády Lucie Orgoníková. Kabinet rovněž rozhodl o tom, že o úvěr na modernizaci bydlení s nízkým úrokem budou moci požádat lidé, které postihly záplavy, bez rozdílu věku. Pět miliard korun vláda získá z dividend společností ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu Osinku. Neměl by se tak prohloubit letošní schodek státního rozpočtu, který je plánován ve výši 74,4 miliardy korun. "Dvě miliardy korun použije vláda z dividend společnosti ČEZ. Celkem 2,69 miliardy korun získá z dividend společnosti Osinek a přes 300 milionů korun snížením základního kapitálu společnosti Osinek," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci.

Do doby, než valné hromady společností schválí navrhované kroky, bude vláda podle Sobotky hradit povodňové škody z rezerv státního rozpočtu. "Valné hromady by měly rozhodnout do měsíce," řekl dále Sobotka. Pro schválení uvedených opatření chce vláda rovněž požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze. Pokud se nevyčerpá celých pět miliard na odstraňování škod, budou podle Sobotky peníze využity i na budování nových protipovodňových opatření nebo budou převedeny jako rezerva do dalšího roku. Naopak, pokud bude potřeba více peněz, vláda je připravena podniknout odpovídající opatření, uvedl ministr. Vláda podle něj bude žádat i o pomoc z fondů Evropské unie.

Státní fond rozvoje bydlení má letos na úvěry na modernizaci bydlení celkem tři miliardy korun. Vláda totiž zároveň schválila Martínkův návrh na navýšení rozpočtu fondu o dvě miliardy na tyto účely. Další miliardu korun kabinet schválil vlastníkům nemovitostí postižených záplavami ve formě dotací. Prostředky rovněž z fondu bydlení získají obce, které je pak poskytnou majitelům bytového fondu. Úvěr na modernizaci bydlení dosud mohli čerpat jen lidé do 36 let, kteří žijí v manželství či pečují o nezletilé dítě. Úvěr je úročen dvěma procenty ročně se splatností deset let.

Letošní povodně jsou už třetí, které za posledních devět let zasáhly velkou část České republiky. Katastrofální záplavy na Moravě v r. 1997 a pětisetletá voda, která strhla tisíce domů v Čechách a zatopila Prahu v r. 2002, vyvolaly do té doby nebývalou vlnu solidarity. Na charitativních kontech se sešly stovky milionů korun, sbírala se i materiální pomoc. Letošní povodně už zdaleka takový ohlas nemají - za týden na účty hlavních dobročinných organizací došly zhruba dva miliony. Proč tomu tak je, zjišťovala Milena Štráfeldová:

Záplavy omezí letos výjezdy Čechů do zahraničí maximálně o jedno procento. Na příjezdech a domácí turistice se téměř neodrazí, řekl na konferenci o cestovním ruchu analytik Jaromír Beránek. Podle něho voda poškodila asi 1,5 procenta domácností. Na případných opravách zatopených nemovitostí se ale budou zřejmě podílet také jejich příbuzní. Ti všichni zřejmě letos mírně omezí své výdaje na zahraniční turistiku. Přesto ale Beránek očekává, že do zahraničí vycestuje přes čtyři miliony Čechů. Meziročně to bude růst asi o čtyři procenta.

Domácí turistiku by povodně nijak zásadně ovlivnit neměly. Podle zjištění agentury Mag Consulting je vodou zasaženo asi 20 až 30 hotelů v regionech a zhruba 40 kempů. Buď jsou přímo zatopeny, nebo je voda ohrožuje, řekl Beránek. Fakt, že některé z nich neotevřou se zahájením sezony, ale dopad na celkové objemy domácí turistiky mít nebude. Podle odhadů tak letos stráví alespoň jednu dovolenou v Česku zhruba polovina Čechů. Meziročně to bude růst asi o tři procenta.

Příjezdy cizinců by velká voda vůbec neměla ovlivnit. Praha, která je hlavním lákadlem, zatím nijak zasažena není. Státní agentura CzechTourism již podle ředitele Rostislava Vondrušky informovala svá zahraniční zastoupení, že ne celá ČR je pod vodou a že záplavy mají pouze lokální charakter. Po skončení záplav chce CzechTourism zorganizovat konferenci zástupců krajů s diplomaty zemí, odkud do ČR přijíždí nejvíce turistů. Bude je informovat o dopadech záplav. Podle Beránka by do Česka mohlo letos přijet asi 6,7 milionu zahraničních turistů, což by byl růst o pět procent.

Hladiny většiny řek v Česku pozvolna klesají. Kritickou dobou na dolních tocích bude středeční odpoledne a večer. Prudký růst hladin se však neočekává. Poprvé po týdnu začalo pozvolna ustupovat Labe v Ústeckém kraji. Zhruba 1500 lidí, kteří opustili své domy a byty, se však zatím vrátit nemohou. Lidé se bojí předpovědi meteorologů, ale také rabování. Nejvíce prázdných příbytků je na Litoměřicku, kde Labe pohltilo obec Křešice. Trvají potíže s dopravou, komplikace čekají řidiče v Ústí, Děčíně i Litoměřicích. Temnou obcí zůstává zaplavené Hřensko. Také Dyje se zklidňuje, vážná situace je nicméně na Břeclavsku, kde obří jezero ohrožuje obec Novosedly. Podobně hladina Moravy se má na dolním toku zvyšovat. V okolních zemích se situace stabilizuje, problémy hlásí zejména Rakousko, kde Morava prolamuje hráze.

Zatímco v Čechách bude ve vyšších nadmořských výškách chladněji a čeká se sníh, na Moravě má být tepleji a bude zřejmě pršet - napadne až 30 milimetrů srážek. Situace by se mohla zkomplikovat hlavně v Beskydech. Určité riziko by se tak mohlo vyskytnout v povodí Bečvy a Olše, což by ovlivnilo průběh povodně na Moravě od Kroměříže. Dolní Morava má stoupat, kritickým místem je v Jihomoravském kraji hráz tři kilometry pod Hodonínem, která drží řeku v korytě. Na její pevnost dohlížejí vojenští záchranáři. U Mikulčic byla v uplynulých dnech hráz narušena. Za nadměrného úsilí vojáků byla ale zpevněna. Pokud by se protrhla, voda by zalila šest obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží. Nadále velmi vážná je situace v obci Novosedly na Břeclavsku, kterou ohrožuje obří jezero vytvořené na polích rozbouřenou Dyjí. Hladina v jezeře stále stoupá. Dyje se jinak zklidňuje a její obří rozlivy nad vodním dílem Nové Mlýny na Břeclavsku jsou pod kontrolou.

Hladiny Lužnice a Nežárky, jež způsobují na jihu Čech největší škody, zvolna klesají. Ubývá také vody v rybníku Rožmberk, z něhož voda odtéká právě do Lužnice. Voda ale ve Veselí nad Lužnicí stále zaplavuje na 250 domů. Na návrat domů čeká přes tisíc evakuovaných.

V Olomouckém i Zlínském kraji již Morava klesla. Situace je stabilizovaná i u Napajedel a Tlumačova na Zlínsku, kde přítoky řeky Moravy vytvořily na polích laguny. Povodňová vlna, která v Olomouci v noci na neděli zaplavila místní části Chomoutov a Černovír a lokálně se rozlila i na jiných místech města, místy ještě způsobuje potíže obcím na jihu Olomouckého kraje. Před Citovem se vytvořilo dva kilometry široké jezero.

Z nejhoršího jsou patrně i v Hoříně na Mělnicku, který leží u soutoku Labe s Vltavou. Lidé tam nicméně nadále zpevňují hráze. Situace je totiž dále nejistá, protože Labe bude značně rozvodněné ještě minimálně do konce týdne. Stovky domácností, firem a průmyslových podniků ve středních Čechách mají od úterý opět připojenu elektřinu. V Praze stále platí druhý stupeň povodňové aktivity, hladina Vltavy by měla dále klesat.

Obce, které jsou z nejhoršího venku, pomalu sčítají škody. Jejich zástupci většinou odhadují, že řádění vodního živlu by letos mohlo mít mírnější následky než katastrofální záplavy z minulých let. Hasiči radí lidem, aby po opadnutí vody v postižených domech a bytech zkontrolovali statiku, rozvody elektrického proudu i kanalizaci. Měli by také zničit potraviny zasažené vodou a nechat vyčistit studny. Se žádostí o pomoc se mohou obrátit na humanitární střediska.