Související články

Ústřední krizový štáb v pátek konstatoval, že v souvislosti s hrozbou povodní zatím není potřeba přijímat bezprostřední opatření. "Pokud by se situace začala vyvíjet nepříznivým směrem, členové štábu by byli neprodleně informováni," sdělila ČTK tisková mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Cvičné zasedání štábu svolal ministr vnitra František Bublan. Ministerstvo tak reagovalo na středeční zasedání vlády, která ke svolání Ústředního krizového štábu vyzvala. Vláda se zabývala nebezpečím povodní, které by mohly nastat v případě tání nezvykle velkého množství sněhu. Doporučila například maximálně vyprázdnit vodní nádrže, aby zadržely očekávaný příval vody. O riziku vzniku povodní už byly informovány kraje a radnice velkých měst. V nejbližších dnech podle výhledu hydrologů zatím velká obleva nehrozí. Propuknutí povodní při tání by záleželo na množství dešťových srážek. Hlavním důvodem cvičného zasedání bylo prověřit akceschopnost jeho členů a vyzkoušet krizové spojení pro případ špatného vývoje počasí. Členové štábu podle Kovářové nezjistili žádné nedostatky.

Vláda ve středu doporučila před táním sněhu maximálně vyprázdnit vodní nádrže, aby zadržely očekávaný příval vody. V Česku je nyní nejvíce sněhu za posledních 40 let. Ministr zemědělství Jaroslav Palas po zasedání kabinetu řekl, že na odtávání extrémního množství sněhu se vodohospodáři chystají stejně jako lidé zodpovědní za bezpečnost. V nejbližších deseti dnech podle výhledu hydrologů zatím velká obleva nehrozí. Propuknutí povodní při tání by záleželo také na množství dešťových srážek, řekl ČTK hydrolog Jan Daňhelka. O riziku vzniku povodní už byly informovány kraje a radnice velkých měst. Při rychlém oteplení podle ministra hrozí katastrofální povodně, riziko se zvyšuje každým dnem zimy.

Největší problém bude se zvládnutím Vltavy a Moravy. "V povodí Vltavy leží 1,6 miliardy kubických metrů sněhu, kaskáda je přitom schopna zachytit čtvrtinu," řekl Palas. V povodí Moravy je podle něj nádrží málo; pomohou Nové mlýny. "Kdyby tam nebyly nádrže, v této situaci by tam vznikla katastrofa," konstatoval ministr. Zároveň se ohradil proti požadavku ekologů držet hladinu nádrží pod Pálavou dlouhodobě nízko.

Na případné povodně se chystá obec Metly na Strakonicku, kde velká voda před třemi lety způsobila stamilionové škody. Rybáři před třemi dny začali s odpouštěním Metelského rybníka, řekl ČTK starosta Metel a Předmíře Karel Palivec. Povodeň, jež v roce 2002 protrhla hráz místního rybníka a se zemí srovnala několik domů, podle Palivce změnila smýšlení místních lidí. V pohotovosti jsou teď při každé hrozbě. "Věci máme sbalené jak maminka do porodnice," řekl Palivec. Domnívá se však, že rybník je po opravě natolik odolný, že hrozí maximálně lokální zaplavení.

Vláda doporučila před táním sněhu maximálně vyprázdnit vodní nádrže, aby zadržely očekávaný příval vody. Ministr zemědělství Jaroslav Palas po zasedání kabinetu novinářům řekl, že na odtávání extrémního množství sněhu se vodohospodáři chystají stejně jako lidé zodpovědní za bezpečnost. O riziku vzniku povodní už byly informovány kraje a radnice velkých měst. Při rychlém oteplení podle ministra hrozí katastrofální povodně, riziko se zvyšuje každým dnem zimy. Největší problém bude se zvládnutím Vltavy a Moravy. "V povodí Vltavy leží 1,6 miliardy kubických metrů sněhu, kaskáda je přitom schopna zachytit čtvrtinu," řekl Palas novinářům. V povodí Moravy je podle něj nádrží málo; pomohou Nové mlýny. Riziko přívalu velké vody roste podle něj s prodlužováním zimy. Na horách nyní leží průměrně metr a půl až dva metry sněhu. Na Labské boudě překročila dnes sněhová pokrývka tři metry. V nejbližších dnech meteorologové výrazné oteplení a tedy i větší tání ale neočekávají.

Pokud budou Češi rozhodovat o evropské ústavě v referendu, bude mu zřejmě předcházet rozsáhlá kampaň. Podle Lidových novin by mohla být podobná jako kampaň před referendem o vstupu do unie. Ministerstvo zahraničí už má plán, který počítá s televizními spoty, billboardy, rozhlasovou reklamou, brožurami či třeba bezplatnou informační linkou. Propagace evropské ústavy by mohla stát přibližně 200 milionů korun, tedy zhruba stejně jako kampaň před vstupem do EU.

Stanice pražského metra, které leží v záplavovém území, by měly být před polovinou příštího roku chráněny nad výšku hladiny katastrofálních záplav ze srpna 2002. Pouze stanice Invalidovna odolá i po úpravách jen stoleté vodě. Florenc na trase C by se zase v případě velké povodně zřejmě musela částečně zaplavit. Jinak by hrozilo, že by se mohla tlakem podzemní vody pohnout. Venkovní zábrany proti velké vodě u ohrožených stanic jsou nyní podle ředitele dopravního podniku Milana Houfka hotové zhruba ze dvou třetin. "Do konce května příštího roku by měly být hotovy všechny," řekl ředitel. Náklady na lepší ochranu stanic budou zhruba 750 milionů korun. Nyní je metro chráněno na úroveň stoleté povodně. Předloňská pětisetletá povodeň vyřadila z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Opravy stály sedm miliard korun. Voda se v metru šířila hlavně netěsnými otvory pro kabely, které jsou u tlakových vrat. Otvory i vrata jsou už opraveny, stálo to asi 100 milionů korun. Až budou dokončeny zábrany na povrchu, povodeň už by podzemní dráhu údajně neměla ohrozit. Podle nového povodňového plánu by se metro přesto uzavíralo dřív, než tomu bylo v srpnu 2002. Dopravní podnik se tehdy zjevně řídil návrhem náhradního dopravního systému v případě stoleté vody, podle něhož bylo prioritou zachování provozu podzemní dráhy v plném rozsahu.

Právo si všímá toho, že před podzimními volbami bylo z poslaneckých lavic ODS a KDU-ČSL slyšet pouze debaty o přiškrcení plánovaného zvýšení platů pro policisty, hasiče a celníky, které podporovala sociální demokracie. "Bylo to jejich efektní téma, však to i kvůli tomu sociální demokraté ve výsledcích schytali," píše autor. Zároveň se pozastavuje na tím, že občanští demokraté a lidovci v Senátu se hned po volbách zasloužili o návrh na odmrazení vlastních platů, respektive platů všech ústavních činitelů, které měly být přitom podle rozhodnutí Špidlovy

Do konce příštího roku by měla být ochráněna podstatná část hlavního města proti případné velké vodě. Podle pražského primátora Pavla Béma bude výstavba protipovodňových zábran stát přes 2,5 miliardy korun. Další úsek byl nyní dokončen na Janáčkově nábřeží. Instalace mobilního hrazení na Janáčkově nábřeží završila výstavbu zátaras mezi Jiráskovým a Barrandovským mostem. Celá Praha 5 je nyní před velkou vodou v podstatě chráněna. Letos by ještě měla být dokončena výstavba zátaras mezi Janáčkovým nábřežím, Újezdem a Kampou. Systém protipovodňové ochrany kombinuje mobilní hrazení, opravy a rekonstrukce povodněmi poničených nábřeží, až po různé zdi a zídky. Nejnákladnější položkou je přitom vybudování mobilních hrazení. Pražský magistrát se rozhodl urychlit stavbu zábran po předloňských katastrofálních záplavách, které způsobily městu miliardové škody. Město podle primátora neplánuje výstavbu protipovodňových opatření pouze v oblasti Lahovic a Lahoviček. "Oblast je jakousi záplavovou kotlinou a město se rozhodlo, že ji chránit nemůže a nebude," uvedl primátor. Magistrát ale zvažuje další možnosti ochrany místních obyvatel před velkou vodou. Od obyvatel už magistrát začal vykupovat pozemky a chystá se jim zajišťovat ubytování v jiných částech města.

Machinace s lehkými topnými oleji připravily státní pokladnu o zhruba 100 miliard korun. Tedy asi o 40 miliard více, než je oficiálně uváděno. Deníku Právo to řekl bývalý brněnský celní pátrač Čestmír Vintr, který kauzu začal vyšetřovat již v roce 1993. Podle Vintra se v kauze podvodných dovozů a obchodů s LTO mluví jen o cisternách. Daňový únik na jedné podle něj byl 500.000 korun, celkem se ví o 120 cisternách.

Noviny opět komentují i komunistickou minulost šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla. V úterý proti jeho působení na tomto významném postu protestovalo několik set demonstrantů. Požadovali, aby předseda vlády Přibyla odvolal. Premiér Stanislav Gross jim slíbil, že tak učiní, pokud se prokáže, že Přibyl či jeho rota v roce 1989 někomu fyzicky ublížili.