Související články

Návštěvníci výstavy Praha pod vodou, která se koná od 24. října na Staroměstské radnici, již do kasičky v expozici vhodili 245.000 korun. Peníze organizátoři převedou na povodňové konto Praha 777 777 0700/6000. Výstava je otevřená každý den až do 23. listopadu. Fotografická přehlídka je sice jednou z mnoha, které dokumentují letošní záplavy v České republice, ale tato je zaměřena výhradně na momentky z Prahy. Představuje snímky 50 českých fotografů, kteří se věnují nejen reportážní, ale i dokumentární či umělecké fotografii. Návštěvníci uvidí fotografie Jana Šibíka, Jiřího Všetečky, Karla Cudlína, Romana Sejkota, Herberta Slavíka, Františka Ortmanna, Petra Joska a řady dalších. Expozice je sestavena tak, aby popisovala "příběh povodně" tak, jak voda do Prahy přišla a zase ji opustila. V expozici na Staroměstské radnici jsou i snímky oceněné v soutěži novinářské fotografie Czech Press Photo. Výstava soutěžních snímků začne na radnici po skončení nynější přehlídky.

O úvěru za 12 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) bude na listopadové schůzi jednat Poslanecká sněmovna. Vláda chce z peněz financovat likvidaci povodňových škod. Kabinet plánuje, že 7,5 miliardy korun bude čerpat v příštím roce, zbývajících 4,5 miliardy v roce 2004. Půjčka prozatím není započtena ve schodku státního rozpočtu. Ten pro příští rok činí 111,3 miliardy korun a měl by se tak ještě o 7,5 miliardy zvýšit.

Vláda stále uvažuje o zavedení tzv. povodňové daně, která by kryla následky srpnové katastrofy, uvedl na manažerském fóru na Žofíně premiér Vladimír Špidla. Vidím jako jistou chybu, že jsme k povodňové dani nepřistoupili, dodal s tím, že vláda místo toho sáhla k úpravě sazeb daně z přidané hodnoty, protože potřebovala příjmy co nejrychleji. Premiér Špidla rovněž upozornil, že vláda musí provést daňovou reformu tak, aby se zjednodušil daňový systém a stát získal odpovídající prostředky. Podle něho je třeba také stabilizovat veřejné finance, jejichž stavové veličiny nejsou špatné, ale mají špatnou dynamiku. Špidla považuje za slabinu české ekonomiky, že prakticky celý zahraniční obchod se odehrává se zeměmi Evropské unie a že jiná teritoria jsou podceňována. V této souvislosti jmenoval Balkánské země, Turecko, Rusko, středoasijské země bývalého Sovětského svazu, Indii a Čínu.

Policie navrhla obžalovat čtyřiadvacetiletého Davida T. za to, že u Komerční banky zřídil falešné povodňové konto. "Ke kontu se doznal, dá se tedy předpokládat, že ho obžaluji," řekl státní zástupce z Prahy 1 Pavel Suchánek.

David T. byl obviněn začátkem září z pokusu o podvod za to, že v srpnu po katastrofálních záplavách vylepil ve Vodičkově ulici v Praze 1 leták se žádostí o příspěvek na povodňové konto. Neuvedl ale, že jde o jeho osobní účet, který si otevřel ještě před povodněmi. "Ve své výpovědi uvedl, že za peníze, které takto shromáždil, chtěl zakoupit věci potřebné po povodních, jako například dezinfekce," informoval Suchánek. David T. je stíhán na svobodě a hrozí mu až dva roky vězení.

Pražská policie také zkoumá podezřelé povodňové konto, které se tentokrát objevilo na internetu. Zatím nebyl nikdo obviněn. Vyšetřování pokračuje, ale vyšetřovatel ještě nechce uvolnit žádné informace, aby nebylo narušeno, řekla mluvčí pražské policie Daniela Razímová. Policie neuvedla, na jakých webových stránkách se podezřelé konto objevilo, ani o jaký jde bankovní ústav.

Dobročinnosti lidí se již před pěti lety při povodních na Moravě snažil zneužít šéf Nadace kardinála Františka Tomáška. Soud ho za to letos v březnu poslal na deset let do vězení. Organizace pod jeho vedením odebrala od firem zboží za deset miliónů korun. K lidem postiženým potopou se ale nikdy nedostalo. Případ bude příští týden projednávat Vrchní soud v Praze. V současnosti fungují již desítky sbírkových povodňových kont. Podle odhadů se na nich shromáždilo přes 320 miliónů korun.

Dvacet rodin z Libiše na Mělnicku, které přišly o střechu nad hlavou při srpnových povodních, má náhradní bydlení. Obec totiž za symbolickou korunu získala do pronájmu nový objekt složený ze zateplených obytných buněk. První obyvatelé se budou moci stěhovat od příštího týdne. Nový objekt postavila stavební společnost Skanska CZ, která jej obci pronajala na jeden rok. Zároveň zde bude hradit elektrickou energii. Náhradní ubytování zde získá 27 lidí, z toho pět dětí, jež dosud většinou žijí u známých a příbuzných. V objektu je 20 samostatných jednotek a společné sociální zařízení a kuchyň. Při srpnových povodních byla v obci různou měrou zaplaveno asi 125 objektů. Třicet domů muselo být zcela zdemolováno, dalších pět je neobyvatelných. Většina postižených rodin plánuje stavět individuálně nové domy. Pro ty, kteří z různých důvodů stavět nemohou sami, obec připravuje stavbu domu s 10 byty. Stavět se ale začne až na jaře.

Stát mohl zprostředkovat pomoc lidem, které zasáhly letošní ničivé záplavy, především díky solidaritě ostatních občanů. Na Pražském hradě to ve čtvrtek uvedl prezident Václav Havel při setkání s lidmi, kteří při srpnových záplavách pomáhali přímo zachraňovat životy lidí a majetek. Mezi čtyřmi stovkami hostů byli vojáci, policisté, hasiči, zástupci samospráv a lidé z humanitárních organizací. "Všechny, kteří pomáhali při povodních nebo spolupracovali, jsme pozvat nemohli. Ale skrze vás bych rád ocenil i práci všech dalších, kteří projevili tváří v tvář této nebývalé přírodní katastrofě obdivuhodnou solidaritu a obětavost," řekl Havel. Mezi hosty setkání na Hradě byl i hasič Radek Andrle, který během záplav zasahoval například v neratovické Spolaně. Za svou odvahu ho Havel společně s dalšími záchranáři už v pondělí také vyznamenal Medailí Za hrdinství.

Lidem zasaženým srpnovými povodněmi z postižených pražských městských částí nabízí radnice Prahy 13 ještě devět volných bytů. Tři takové byty již poskytla a u dalších je připravena okamžitě sepsat smlouvu o poskytnutí přístřeší, informoval o tom místostarosta Prahy 13 Petr Weber. Při splnění určitých podmínek je podle něj možné uzavřít nájemní smlouvu i na delší dobu a nájemník zde může získat trvalý pobyt. Týká se to prý zejména těch lidí, kteří uvažují po povodních o trvalé změně bydliště v rámci města. Zájemci z řad povodněmi postižených občanů či přímo radnice městských částí, které hledají pro tyto své občany náhradní bydlení, se tak mohou obrátit přímo na bytový odbor úřadu městské části. Praha 13 tak zareagovala na výzvu hlavního města a zastavila na dobu jednoho roku pronájem uvolněných bytů žadatelům ze své evidence ve prospěch občanů postižených povodněmi. Podle vyjádření starosty Petra Bratského má Praha 13 v evidenci žadatelů o pronájem bytu téměř 400 vlastních potřebných občanů.

Vytrvalý déšť, zejména v pohraničních horských oblastech, by mohl podle meteorologů zvednout hladiny řek. Ty by mohly dosáhnout prvního až druhého stupně povodňové aktivity, u menších horských toků v povodí Jizery, horního Labe, Smědé a Lužické Nisy hrozí ojediněle až třetí stupeň. Pršet má zejména v jižních, západních, severních a severovýchodních Čechách a na severní Moravě. Nejvíce srážek bude podle meteorologů v Jizerských horách a Krkonoších, kde by mohlo napršet 30 až 60 milimetrů vody. V Krušných horách deset až 25 milimetrů a v Jeseníkách až 35 milimetrů vody. V Beskydech by v noci a v pondělí mohlo napršet 15 až 40 milimetrů vody.

Přes 80 000 korun vynesla dražba keramických předmětů, které vyrobily děti ze Základní školy Emy Destinnové v Praze 6. Celý výtěžek dražby chtějí předat pražské zoologické zahradě, kterou těžce postihly letošní povodně. Dražbu připravili i moderovali sami žáci. Za nejvyšší cenu, přesahující 12 000 korun, se jim podařilo prodat společně vyrobenou keramickou Noemovu archu. Na konto vytopené zoo přibylo po pondělním benefičním koncertu v pražském paláci Akropolis přes půl milionu korun. Dosud tak pražská zoo získala od jednotlivců i institucí přes 11 milinů. Povodeň napáchala v zahradě škody za 150 milionů.

K vjezdu do pražského Karlína, poničeného srpnovou povodní, nebude od listopadu potřeba povolení. Doposud sem mohla jen auta označená kartou "A", kterou po povodni vydávaly radnice Prahy 8 a magistrát místním obyvatelům a podnikatelům. Už 30. října nastanou v této čtvrti změny v dopravním značení. Současný obousměrný provoz, kdy se motoristé řídili pravidlem pravé ruky, nahradí opět jednosměrky. Znamená to, že se doprava v Karlíně prakticky vrátí do stavu, jaký zde byl před srpnovou povodní. Rychlost ale bude stále omezena na 30 kilometrů za hodinu. Z Karlínského náměstí zmizí na konci října zátarasy, v obou směrech budou moci řidiči jezdit Šaldovou ulicí mezi Křižíkovou a Pernerovou. Proti stavu před povodní zůstane obousměrný provoz v Pernerově a Březinově ulici. V těchto ulicích nebudou smět řidiči nadále parkovat a nebudou do nich moci jezdit od ulice Prvního pluku. Omezení skončí poté, co tudy přestane jezdit náhradní autobus X-8 z Florence na Palmovku. Dopravní omezení zůstanou i u Karlínského náměstí, kde parkují náhradní autobusy X-C. Proti jízdám autobusů ze severu města protestují někteří obyvatelé několika karlínských ulic. Obávají se, že otřesy mohou poškodit statiku domů zasažených povodní. Vadí jim i hluk a prach. Radnice i dopravní podnik na základě statických posudků tvrdí, že se domům nic nestane. Autobusy zde budou projíždět do 18. listopadu, poté budou končit v Holešovicích.

Ministerstvo pro místní rozvoj letos již rozdělilo 228,5 miliónu korun na dotace obcím postiženým povodněmi. Prostředky ministerstvo vyčlenilo z programu obnovy venkova. Jsou podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna určeny na odstraňování povodňových škod na obecním majetku. Celkem letos ministerstvo zatím z programu vyplatilo na dotace venkova 689 miliónů korun. Ze státního rozpočtu navrhuje na rok 2003 vyčlenit na program obnovy venkova 520 miliónů korun. Dotace dočasně pozastavené kvůli povodním ministerstvo obcím poskytne v příštím roce přednostně. Obce v takovém případě nebudou muset podávat nové žádosti. Ministerstvo pro místní rozvoj mělo letos na program obnovy venkova původně 420 miliónů korun, po povodních směřovalo prostředky přednostně postiženým obcím. Objem prostředků pak zvýšilo o 100 miliónů korun z Pozemkového fondu. Další prostředky uvolňuje na program ministerstvo financí v rámci strategie obnovy území. Největší dotace na odstraňování škod po povodních z programu obnovy venkova získaly obce v Jihočeském kraji, a to celkem 130,571 miliónů korun. Ve Středočeském kraji dostaly obce 87,670 miliónu, v jihomoravském 38,509 miliónu korun a v Plzeňském 18,026 miliónu korun.