Související články

Po nedávných záplavách se naplnily obavy z růstu pojistného i z toho, že domy blízko řek budou pojistitelné jen obtížně. Zahraniční zajišťovny totiž nechtějí krýt rizika přírodních katastrof. Teď je například čeká výplata až 80 procent škod, které vznikly českým pojišťovnám při loňských povodních.

Českou republiku zasáhla během půl roku už druhá vlna povodní, nebyla samozřejmě tak ničivá jako ta z loňského roku, nicméně až do neděle nebylo jasné, zda se nebude opakovat srpnová katastrofa.

Hladiny řek v Pardubickém a Královéhradeckém kraji během pondělí klesly natolik, že vodohospodáři odvolali druhý stupeň povodňové aktivity, pohotovost, i na Labi v Němčicích u Pardubic. První stupně, bdělost, platí ještě na Loučné u Dašic a na Labi v Přelouči a Němčicích. Vzhledem k ochlazení a minimálním srážkám vodohospodáři čekají další poklesy hladin a návrat k běžným průtokům. Hladiny klesají i na středním Labi u Mělníka, kde však stále platí nejvyšší třetí stupeň povodňové aktivity. Kulminace průtoků na dolním Labi bude vzhledem k setrvalému stavu na Vltavě probíhat jen velmi pozvolna.

Počasí v České republice se nejspíše zbláznilo. Začalo to vánoční ledovou kalamitou. Česká republika se třpytila jako křišťál. Když led pomalu roztál a znovu zapršelo, začali se hydrologové obávat zvýšených hladin českých toků. Jak předpověděli, s oblevou přišla povodeň. Půda zcela nasáklá nedokázala pojmout přicházející déšť, roztávající led a sníh z hor.

I když se vzedmuté hladiny řek na většině území České republiky postupně vracejí k normálu, velká voda ohrožuje obyvatele některých obcí a měst Ústeckého kraje v blízkosti Labe. Vchody svých domů zajišťují pytli s písky i lidé z plzeňské čtvrti Roudná, kteří s obavami sledují stoupající Mži. V pohotovosti jsou i další obce v okolí hracholuské přehrady. Kritická situace nastala v obci Vestce na Nymbursku, kde záchranáři v noci na sobotu kvůli velké vodě evakuovali všech 220 obyvatel. Rozsáhlé vodní laguny právě v Roudné a Vestci začaly likvidovat velkokapacitní čerpadla, o jejichž nasazení rozhodl krizový štáb Hasičského záchranného sboru v čele s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Voda se musí odčerpat dříve, než zamrzne. Meteorologové totiž očekávají výrazné ochlazení.

V sobotu po poledni platil nejvyšší, třetí stupeň povodňové aktivity celkem na 19 místech. Na řekách v povodí Vltavy, Berounky, Sázavy, horního Labe, Jizery, Orlice i horní Moravy řeky pozvolna klesají. Vltava v Praze stagnuje, druhý povodňový stupeň - pohotovost, který byl vyhlášen v pátek, potrvá zřejmě do pondělí. Voda v metropoli zaplavila nábřežní náplavky. Berounka v městské části Radotín zaplavila už v pátek část cyklistické stezky a vylila se do polí. V sobotu před polednem tam kulminovala. Voda zaplavila silnici spojující Radotín a Černošice u Prahy, která je neprůjezdná.

Voda dále stoupá na Labi od Přelouče až po státní hranici. Labe má kulminovat v Ústí v neděli odpoledne na výšce 7,5 metru. S obavami pozorují stoupající vodu i na Litoměřicku, kde jsou dodnes laguny po loňských záplavách.

Do dnešní relace jsme záměrně nezařadili pravidelný výběr z nejdůležitějších událostí tohoto týdne u nás doma. Rozhodli jsme se totiž dát větší prostor rubrice "Česko v komentáři" a připomenout v ní nejzávažnější události loňského roku v České republice. Slovo má Jaromír Marek.

Téměř tisícovka lidí dosud obdržela nenávratný státní příspěvek 150 tisíc korun, který je určený těm, kdo kvůli srpnovým záplavám zcela přišli o bydlení. Žádosti mohou lidé podávat až do konce března. "Zatím jsme rozdělili přibližně 106 milionů korun," řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj /MMR/ Petr Dimun. Celková suma peněz, kterou ministerstvo na odstraňování následků povodní dosud poskytlo, je zhruba 1,4 miliardy korun. Lidé, kteří kvůli velké vodě přišli o střechu nad hlavou, mohou požádat i o nízkoúročený úvěr až 850 tisíc korun. Úvěr lze použít na výstavbu či koupi bytu, je úročen dvěma procenty s dobou splatnosti 20 let. Státní fond rozvoje bydlení, který půjčku poskytuje, evidoval na konci prosince více než 240 žádostí. Prostředky zatím vyplatil 20 lidem v celkové hodnotě zhruba 16 milionů korun. Zhruba 100 milionů korun stát uvolnil na výstavbu nájemních domů pro lidi, kterým povodeň obydlí zničila. Firmy nyní stavějí 200 nových bytů ve 22 obcích. Další žádosti o dotaci ministerstvo očekává po zimě. V současné době se podle Dimuna staví například v obcích Zálezlice, Kly, Blatná, Předmíř a Majdalena. Nejvíce peněz na odstraňování následků povodní uvolnilo MMR Středočeskému kraji, a to více než 410 milionů korun. Druhý největší objem peněz, 370 milionů korun, mířil do Ústeckého kraje. Jihočeský kraj získal 270 milionů korun.

Srpnové povodně zničily domy a byty za 1,75 miliardy korun. Nutné opravy poškozeného bydlení kraje vyčíslily na více než pět miliard korun. Celkové národohospodářské škody po záplavách dosáhly 70 miliard korun, z toho na území Prahy 24 miliard korun. Letošními povodněmi bylo podle vlády postiženo 753 obcí včetně Prahy. Evakuováno muselo být 220.000 obyvatel.

Český premiér Vladimír Špidla vnímá napětí, které v posledních dnech stoupá v zemi v závislosti na vzestupu hladin řek, především na jihu a severozápadu Čech. Na páteční tiskové konferenci ale uvedl, že nehrozí katastrofa ani vzdáleně podobná záplavám, které postihly 15 procent rozlohy státu vloni v srpnu. "Situace je průběžně zvládána a pod kontrolou," uvedl v sídle sociální demokracie - Lidovém domě. Protože od katastrofálních záplav neuplynul ani půlrok, je technická úroveň zabezpečení před velkou vodou podle Špidly na stejné úrovni, jako tomu bylo v létě. Připravují se plány nové protipovodňové ochrany, návrhy nových hrází. Využít na to může stát i 3,7 miliardy korun z evropského fondu Solidarity, připomenul premiér. Poznamenal přitom, že žádná opatření nezajistí stoprocentní ochranu majetku. Proto vláda upraví podmínky pro územní plánování.

Strategií rozvoje míst zasažených v srpnu povodněmi se bude Špidlův kabinet zabývat ve středu. O tom, že stát zřejmě čekají na jaře při tání sněhu další záplavy, Špidla hovořil už před několika měsíci. Vycházel z předpovědí vodohospodářů, kteří upozorňovali na naplnění povodí vodou. Předpověď se vyplnila už v zimě kvůli výkyvům počasí, které střídavě přinášejí déšť a tání sněhu.

Policie v prosinci vyslýchala bývalého pražského primátora Igora Němce kvůli loňským záplavám. Zkoumá totiž podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení neznámým pachatelem. Vyšetřování odstartovalo trestní oznámení občana, který poukazuje na to, že veřejnost byla ještě krátce před zatopením metropole uklidňována slovy o minimálním nebezpečí. "Pan Němec mi jako tehdejší předseda povodňové komise a krizového štábu hlavního města Prahy vysvětlil, jak a podle čeho se při povodních postupovalo a jaké měl kdo pravomoci," řekl ČTK policejní rada. Autor trestního podnětu podle policisty míní, že magistrát selhal, když neměl v kritický srpnový den informace o možném zatopení částí Prahy ani o tom, že rozsah velké vody nelze s jistotou určit. Kdyby lidé nebyli opakovaně uklidňováni, mohl být podle oznamovatele zachráněn soukromý i státní majetek.

V metropoli policie dosud vyšetřuje i trestní odpovědnost za zaplavené metro a zoologickou zahradu. Kauzy zřícených karlínských domů a lodi Kristian-Marco byly bez obvinění odloženy.

Letošní povodně, které ovlivnily všechny oblasti života lidí v České republice, měly katastrofální vliv i na kulturu. Mnohé památky, muzea a další instituce byly na dlouhou dobu vyřazeny z provozu, některé jsou uzavřeny dosud. V mrazírnách leží stovky tisíc dokumentů včetně unikátních archiválií. Jejich záchrana by mohla trvat desítky či stovky let. Škody na památkách byly vyčísleny na téměř 2,7 miliardy korun. Povodeň zasáhla 20 muzeí a galerií. Na jejich obnovu a na rekonstrukci památek chce ministr kultury Pavel Dostál věnovat peníze především. Za svůj největší úspěch považuje Českou kulturní sezónu ve Francii. V Česku se však přehlídka setkala s četnou kritikou, zejména poté, co Národní galerie odmítla do Francie zapůjčit Kramářovu sbírku. Dostál ani letos neprosadil pro resort slibované jedno procento z rozpočtu. Po přijetí nižšího rozpočtového schodku zbylo na kulturu v příštím roce 0,65 procenta z celkové částky, což bude nejmenší podíl od roku 1998.