Související články

I poslední víkend před vánočními svátky na Vás teď čeká pravidelná krajanská rubrika. A protože konec roku bývá dobou bilancování, chtěli bychom se i v této předvánoční atmosféře vrátit k události, která nám bude letošní rok připomínat ještě hodně dlouho - k srpnovým ničivým povodním. Ty vyvolaly mezi našimi krajany obrovskou vlnu solidarity, na sbírková konta všude po světě ještě i v těchto dnech přicházejí finanční příspěvky od jednotlivců i celých krajanských spolků - a právě o tom budeme mluvit v dnešní rubrice.

Sbírka rakouského velvyslanectví v Praze na pomoc po srpnových záplavách vynesla přes čtyři milióny korun. Největší část poputuje do středočeského Hořína, kde škody dosáhly skoro půl miliardy korun a demolici podlehlo již 65 domů. Velvyslanectví oslovilo především rakouské společnosti podnikající v Česku, řekl novinářům rakouský velvyslanec Klas Daublebsky. Čtyři desítky firem poté přispěly buď penězi, nebo věcnými dary, například stavebním materiálem. Rakouská národní knihovna také začala bezplatně restaurovat poškozené knihy. Krátce po srpnové katastrofě Vídeň Česku zaslala například očkovací látky.

Policie počátkem prosince odložila šetření odpovědnosti za zřícení třech karlínských domů při srpnových katastrofálních záplavách. "Nebyla nalezena žádná příčinná souvislost mezi opomenutím konkrétní osoby a zřícením domů. Na vině bylo nadstandardní množství vody," řekla obvodní státní zástupkyně z Prahy 8 Renata Brabencová. V Karlíně se kvůli podmáčení zřítily dva domy v Sokolovské a jeden v Křižíkově ulici. Nikdo nezahynul ani nebyl raněn.

Středočeská rada definitivně rozhodla o rozdělení prostředků z krajského povodňového konta na likvidaci následků povodní v okresech Praha-západ a Mělník. Podle středočeského hejtmana Petra Bendla dvacet milionů korun dostane 16 obcí v okolí Prahy a 15,6 milionu korun si rozdělí 23 obcí na Mělnicku. V okrese Praha-západ dostanou nejvyšší sumu Štěchovice, kterým rada přidělila 4,9 milionu korun. Přes dva miliony korun dostanou ještě Dobřichovice, Roztoky, Lety i Řevnice. Na Mělnicku získají nejvyšší částku, 3,2 milionu korun, Kralupy nad Vltavou, přes jeden milion korun obdrží Zálezlice, Libiš, Hořín, Kly a město Mělník. Obce musejí do 20. února krajskému úřadu doložit, jak částku využily. Musí být určena výhradně ve prospěch likvidace následků povodní.

Švýcarsko pomohlo České republice během povodní nejvíce ze všech, tvrdí lidé z ministerstva pro místní rozvoj. Švýcarsko totiž poskytlo zhruba 300 miliónů Kč především na program pomoci malým českým podnikatelům a drobným zemědělcům postiženým povodněmi.

Osoby postižené letošními katastrofickými záplavami nebudou muset pravděpodobně platit každoroční daň z nemovitosti. Poslanecká sněmovna totiž přijala vládní novelu zákona, která dává obcím možnost tuto daň odpustit. Zákon ale ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky. Vládní verze zákona počítá s tím, že o osvobození od daně rozhoduje obec, na jejímž území k události došlo, neboť daň z nemovitosti plyne plně do rozpočtu obcí. Výpadek daňových příjmů v rozpočtu obcí odhaduje ministerstvo financí v příštím roce maximálně na 200 miliónů korun. Stát ročně na dani z nemovitostí vybere 4,5 miliardy korun. Takřka stejný zákon předložila také ODS. Ve svém návrhu počítala s tím, že občané postižení záplavami budou automaticky na pět let od daně osvobozeni. Očekávalo se, že ve druhém čtení, které schvalování předlohy bezprostředně předcházelo, bude vláda a ODS hledat kompromisní podobu předlohy. Sněmovna ale nakonec po nečekaně hladké rozpravě schválila rovnou verzi vládní.

Rozpočet Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami pro příští rok schválila Poslanecká sněmovna. Rozpočet je navržen s příjmy a výdaji ve shodné výši 38,02 miliónu korun. Příjmy mají tvořit především návratná půjčka od státu a poplatky od jednotlivých družstevních záložen. Představitelé úřadu soudí, že částku 2,25 miliónu korun získají do rozpočtu prostřednictvím zákonem daného poplatku ve výši 0,25 procenta z objemu vkladů od fungujících kampeliček. Fungující družstevní záložny totiž spravují zhruba 0,9 miliardy korun vkladů. Dalších 34,8 miliónu korun chce získat úřad jako návratnou finanční pomoc od státu. Úřad přitom již v loňském roce musel požádat stát o návratnou půjčku 32,1 miliónu korun.

Do závěrečného čtení Poslanecká sněmovna postoupila poslaneckou novelu zákona o silniční dopravě. Novela počítá s tím, že o se o jeden rok posune termín, kdy musí takzvanou finanční způsobilost doložit i provozovatelé vnitrostátní dopravy. Zákon sněmovna schválí zřejmě ještě na této schůzi. Vládní novelu zákona o silniční dopravě, která uzákonila prokazování finanční způsobilosti dopravců, přijala sněmovna po senátním vetu 16. května 2000. V předloze poslanci mimo jiné navrhli, aby dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu, museli prokazovat finanční způsobilost. Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy. Pro vnitrostátní dopravu se s touto podmínkou počítalo od 1. ledna 2003, novela navrhuje tento termín posunout o rok.

Při vědeckém bádání, které ze státních peněz platí grantová agentura, se někdy plýtvá prostředky, účetnictví má často nedostatky, nebo chybí úplně. Sněmovně to oznámila kontrolní rada agentury. Koncem října její zprávu projednal kulturní výbor a dolní komora ji ve středu schválila. O podstatě problému se ale v parlamentu nedebatovalo, protože poslanci posuzovali právě jen činnost uvedeného dozorčího orgánu. S jeho prací jsou spokojeni, i když přináší "opravdu neradostné závěry", jak poznamenal Petr Pleva z ODS. Rada při prověrce deseti namátkou vybraných projektů z konce 90. let objevila pouze jediný bez závad. Zjistila mimo jiné, že jeden tým řešil něco úplně jiného, než na co dostal peníze. Vědci prý také někdy "vylepšují" výsledky projektu tím, že do výčtu publikací zařazují články, které s ním nemají nic společného.

Životní prostředí v České republice se už v základních ukazatelích výrazně neliší od úrovně v nejvyspělejších státech, třeba v Rakousku a Německu. Přesto se země musí ještě vypořádat s některými problémy. Například do čištění odpadních vod by měla do roku 2010 investovat několik desítek miliard korun, řekl poslancům ministr životního prostředí Libor Ambrozek, když ve sněmovně přednášel zprávu o stavu životního prostředí. "Nárůst automobilové dopravy je příčinou pouze mírně klesajícího a místy stagnujícího či dokonce rostoucího trendu imisního zatížení oxidy dusíku," upozornil na další problém. Zejména menší řeky jsou stále silně znečištěné a české lesy jsou podle něj jedny z nejpoškozenějších v Evropě. Ambrozek soudí, že problém odpadních vod se dá zvládnout. Na investicích do této oblasti se podílejí stát a obce a k dispozici jsou i zdroje EU. V součtu lze ročně shromáždit osm až deset miliard korun.

Spolana začala v úterý po poledni postupně obnovovat provoz chlórové chemie. Jako první obnoví provoz v závodě elektrolýza, kde se vyrábí chlór, následovat budou výroba kyseliny solné a další provozy. Podle mluvčího firmy Jana Martínka celý proces potrvá ještě několik dnů. Spolana obnovuje provoz v této výrobní části po třech a půl měsících po povodních, jednotku PVC pak po více než pěti měsících po havárii krakovací pece. Specialisté firmy rozhodli definitivně teprve v úterý, že zařízení i obsluha sekce chlórové chemie jsou připraveny ke standardnímu provoznímu režimu. K rozhodnutí neměli námitek ani přizvaní zástupci veřejnosti a státních orgánů - zástupci Libiše, Tišic a Neratovic, České inspekce životního prostředí, hygienici a experti na bezpečnost práce. Spolana zároveň o tomto kroku telefonicky informovala starosty okolních obcí. S obnovením chlórové chemie ve Spolaně nesouhlasí ekologové, kteří poukazují na nebezpečí úniku nebezpečných látek do okolí.

Více než 205 milionů korun se zatím sešlo na povodňovém kontu humanitární společnosti Člověk v tísni. Podle Šimona Pánka, který řídí humanitární projekty společnosti, by se cílová částka měla vyšplhat na 250 milionů. Z toho 170 milionů půjde na přímou pomoc rodinám a domácnostem, asi 70 milionů na veřejné projekty a deset milionů na malé projekty, jako je vysoušení, kontaktní centrum v Karlíně nebo vysílání dobrovolníků. Konkrétním domácnostem už jsou peníze rozdělovány podle metodiky a dotazníků agentury STEM a sociálních rozhodčích Člověka v tísni, kteří pracují přímo v terénu. Rodinám bylo dosud vyplaceno 19 milionů, na každou jde v průměru 35.000 korun. Projekty veřejného zájmu se týkají oprav škol, školek, domovů důchodců, infrastruktury v obcích, zařízení na pitnou vodu. Zatím bylo vybráno 51 projektů v celkové hodnotě 44 milionů korun.

Veřejná povodňová sbírka společnosti Člověk v tísni při České televizi vynesla více než 205 miliónů korun. I když ustalo období drobných darů, sbírka stále probíhá a její organizátoři počítají ještě s dalšími 50 miliony. Jak budou tyto peníze využity, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.

Policie dopadla autora druhého podezřelého povodňového konta. Rus dlouhodobě žijící v České republice byl obviněn z pokusu o podvod. V pondělí byl odeslán návrh na podání obžaloby na státní zastupitelství, řekla ČTK Daniela Razímová z pražské policie. Podle policejního rady muž v době srpnových záplav vyzýval občany, aby na jeho konto posílali peníze pro zatopené. "Na internetu uvedl 'Pomozte občanům Prahy' a dal tam svůj účet," řekl policista. Přestože obviněný nezpůsobil žádnou škodu, nikdo totiž nevyslyšel jeho internetovou výzvu a muž neobdržel žádné peníze, hrozí mu až dvouleté vězení.

Za zřízení falešného povodňového konta byl předminulý týden trestním příkazem odsouzen ke 150 hodinám obecně prospěšných prací čtyřiadvacetiletý David Tůma. Byl obviněn a poté i obžalován z pokusu o podvod za to, že v srpnu vylepil ve Vodičkově ulici v Praze 1 leták se žádostí o příspěvek na povodňové konto. Neuvedl ale, že jde o jeho osobní účet, který si v bance otevřel ještě před povodněmi.