Související články

Mladá fronta Dnes si všímá českého zápasu o zrušení víz pro cesty do Spojených států. Dá se najít mezi americkými zákony a českým požadavkem kompromis? - ptá se komentátor Martin Komárek a nabízí vlastní odpověď: ano. Americké úřady vybírají za vízum pro Čecha nemalý, pro ně směšný poplatek. Navíc si nechávají peníze i od těch, kterým zlaté razítko neudělí. Kdyby byl poplatek zrušen, dostala by se byrokratická procedura do souladu se zdravým rozumem, navrhuje komentátor Mladé fronty Dnes.

Velké průmyslové podniky i menší firmy v zaplavených krajích začínají pomalu sčítat škody, které jim kvůli povodni vznikly. Sumy zatím jen odhadují, rozhodující bude stav po úplném opadnutí vody. Lovosická Lovochemie, neratovická Spolana či Fatra Napajedla ale už teď očekávají ztráty ve výši desítek milionů korun, ústecká Setuza přichází denně o 20 milionů. Po poslední velké povodni před čtyřmi lety přišla Setuza dokonce o 200 milionů korun, výroba tehdy stála deset dní. Někteří zaměstnanci podniku nastoupili nucenou dovolenou, jiní si vybírají volno za přesčasy. Voda zalila přístav a část kolejiště v Lovochemii, která je největším českým výrobcem průmyslových hnojiv. Firma zastavila výrobu v pátek. Ztráty na tržbách jsou denně v řádech milionů korun. Záplavy zastavily výrobu i v neratovické Spolaně. Kvůli hrozbě zaplavení areálu je chemička zcela mimo provoz od čtvrtka minulého týdne a každý den této odstávky přichází zhruba o 3,5 milionu korun. Rozvodněná Sázava minulý týden překonala ochranný val a zaplavila také průmyslovou zónu v bývalém podniku Sázavan ve Zruči nad Sázavou. Ve skladech společnosti TRW Autoelektronika vystoupala až do výšky 1,3 metru. Voda ale nepoškodila žádné zařízení, pracovníci totiž stihli všechno vystěhovat. Škody za desítky milionů korun způsobila společnosti Fatra Napajedla ve Zlínském kraji rozvodněná řeka Morava. Minulý týden tady zastavili kvůli zaplavení trafostanice výrobu, obnoví ji nejdříve v polovině dubna. Záplavy na jihu Čech se na provozu velkých průmyslových podniků výrazně nepodepsaly. Většina firem v nejvíce postiženém Táborsku leží na území, kam voda nedostoupila. Z větších podniků se provoz koncem minulého týdne zastavil jen v továrně na krmiva pro psy společnosti Provimi Pet Food CZ ve Veselí nad Lužnicí, kde je zaměstnáno kolem 100 lidí a ve veselském výrobním družstvu Jihotvar.

Na pomoc zaplaveným obcím již lidé prostřednictvím nevládních organizací přispěli částkou přesahující jeden milion korun. Většinu peněz vybrala formou SMS zpráv společnost Člověk v tísni. Nakoupí z nich například vysoušeče nebo je použije na rekonstrukce poničených domů. Dárcovské SMS chce zavést také nadace ADRA, která mezitím peníze vybírá prostřednictvím svého bankovního konta. Přesné informace o stavu účtu ale zatím nemá. Na Mělnicku, Táborsku, Litoměřicku, Znojemsku, v Ústí nad Labem a v povodí Sázavy již působí její psychosociální týmy. Ostatní nevládní organizace dárcovské zprávy neplánují. České katolické charitě se podařilo do pondělního rána vybrat 26.000 korun, z nichž chce financovat mimo jiné úklidové prostředky či pitnou vodu. Z vlastního krizového fondu přispěla částkou 500.000 korun. Český červený kříž vyslal na požádání integrovaného záchranného systému dobrovolníky do Mělníka a do obcí na soutoku Dyje a Jevišovky na Břeclavsku. K dispozici má i vysoušeče. Maltézští dobrovolníci jsou v pohotovosti například v Praze, na Mělnicku, Roudnicku, Litoměřicku či v Českých Budějovicích. Jejich speciální zdravotní a humanitární jednotku tvoří zdravotnický personál a dobrovolníci.

Hladiny většiny rozbouřených českých řek zůstaly během pondělí na dosažené výšce, nebo klesaly. Dále ale rostou střední a dolní Labe a střední a dolní Morava. V sedmi krajích platí stav nouze, který v neděli večer vyhlásila vláda. Povodně budou hrozit minimálně do pátku. Ve středu totiž meteorologové předpokládají vyšší srážky, které by opět mohly zvednout hladiny řek. Před zhoršením povodňové situace ve středu a ve čtvrtek varoval ministr vnitra František Bublan. Nejvíce postižený je Jihomoravský kraj. Patrně nejtěžší situace je ve čtyřech obcích na Břeclavsku, které ohrožuje voda z obřích jezer, která se vytvořila z rozvodněných řek Dyje a Jevišovky. Přestože byla v pondělí ráno evakuace obce Novosedly na Břeclavsku pozastavena, nadále hrozí, že vesnici s 1100 obyvateli bude nutné zcela vyklidit. Ve Znojmě skončila evakuace, protože hladina Dyje znatelně klesá. Evakuace se tu týkala asi 2000 lidí. Domů se vrátili i lidé evakuovaní z jihomoravských Pohořelic.

Velké napětí panuje na severu Čech. Labe v Ústí nad Labem stále pomalu stoupá. V pondělí v 10:00 byla jeho hladina na výšce 879 centimetrů. Od půlnoci je uzavřen Mariánský most. Jedinou spojnicí pro automobilovou dopravu s částí Střekov je nyní Benešův most. Doprava již kolabuje v Děčíně. Podle prognózy by Labe v Ústí mělo kulminovat v úterý ráno, kdy dosáhne výšky 885 centimetrů. Nejhorší už mají za sebou v Mělníku. Hladina Labe tam již začala pozvolna kulminovat a neměla by ohrozit výrazně větší území než dosud. Zato v nedalekém Hoříně, který leží u soutoku Labe s Vltavou, hrozí povodně. Obec staví za pomoci dobrovolníků hráz, která je již dlouhá přes 300 metrů.

Hladina řeky Moravy v Olomouci nadále klesá. V zaplavené městské části Chomoutov se situace pozvolna zlepšuje, v Černovíře je stabilizovaná. Nadále tam prosakuje voda přes místní ochranný val a vylévá se i voda z kanalizace. Hladina ale nestoupá, protože hasiči odčerpávají vodu velkokapacitním čerpadlem. Některé obce na Olomoucku však potrápila rozvodněná řeka Oskava, jež začala ohrožovat i obytné části. S přívaly vody bojovali ve Štěpánově, do Liboše musela v noci dorazit armáda se dvěma tatrami naloženými pytli s pískem.

Hladiny Lužnice a Nežárky, které zaplavily stovky domů na jihu Čech, i nadále klesají. Voda ve Veselí nad Lužnicí od sobotní půlnoci klesla o 12 centimetrů, ulice Čs. armády je tak opět průjezdná.

Pokud se bude situace v Praze dál vyvíjet příznivě, pražský magistrát zřejmě začne ještě tento týden rozebírat mobilní hrazení proti velké vodě, které nechal postavit podél Vltavy kvůli jarním záplavám minulý týden.

V miliardách korun se bude podle odhadů ekonomů pohybovat konečný účet za škody z nynějších povodní. Poškozeny jsou soukromý majetek i veřejná infrastruktura a zvýšené náklady přinesou dopravní omezení v silniční a železniční dopravě. V porovnání s předešlými ničivými povodněmi z let 1997 a 2002 ale budou tentokrát podle analytiků škody mnohonásobně nižší. "Předběžně odhaduji, že škody z letošních povodní budou jedna až dvě miliardy korun," uvedl Pavel Sobíšek z HVB Bank. Podobně předvídá dopad záplav i David Marek z Patria Finance. Z pohledu ekonomiky jsou největší škody na infrastruktuře a budovách, doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Ve srovnání například s povodněmi z roku 2002 budou celkové škody zhruba třicetkrát až padesátkrát menší. "Vzhledem k tomu, že se záplavy vyhnuly hlavním centrům průmyslové výroby a sektoru služeb, nebudou naštěstí stopy výrazné," dodal Marek. Vše špatné je i k něčemu dobré, investice do protipovodňových opatření mohou ekonomiku i povzbudit a přinést práci tisícovkám lidí.

Lidé a firmy nahlásili domácím pojišťovnám v důsledku ničivých záplav téměř 2500 tisíce pojistných událostí. V příštích dnech se čeká další nárůst. Zástupci pojišťoven však musejí ve většině případů čekat s likvidací až na dobu, kdy opadne voda. Pojišťovna Allianz nyní eviduje stovky škod za několik desítek milionů Kč. Kooperativa registruje přibližně 500 škod. Její mluvčí Marek Vích odhadl, že budou činit do dvaceti milionů korun. ČSOB Pojišťovna má hlášeny v souvislosti s povodněmi vedle šesti desítek drobných škod čtyři větší pojistné události. Česká pojišťovna kvůli povodňové situaci v Česku dočasně na dobu jednoho týdne omezila nové pojištění rizika povodní a záplav v případech objektů, které již v minulosti byly zaplaveny a u nichž toto riziko hrozí.

Hasiči a policisté na Sokolovsku během pondělí marně pátrali po šestiletém chlapci, který se v neděli vpodvečer ztratil u rozbouřeného toku řeky Svatavy. Pátrání bude podle mluvčí sokolovské policie Blaženy Kašparové pokračovat i v úterý. "Na pomoc byl v pondělí přivolán i vrtulník letecké služby, který prohledával řeku Svatavu a Ohři od Kraslic až po Kyselku na Karlovarsku. Celkem se do pátrání zapojilo asi 100 lidí," uvedla Kašparová. Chlapec si zřejmě hrál s kamarády na schovávanou v místě, kde do Svatavy vtéká Kamenný potok, pak ale zmizel. Rodiče se krátce nato obrátili na hasiče o pomoc. Ačkoli na Svatavě platí jen první povodňový stupeň a hladina postupně klesá, hasiči na ní o víkendu už jednou zasahovali. Pomáhali vodákům, kteří se rozhodli rozbouřenou říčku sjet na raftu. Člun se sedmi lidmi se ale převrátil a vodáci museli asi dvě hodiny čekat, než je hasiči vyprostí. Pokud by se potvrdilo, že chlapec v říčce utonul, šlo by o druhé dítě, jehož život si vyžádaly současné záplavy. V úterý se utopil pětiletý chlapec v Boňově na Třebíčsku, když spadl na zahradě do vpusti. Celkem si záplavy podle dostupných informací dosud vyžádaly sedm životů.

Vláda v neděli vyhlásila stav nouze v sedmi krajích, které se potýkají se záplavami. Týká se území Jihočeského, Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Jak oznámil premiér Jiří Paroubek, mimořádné opatření platí do 10. dubna. Pravděpodobně se ale prodlouží. Hydrometeorologové totiž očekávají další možný vzestup hladin řek, mimo jiné kvůli dalšímu tání sněhu. Co v praxi nouzový stav znamená?

Mnoha českým politikům - a v první řadě Jiřímu Paroubkovi - se viditelně před volbami hodí do krámu úplně cokoli, píšou Lidové noviny s tím, že dohadování premiéra s jeho volebním rivalem, ústeckým primátorem Petrem Gandalovičem o tom, kdo může za zaplavené domy v Ústí, je "skutečně nechutné". Podle listu zaspali v budování protipovodňových opatření především zástupci státu. A to jak v Ústí, tak třeba v případě jižních Čech, kde se na peníze na odbahnění rybníků stále čeká. "Ta chuť některých politiků hledat v čemkoli vlastní prospěch! To dychtění

Hejtmani krajů, které sužují rozsáhlé záplavy, kritizovali přístup státu při budování protipovodňových zábran. Vláda podle nich nesplnila své sliby po povodních v roce 2002 a poskytla jen zlomek peněz, které byly potřeba pro účinnější ochranu před nynější přírodní pohromou. Už teď hejtmani odhadují škody způsobené letošní povodní v řádech desítek až stovek milionů korun. Ústecký hejtman Jiří Šulc v diskusním pořadu České televize řekl, že na Labi se od posledních záplav nepostavil ani metr protipovodňových zábran či staveb. Povodí Labe podle něj nedostalo na tyto projekty od státu ani korunu, zatímco třeba město Ústí nad Labem investovalo 30 milionů korun. "Jestli někdo zaspal, tak to byl stát, který nesplnil popovodňové sliby," reagoval Šulc na nedávnou kritiku premiéra Jiřího Paroubka, že Ústí se mělo na záplavy vody připravit lépe.

Primátor Ústí Petr Gandalovič se ke kritice vlády přidal. Ústí podle něj mělo připraveno na protipovodňová opatření 30 milionů korun. Povodí Labe ale s vybudováním potřebných hrází počítalo až na rok 2007. Celý projekt má přijít na půl miliardy. Gandaloviče, který je v Ústí přímým rivalem premiéra Paroubka v blížících se volbách, předseda vlády napadl kvůli nezvládnutí situace. Primátor kritiku odmítl, Paroubek podle něj věc jen zpolitizoval.

Jiří Paroubek řekl, že v první etapě stát vynaložil na opatření proti velké vodě čtyři miliardy korun, stejnou částku uvolní v letech 2007 až 2010. Některé projekty podle něj nelze financovat, protože nejsou připraveny. Slíbil ale, že vláda zhodnotí, co lze do budoucna zlepšit - kde je třeba opravit hráze, začít budovat přehrady či poldry. Pomoc podle něj přijde i z Evropské unie. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že například v Jihočeském kraji nebyly za čtyři roky nalezeny peníze na odbahnění rybníků, takže neměly prostor pro zachycování vody. Škody v Jihočeském kraji v roce 2002 byly vyčísleny na 2,5 miliardy, do protipovodňových opatření ale směřovalo jen 850 milionů korun, řekl.

Podle Paroubka nestačí na změnu pouze peníze. Naznačil, že kvůli budování suchých poldrů a přehrad by podle něj bylo vhodné změnit zákon o vyvlastňování tak, aby se hodil i na tyto případy. Podle Kalouska taková změna není nutná, protože se lze domluvit s vlastníky a toto věcné břemeno jim nahradit finančně. Prevence je podle něj daleko levnější než napravování škod po katastrofě. Pomoc postiženým občanům podle šéfa lidovců nemůže být menší než před čtyřmi lety, kdy stát nabízel výhodné půjčky i dotace až 200.000 korun na rekonstrukci vodou zničených bytů a domů.

Paroubek zatím nepovažuje za nutné, aby se mimořádně scházela sněmovna. Takou možnost nabídla vládě opoziční ODS. Nevyloučil, že kvůli vyšším výdajům na odstranění povodňových škod se může zvýšit deficit rozpočtu - zatím je ale předčasné o tom spekulovat, když ještě nebyly vyčísleny škody. Místopředseda ODS Ivan Langer v České televizi uvedl, že vláda při protipovodňové ochraně zaspala. Výhrady má i k nynějším výjezdům premiéra a ministrů do zaplavených oblastí. "K čemu jim je ministr, který přiletí vrtulníkem, když se na ně valí velká voda. Co dělali do té doby?" řekl opoziční politik. Předseda KSČM Vojtěch Filip se obává, že s opadnutím vody opadne i zájem státních úřadů. Spíše než sněmovna by se podle něj měl urychleně sejít rozpočtový výbor a schválit případné mimořádné výdaje.