Související články

Mladá fronta Dnes se zabývá nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu a hodnotí vyhlídky jednotlivých stran. Současná politická situace podle listu ve volbách nahrává ODS. Komunisté by mohli mít problémy s účastí svých protievropsky naladěných voličů, ČSSD budou ve volbách sečteny "hříchy kabinetu Vladimíra Špidly", u lidovců se nedá čekat ani vzestup, ani pád a Unie svobody "už z dálky slyší tóny pohřebního valčíku". Řada českých voličů tak podle MfD stále hledá, koho volit.

Hospodářské noviny zjistily, že Špidlův kabinet připravuje nový zákon, který by umožnil trestat firmy, jež financují nebo podporují teroristické skupiny v cizině. Dosud je možné postihnout jen jejich představitele. Chystaná změna zákona se vztahuje například i na znečišťování životního prostředí, podvody, praní špinavých peněz anebo korupci.

Prohlídkou obcí postižených předloni povodněmi zahájil v neděli prezident Václav Klaus s manželkou Livií třídenní návštěvu Ústeckého kraje. Odpoledne se na chvilku převlékl do pracovního oděvu a jel se podívat na ražbu tunelu Panenská na Ústecku, který je součástí dálnice D8. Na všech zastávkách rozdával podpisy do své knihy Rok první, kterou si lidé na setkání s ním přinesli. Klaus dopoledne ocenil práci lidí v obcích, které v srpnu 2002 poničily záplavy. Cestu po kraji, který sužuje nejvyšší nezaměstnanost v zemi, zahájil v Křešicích na Litoměřicku, kde povodně způsobily jen na obecním majetku škodu 180 milionů korun.

Třicet miliard korun je konečná výše škody, kterou způsobila před necelými dvěma roky povodeň v hlavním městě Praze. Pokud se chystáte během dovolené Prahu navštívit, pravděpodobně si následků povodní ani nevšimnete. Jen několik památníků například na Klárově připomíná, kam až voda dosahovala. Rekonstrukce Prahy trvala přesně šestnáct měsíců. Povodeň před dvěma lety však přinesla, i něco pozitivního. "Naučila nás řešit nebo spíše účinně se připravovat na řešení skutečně krizové situace, ať už se to týká přírodních katastrof nebo třeba teroristického

Hned na několika místech v Praze se v současné době staví protipovodňové zábrany, které by měly město ochránit před pětisetletou vodou. Například dělníci společnosti Metrostav začali v uplynulých dnech pracovat v Karlíně, který se stal před dvěma lety pražským symbolem katastrofálních záplav. Ochranu proti velké vodě od Rohanského ostrova po vysokoškolský areál u Libeňského mostu bude podle mluvčího Metrostavu Františka Poláka většinou tvořit sypaná zemní hráz. "Má to být hotovo do konce roku, a to bude," řekl Polák ČTK.

Moravská Dyje, která se u Dačic na Jindřichohradecku v týdnu vylila z břehů, již klesla pod hranici povodňových stupňů. Na nejnižším stupni bdělosti ale zůstávají Lužnice a Nežárka. Podle informací českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu by řeky měly dále klesat. Lužnice si udržuje první stupeň povodňové aktivity ve všech měřených místech, Nežárka jej dosahuje v Lásenici na Jindřichohradecku. Ostatní jihočeské řeky mají průtok nižší. Podle meteorologů by ani dnešní přeháňky neměly s řekami zahýbat, protože se ochladilo a srážky jsou již od středních poloh sněhové.

Vláda schválila závěrečnou zprávu o vyhodnocení katastrofálních záplav v České republice v létě roku 2002. ČTK to řekla její mluvčí Anna Veverková. Materiál, který připravilo ministerstvo životního prostředí shrnuje posouzení příčin povodní a návrhy opatření, kterými by se měly následky možných dalších záplav zmírnit. Podrobné mapy popisující zaplavená území jsou podle dřívějšího vyjádření garanta zprávy Jaroslava Kinkora z ministerstva životního prostředí důležitým vodítkem pro majitele pozemků, investory a úřady. Ukázalo se totiž, že velká voda se v srpnu 2002 valila často úplně jinými cestami, než jaké předpokládaly staré záplavové plány. Osmdesátistránková zpráva, na které pracovalo půldruhého roku 15 institucí včetně Akademie věd, přišla na 80 milionů korun. V České republice už například podle ministerstva životního prostředí není prostor pro budování nových velkých vodních děl s protipovodňovou funkcí. Poslední přehradou, která by mohla ještě vzniknout, je kontroverzní protipovodňová nádrž v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Po povodních, které v srpnu roku 2002 Čechy katastrofálně zasáhly, sestavila ministerstva životního prostředí a zemědělství tým specialistů na přírodní protipovodňovou ochranu. Hledá metody, jimiž lze v krajině udržet vodu přirozenými způsoby. Změnila se také politika, podle níž stát rozděluje peníze na revitalizaci říčních systémů. Státní fond životního prostředí loni dotoval projekty upravující režim v celých malých povodích i v plné výši, naopak méně dal stát na výstavbu rybníků, které mají pro protipovodňovou ochranu menší význam.

Praha 5 dostala od ministerstva pro místní rozvoj další část dotace z povodňového fondu. Částku ve výši zhruba sedmi milionů korun rozdělila žadatelům o příspěvek, kteří nebyli uspokojeni z přidělené první části dotace. "Bohužel, tyto prostředky stát vyplácí nárazově. My je dostáváme také nárazově a lidé nejsou moc spokojeni, že nedostávají celou částku najednou, ale po kouscích," řekl novinářům starosta Prahy 5 Milan Jančík.

Praha 5 dostala z povodňového fondu loni 18 milionů korun. To je podle starosty asi 40 procent z částky, kterou by městská část potřebovala na likvidaci povodňových škod. "Přeci jenom je to už dlouhá doba od povodní, stále se to vleče a my bychom to chtěli mít už vyřízené," dodal Jančík. Prahu 5 ve srovnání s jinými částmi metropole poškodily předloňské záplavy málo. Radnice vyčíslila povodňové škody na 60 milionů korun. Velká voda zalila především sklepy domů u Vltavy a zničila 25 obecních bytů.

Od příštího roku by podle Lidových novin mělo být jasné, které české nemocnice léčí své pacienty příliš draho. Ministryně zdravotnictví Marie Součková totiž hodlá konečně uvést do praxe takzvanou platbu za diagnózu. Jádro tohoto systému spočívá v tom, že ministerská vyhláška předem stanoví cenu za vyléčení konkrétní nemoci, úrazu či jiného zdravotního problému.

Za škody, které loňské srpnové záplavy způsobily pražskému metru, nebude nikdo trestně stíhán. Policie případ odložila. Trestný čin se sice stal, ale nepodařilo se zjistit skutečnosti, jež by umožnily někoho obvinit. ČTK to v úterý řekl dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován. Zástupce ředitele pražské policie Zdeněk Janíček již dříve upozornil, že informovat veřejnost o výsledcích vyšetřování si vyhradil státní zástupce Drahomír Dráb. Dosud však nemá policejní rozhodnutí na stole, a nechce se tedy vyjadřovat. Tehdejší pražský primátor a šéf krizového štábu města Igor Němec (ODS) odložení případu očekával. "Žádné pochybení, ač rozhodnutí bylo uděláno mnoho, nevidím," řekl v úterý ČTK. Nyní je radním pro kulturu. Podobně hovořil i ředitel dopravního podniku Milan Houfek. Usnesení policie o odložení vyšetřování mu prý potvrdilo to, co předpokládal. Policie se zatopením metra zabývala od poloviny loňského srpna. Prověřovala, zda se někdo nedopustil obecného ohrožení z nedbalosti. Podle údajů dopravního podniku povodně způsobily metru škodu za téměř sedm miliard korun.