Související články

Urychlená výstavba protipovodňových opatření s sebou nese i to, že Praha bude asi potřebovat nový sklad na tisíce přenosných hliníkových hrazení. Tato zařízení má nyní město uskladněno v Sojovicích u Staré Boleslavi. "Uvažuje se o tom, že postavíme moderní skladové hospodářství na okraji Prahy," řekl ČTK ředitel magistrátního odboru krizového řízení Petr Beran. Zatím jsou v Sojovicích hrazení, která se při loňské katastrofě osvědčila na Starém Městě a Josefově. Nyní k nim přibyly zábrany z protipovodňových opatření části Malé Strany. Další mobilní hrazení bude do dvou let chránit i další úseky města. Pro vybudování skladu už má proto magistrát vytypována vhodná místa. "Ale je to věc jednání s majiteli pozemků," upozornil Beran. Prozradil jen, že jde o jih Prahy.

Obyvatelé Dobřichovic u Prahy složili v sobotu poctu záchranářům, kteří obci pomáhali při loňských ničivých záplavách. Na vzpomínkové odpoledne se rok od povodní sjeli záchranáři z celého Česka a Evropy. Obyvatelům, kteří výjimečně zanechali práce na svých dodnes poničených domovech, předvedli ukázky ze své každodenní práce. K vidění byly například ukázky vyprošťování osob a soutěže mezi hasičskými sbory. Akce současně upozornila i na problémy, které obec trápí 365 dní od přírodní pohromy. Rytmus života v obci především narušuje absence lávky přes Berounku. K jejímu dokončení zbývá ještě osm milionů korun. "Chtěli bychom lávku pro pěší a cyklisty otevřít na přelomu října a listopadu, i kdybychom si museli vzít úvěr," řekl ČTK tajemník úřadu Petr Hampl. Dobřichovice podle Hampla také ještě dokončují opravu zdravotního střediska a propadlých komunikací. Spíše ve hvězdách je zatím oprava protipovodňových hrází a vyčištění koryta řeky. Loňská povodeň zasáhla v Dobřichovicích více než 500 domů a poničila velkou část infrastruktury.

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Elektrárenská společnost ČEZ těží z problémů, které způsobuje vlna veder výrobcům v západní Evropě, a prodává do zahraničí více elektřiny než obvykle. Jak píší Hospodářské noviny, kvůli vyšší poptávce roste i cena, za kterou ČEZ elektřinu prodává. Jak říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, prodáváme co se dá. Společnosti ČEZ přidělávají horka jen minimální problémy. Proti energeticky kolabující Itálii nebo Franci má teď Česko nečekanou výhodu. Jeho energetika je založená na očekávání výrazných klimatických výkyvů je odolnější při nepředvídaných úletech

Pokud bylo na loňských povodních něco pozitivního, byla to určitě vlna lidské solidarity, která následovala. Peníze přicházely ze zahraničí i z domova. Své příspěvky postiženým posílaly podniky i jednotliví lidé. Největší veřejná sbírka SOS Povodně získala na svém kontě rekordních 269 milionů korun. Organizátoři fondu, Nadace Člověk v tísni, tak mohly pomoci tisícům lidem a desítkám postižených obcí. Více Jaromír Marek.

Je tomu přesně jeden rok, kdy se Vltava v Praze vylila ze břehů. Škody, které napáchala na majetku města i soukromých osob se pohybuje v řádech desítek miliard korun. Škoda, kterou nikdo nikdy nevyčíslí, je strach, deprese, ztráta naděje tisíců Pražanů, kteří byli během povodní evakuováni. Ještě po roce je pro ně vzpomínka na povodně bolestivá. Mikuláš Kroupa se vypravil točit na pražskou Kampu, která se během povodní potopila dva metry pod hladinu řeky. Jak vypadá Praha rok po záplavách?

Dosud největší sbírkou společnosti Člověk v tísni se v její více než desetileté historii stala výzva "SOS Povodně" na pomoc lidem postiženým loňskými záplavami. Za rok vynesla 269 milionů korun a drobné dary stále přicházejí. Peníze šly přímo rodinám, jejichž obydlí velká voda poničila, na obnovu veřejných budov i na menší projekty. "Přestože v Čechách kultura dárcovství teprve vzniká, tak to ukázalo, že Češi jsou ve chvílích, kdy jsou přesvědčeni o tom, že je to potřeba, ochotni dávat," řekl hlavní koordinátor pomoci Šimon Pánek. Při záplavách na Moravě v roce 1997 společnost získala kolem 25 milionů korun. Podle Pánka to ale bylo dáno i tím, že Člověk v tísni byl tehdy znám jen pomocí do zahraničí.

Z nyní shromážděných peněz šlo zatím asi 152 milionů korun na příspěvky domácnostem. Dar dostalo 3170 rodin a jednotlivců a pohyboval se od 10.000 do 350.000 korun. Na 132 vybraných projektů veřejného zájmu společnost vyčlenila 99 milionů korun. Jde o opravy škol, domovů důchodců, sociálních domů, knihoven či mostů.

Jak dodal Šimon Pánek, při loňské povodni pracovaly státní úřady mnohem lépe než při záplavách na Moravě v roce 1997. Jeho kritiku si však instituce vysloužily za činnost po katastrofě: nedokázaly prý obyvatele dostatečně informovat. Lepší činnost úřadů při samotné povodni přičítá Pánek novému zákonu o integrovaném záchranném systému, který vznikl právě v reakci na zkušenost z roku 1997. Jednotlivé složky systému prý byly lépe provázané. Lze to dokumentovat na počtu obětí, kdy na Moravě jich bylo při o něco menších záplavách 56, loni kvůli povodni zemřelo 17 lidí, dodal Pánek.

Česká pojišťovna kompletně vyřídila přes 94 procent pojistných událostí z loňských katastrofálních povodní. Škody klientů pojišťovny činí 9,1 miliardy korun. "Pracovníkům ČP prošlo rukama přes 53.000 pojistných událostí," informoval ředitel komunikace největší tuzemské pojišťovny Richard Kapsa. Celkem domácí pojišťovny vyplatily podle České asociace pojišťoven do konce června klientům postiženým loňskými srpnovými povodněmi 26,7 miliardy korun, což bylo 73,7 procenta nahlášených škod.

Téměř dvoumetrová kamenná socha vodníka bude v sobotu odhalena na Podkrašovském mlýně u obce Bohy na severním Plzeňsku. Vodník sedící na vrbě bude připomínat loňské povodně, které historický mlýn na Berounce silně poničily. Mlýn je památkový objekt, který byl postaven v roce 1698 za plaského opata Troyera. Voda loni přesáhla o 35 centimetrů rysku na mlýnici, která označovala, kam až se dostala povodeň v roce 1872. Na celkovou rekonstrukci poničeného mlýna jsou zapotřebí více než čtyři miliony korun. V budoucnu se má stát místem setkávání vodáků a turistů.

Poslancům se nelíbí, že musí ve sněmovně trávit dlouhé hodiny. Jak píše Mladá fronta Dnes, chtějí proto zavést hlasovací hodiny - ve středu a v pátek od 9-ti do 14-ti hodin. Zákonodárci by tedy už nemuseli dobíhat před hlasováním na poslední chvíli do sálu. Mnohokrát se už totiž stalo, že některý zákon neprošel jen proto, že se na hlasování nedostavil včas potřebný počet poslanců. Při zavedení pevného hlasovacího režimu by však zároveň byly poslanecké lavice po většinu jednání ještě prázdnější, než je tomu dosud!! Argumenty, že podobná praxe je