Související články

17 domů strhla před dvěma lety v jihočeských Metlách voda z protržené hráze Metelského rybníka. Malá obec na Strakonicku se tak stala jedním ze symbolů předloňských katastrofálních povodní. V pátek ji navštívil jihočeský hejtman Jan Zahradník. Jak vypadají Metly dnes? - Na to se ho zeptala Milena Štráfeldová:

Pojišťovny vyřídily za necelé dva roky od katastrofických povodní 95 procent škod klientů, za něž jim zaplatily téměř 33 miliard korun. Klienti přitom nahlásili škody za 34,7 miliardy Kč. Celkové ekonomické škody ze srpnových povodní se však odhadují na 73 miliard korun, takže pojišťovny se podílely na likvidaci hospodářských ztrát asi z poloviny, sdělila ČTK Česká asociace pojišťoven, jež má údaje z konce června.

Před dvěma lety se Českou republikou valila velká voda. Jihočeské řeky začaly stoupat a města na jejich tocích čekala pohroma. Povodeň v Praze překonala i ty nejčernější představy. Pětisetletá voda napáchala největší škody v pražském metru a čtvrti Karlín. Jak se tato čtvrť za dva roky vzpamatovala, jsou zde následky povodně ještě znát? To jsou otázky pro Zdeňku Kuchyňovou.

Policejní komisař chce příští týden zahájit další výslechy v případu zatopení pražského metra při předloňských katastrofálních záplavách, řekl ČTK státní zástupce. Kauzu již jednou odložil s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale označila závěry za předčasné a vyšetřování znovu otevřela.

Po odložení se vyrojila řada nových trestních oznámení, lidé se hlásili s novými informacemi. Právě tito oznamovatelé by měli být v nejbližší době pozváni na policii. Podle žalobce jde například o strojvůdce, kteří tvrdí, že metro jezdilo ještě ve chvíli, kdy již do metra tekla voda, a nikdo nedal příkaz zastavit provoz. Vyslechnut bude i dispečer z noční služby z 13. srpna 2002, kdy začala voda zaplavovat stanice. Plánují se i doplňující výslechy představitelů Dopravního podniku.

Policie zjišťovala případnou trestní odpovědnost více než rok. Loni v listopadu případ odložila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale kauzu otevřela, podle ní je třeba vyslechnout další lidi. Nařídila také prozkoumat vliv vltavské kaskády na pražskou povodeň. Policie proto musí zadat posudek, který určí, zda pracovníci nádrží něco nezanedbali. Má také znovu přezkoumat roli Ústřední povodňové komise, kterou vedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Odstranění škod v metru stálo sedm miliard korun. Pražská podzemní doprava byla několik měsíců ochromena, voda zatopila 17 stanic. Za ochranu metra zodpovídal krizový štáb v čele s tehdejším primátorem Igorem Němcem. Kvůli zatopení podzemní dráhy rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Vyšetřovatelé však nikoho neobvinili.

Několik obcí na Domažlicku začala v sobotu ohrožovat voda z místních rybníků, které nestačily vstřebat silné páteční a sobotní deště. Nejhůře byla postižena obec Vidice, kde voda v ulicích dosahovala na některých místech až půlmetrové výšky. Voda ale začala později zvolna ustupovat, řekl ČTK mluvčí plzeňských hasičů František Vaško. Ve Vidicích začal v sobotu přetékat jeden ze tří rybníků, které jsou nad obcí, a voda se dostala do ulic. "V ohrožení byl jeden dům, který stál nejblíže. Jeho sklep voda zaplavila. Voda se rozlila po silnici a zahrádkách," řekl Vaško. Později hasiči museli čerpat vodu ještě z jednoho sklepa. V obci se kvůli přeplněným rybníkům sešla i povodňová komise. Na místě zasahovali profesionální hasiči ze Staňkova a Domažlic, kterým pomáhali dobrovolní hasiči z okolních obcí. Podobné problémy jako ve Vidicích byly i v okolních obcích.

Bouřky a krupobití ve čtvrtek večer opět zahrozily. Tentokrát však nikoliv na Olomoucku, ale ve středních Čechách a na Vysočině. Nejdramatičtěji se vodní živel projevil v Ledči nad Sázavou, kde krátká průtrž mračen rozvodnila potok, který zaplavil silnice i domy. Podrobnosti zjišťoval Josef Kubeczka.

Akademie věd oznámila, že už má vysušeny všechny dokumenty a knihy, které musela zmrazit po předloňských povodních. Jde o část tiskovin dvanácti pracovišť, které voda zcela nezničila a byly zmrazeny, aby je nenapadla plíseň. Vysoušecí a dezinfikační pracoviště vybudované v pobočce knihovny akademie v Jenštejně u Prahy nyní zachraňuje tiskoviny jiných institucí, řekl na tiskové konferenci Jan Hrušák, který zastupuje akademii v meziresortní povodňové komisi. Vzhledem k tomu, že v kladenských mrazírnách zůstalo ještě kolem 80 procent zmrazených tiskovin různých institucí, budou mít v Jenštějně ještě nadlouho o práci postaráno. "Protože i jiní pomáhali nám, my nyní účtujeme za vysoušení pouze režijní náklady," uvedl Hrušák. Pracoviště v Jenštejně stálo akademii téměř 7,7 milionu korun. Nyní akademie jedná s ministerstvem obrany o záchraně jeho dokumentů.

Akademii stála likvidace škod po povodni zatím podle jejího ekonoma Jiřího Rákosníka 278 milionů korun. Nejvyšší byly náklady na opravu nemovitostí, které činily 169 milionů. Přístroje a zařízení, které bylo potřeba znovu nakoupit, přišly na 77 milionů, knihovní, archivní a sbírkové fondy 14 milionů a jiné nutné opravy na 18 milionů korun. Ze státního rozpočtu dostali akademikové 207 milionů korun, z vlastních zdrojů ušetřili 34 milionů a 37 milionů korun jim poskytl Fond solidarity Evropské unie.

Povodně, jež zničily areál pražské zoologické zahrady před dvěma lety, udělaly z areálu nejlépe dotovanou zahradu v Čechách. Loni zoo investovala do nových pavilonů 120 milionů korun, se stejnou částkou počítá na výstavbu i letos. "Můžeme zoo postavit jako zahradu 21. století. Tolik se v areálu nestavělo v historii nikdy. Letošní rok je rekordní, ale v tomto pohledu i poslední," řekl ČTK ředitel zahrady Petr Fejk. Koncem roku podle něj návštěvníci zoo nenarazí v areálu na jediný pozůstatek katastrofy. Už na jaře otevřela zahrada opravený pavilon ptactva podhůří Himalájí Sečuán, v nových expozicích žijí také jeřábi a gepardi.

Závěr vysílání patří cestování. Dnes se vydáme na zámek Veltrusy, který obýval známý rod Chotků, který se proslavil chotkovskou růží. Veltruský zámek se dnes bohužel vzpamatovává po povodních a turisté si budou muset na jeho prohlídku ještě chvíli počkat. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák v Lidových novinách vysvětluje, proč Národní galerie protestuje proti zřízení muzea Salvatora Dalího v našem hlavním městě. Ředitelé všech sbírek galerie již odeslali pražskému primátorovi dopis, v němž se proti Dalího muzeu stavějí. Podle Knížáka nemá slavný surrealistický malíř k Praze ani k Česku žádný vztah a jeho vliv na české umění je malý.