Související články

Hladiny Otavy a Vydry na jihozápadě Čech se po nočním vytrvalém dešti vrátily opět k normálu. Pouze v Katovicích a Strakonicích Otava ještě odpoledne překračovala první povodňový stupeň, značící stav bdělosti. Podle předpovědi by mělo znovu pršet v noci na neděli. Povodí Vltavy ale neočekává, že se situace na řekách výrazně zhorší. ČTK to řekl dispečer povodí Jiří Baloun. "První stupeň zřejmě Otava navečer mírně překročí i v Písku, jak bude povodňová vlna dobíhat. Nebude to ale nic vážného," řekl odpoledne dispečer.

Podle Povodí Vltavy spadlo v noci na Šumavě až 70 milimetrů srážek za 24 hodin. Nejvíc napršelo na Modravě, 60 milimetrů naměřili i na Špičáku. Právě Vydra na Modravě vystoupila nad ránem nad třetí, nejvyšší stupeň povodňové aktivity. Ohrožení ráno platilo i na Otavě v Rejštejně a v Sušici na Klatovsku, kde hladina řeky přesahovala dva metry. Běžně tam korytem protéká 80 centimetrů.

Lidé, kteří kvůli letošním povodním přišli o střechu nad hlavou, mohou krajský úřad požádat o nevratný státní příspěvek 150.000 korun. Stát jim také poskytne prostředky na uhrazení demoličních prací. Návrhy ministra pro místní rozvoj Radko Martínka ve středu schválila vláda. Nejvíce ohrožené jsou podle Martínka domy v jižních Čechách a částečně se tento problém projevuje v severních Čechách. "Zprávy, které máme, hovoří o jednotkách a nikoliv o desítkách domů," řekl ČTK Martínek s tím, že se počet ještě může navýšit. "S tím, jak domy vysychají, je možné, že statika ještě bude narušena," dodal ministr.

Hladina řeky Moravy stoupá, ve Strážnici na Hodonínsku byl překročen třetí stupeň povodňové aktivity. Dvojnásobné zvýšení hladiny oproti normálu na strážnické měřicí stanici mají na svědomí vytrvalé deště na střední Moravě. Druhý stupeň povodňové aktivity - pohotovost, byl překročen níže na toku Moravy, v Lanžhotě u slovenských hranic. Prudké zvýšení hladiny Dyje zaznamenala novomlýnská stanice na Břeclavsku, kde platí první stupeň povodňové aktivity - bdělost. Výstraha meteorologů před rozvodněnými toky platí do pondělního poledne pro Jihomoravský a Zlínský kraj, před zvýšenými hladinami řek pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Silný déšť očekávají meteorologové do pondělního večera v Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Náklady na odstranění škod po jarních povodních na dolním toku Labe odhadlo Povodí Labe na 140 milionů korun. V řečišti jsou po záplavách nánosy bahna a naplaveniny, které je třeba vyčistit. Velká voda však podle ředitele závodu Dolní Labe Jindřicha Zídka nepoškodila žádné vodohospodářské dílo. Porucha po povodni se objevila jen na zdymadle ve Štětí, kde kvůli tomu tři dny stála plavba. Povodeň zřejmě nezasáhla nijak závažně ani faunu a flóru v Labi a jeho okolí. Peníze na odstranění škod by měl uvolnit v nejbližší době stát. Jakmile finance dojdou, objedná Povodí Labe dodavatele a začne čištění břehů.

Policie nalezla v sobotu ve spodní nádrži vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku tělo dvaačtyřicetiletého utonulého muže. Je to patrně devátá oběť letošních povodní. Muž zmizel 3. dubna v době, kdy se dramaticky začaly zvedat průtoky v řekách, řekla ČTK mluvčí jihomoravské policie. Okolnosti smrti by měla objasnit pitva nalezených ostatků. Pokud se potvrdí, že muž utonul, bude již devátou obětí letošních jarních záplav.

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o zrušení Fondu národního majetku. Zákon spolu s novelou zákona o státním rozpočtu, kterou rovněž podepsal, uvolňuje pět miliard korun na krytí povodňových škod. Norma vládě umožní získat peníze z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Vláda plánuje, že díky účasti státu v ČEZ získá z dividend dvě miliardy Kč a dalších 2,695 miliardy korun získá stejnou formou z Osinku. Snížením základního kapitálu společnosti Osinek získá zbývajících 305 milionů korun. Finanční prostředky budou podle předkladatelů použity například na protipovodňové zábrany, zlepšení regulace vodních toků, výstavbu nových nádrží, vybudování nových poldrů a neškodných rozlivů v krajině.

Česká vlajka musí viset vždy na nejčestnějším místě a jednotlivé barvy vlajky musí být řádně seřazeny. Pokud tomu tak nebude, hrozí vyvěšujícímu od června až desetitisícová pokuta. Informují o tom Lidové noviny. Novela zákona ztrojnásobuje tresty za znevážení státních symbolů. Znevážením je právě i špatně vyvěšená státní vlajka. Peněžitému trestu se nevyhne ani státní instituce, která například o státním svátku na vyvěšení vlajek zapomene. Za tento prohřešek hrozí až 15 tisíc pokuty.

Počet pojistných událostí způsobených ničivými záplavami by mohl přesáhnout 15.000 případů s celkovou škodou převyšující miliardu korun. Pojišťovny měly v úterý nahlášeno od klientů přes 10.000 škod v celkovém objemu za téměř půl miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala Česká asociace pojišťoven. Voda opadá a pojišťovny tak postupně dokončují šetření a vyplácejí první plnění ze škod napáchaných letošními jarními povodněmi. Celkem jich pojišťovny vyřídily k 18. dubnu více než 900 a vyplatily za ně včetně záloh 30 milionů Kč.

Náklady na realizaci protipovodňových opatření se odhadují na 40 až 50 miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda vlády Jiří Paroubek s tím, že podle něj bude tato částka zřejmě ještě vyšší. Peníze na tato opatření chce stát získat mimo jiné od Evropské investiční banky. Další variantou získání peněz by mohla být i emise obligací. Paroubek očekává, že se v souvislosti s opatřeními proti velké vodě zahájí odborná diskuze. "V některých částech státu se zdá, že by bylo třeba výhodnější uvažovat o výstavbě malých přehrad. Není tu jen problém odvést vodu při povodni, ale také si vodu nechat na suchá léta, která zcela nepochybně také přijdou," poznamenal premiér. Podle ministerstva zemědělství se v plánech protipovodňových opatření pro příští roky počítá například se stavbou suchých polderů, které mají schopnost zadržet vodu při nadměrných srážkách, ale i s budováním menších nádrží jakožto vodních rezervoárů. "Nejde ale o díla dosahující rozměrů a složitosti běžných přehrad," uvedl Hugo Roldán z odboru komunikace MZe.

Nejméně asi deset domů čeká kvůli letošní velké vodě demolice. Konečné číslo může být i vyšší, protože poškození se může projevit i po několika měsících. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již připravilo nový program, ze kterého se budou moci na tyto demolice čerpat peníze. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek chce vládě tento návrh předložit příští týden. "Máme v této chvíli jasno, že bychom pokryli náklady spojené s likvidací domu jak fyzickým osobám, tak obcím. Budeme vládě navrhovat i určitou kompenzaci pro obyvatele, pokud to bude potřeba," řekl na dnešní tiskové konferenci Martínek. Peníze bude možné podle něj čerpat z pěti miliard korun, které vláda určila na řešení povodňových škod či případně na protipovodňová opatření. Jejich uvolnění v úterý schválila Sněmovna, dnes uvolnění financí podpořil také Senát. Vláda přitom počítá s investicemi do protipovodňových opatření i v příštích letech. Premiér Jiří Paroubek na dnešní tiskové konferenci řekl, že se náklady na protipovodňová opatření odhadují na 40 až 50 miliard korun, mohou být ale i vyšší. Peníze na opatření proti velké vodě chce stát získat mimo jiné od Evropské investiční banky, další variantou by mohla být emise obligací.