Související články

Na likvidaci škod způsobených letošními jarními záplavami půjde dalších 60 milionů korun. Rozhodla o tom sněmovna, když schválila příslušnou předlohu. Peníze by měla Česká republika čerpat z úvěru od Evropské investiční banky (EIB). Jde o zbylé prostředky, které banka poskytla na odstraňování povodňových škod v roce 2002. Peníze zůstaly podle ministerstva financí nevyužity kvůli úsporám ministerstva zemědělství a pohybu kurzu české měny vůči euru. Česká republika získala na odstraňování povodňových škod v rámci úvěru od EIB v roce 2002 celkem 400 milionů eur (dnes přibližně 11,2 miliardy Kč).

Vláda uvolnila 48 milionů korun na odstranění povodňových škod v Krkonošském národním parku. Novinářům to oznámil premiér Mirek Topolánek. Přívalové deště a následná stoletá voda zasáhly nejvyšší české hory letos v srpnu. Povodeň podle ministerstva životního prostředí postihla celé území národního parku, poškodila vodní toky, vodní díla i cesty. Státní rozpočet počítá letos na opravy po záplavách a na protipovodňová opatření s částkou pěti miliard korun. Potřebných 48 milionů bude vyčleněno z této sumy. Krkonošský národní park vznikl v roce 1963. Rozkládá se na 54.969 hektarech.

Ministři schválili návrh zákona o úvěru do devíti miliard korun od Evropské investiční banky na financování protipovodňových opatření. Norma by nyní měla jít ve zkrácených lhůtách k projednání do Poslanecké sněmovny, uvedl po jednání kabinetu premiér Jiří Paroubek. Návrh zákona navazuje na rozhodnutí vlády z počátku května, kdy schválila záměr zřídit při ministerstvu zemědělství protipovodňový fond. Ten by měl mít formu zvláštního účtu, na němž by se mělo v první fázi z různých zdrojů soustředit 15 miliard korun. Jeho počátečním úkolem má být financování prevence před záplavami v letech 2007 až 2010, kdy by měl stát dát na protipovodňová opatření osm až deset miliard korun.

Vedle úvěru od EIB, splatného do 30 let, má zvláštní účet shromáždit ještě dvě miliardy ze státního rozpočtu a čtyři miliardy z privatizace. Peníze by se podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Jana Mládka mohly vzhledem ke všem potřebným legislativním změnám a délce legislativního procesu začít používat v příštím roce. Suma 15 miliard pokryje náklady asi na čtvrtinu potřebných protipovodňových opatření. Na kompletní ochranu by bylo třeba do roku 2021 vynaložit zhruba 50 miliard korun. Prostředky na tento účel by se proto měly do budoucna doplňovat.

Přibližně 60 milionů korun z úvěru od Evropské investiční banky (EIB) se využije na likvidaci škod způsobených letošními jarními záplavami. Návrh ministerstva financí schválila ve středu vláda. Jde o zbylé prostředky, které banka poskytla na odstraňování povodňových škod v roce 2002. Finanční prostředky zůstaly podle ministerstva financí nevyužity z důvodu úspor ministerstva zemědělství a pohybu kurzu české měny vůči euru. "EIB s tímto využitím souhlasí za podmínky dodržení obecných pravidel a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené na povodně 2002," uvedlo ministerstvo. Česká republika získala na odstraňování povodňových škod v rámci úvěru od EIB v roce 2002 celkem 400 milionů eur (přibližně 11,2 miliardy korun).

Na řekách Novohradce a Chrudimce v Pardubickém kraji platí od úterního rána nejvyšší stupeň povodňové aktivity. Hladina Novohradky v Úhřeticích se oproti pondělnímu ránu vlivem dešťů zvedla o více než dva metry. Uzavřeny jsou stále silnice mezi Úhřeticemi a Úhřetickou Lhotou a Dvakačovicemi a Vejvanovicemi, které jsou pod vodou. Obě komunikace budou pravděpodobně otevřeny ve středu, řidiči zatím musejí jezdit po objížďkách. Třetí, nejvyšší povodňový stupeň je též na Chrudimce v Hamrech. Druhé povodňové stupně platí na řece Tichá Orlice v Lichkově na Ústeckoorlicku a v Cerekvici nad Loučnou. Pardubický kraj odvolal období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, které kvůli suchu vyhlásil 28. července na území celého kraje. "Vzhledem k vývoji počasí již není nutné omezovat některé aktivity z důvodu požární ochrany. Místo sucha a vysokých teplot nás teď bohužel trápí opačný extrém - deště a velká voda," podotkl první náměstek hejtmana Roman Línek.

Český hydrometeorologický ústav prodloužil výstrahu před možnými záplavami do středečních 11:00. Podle zprávy meteorologů platí povodňová pohotovost do této doby pro kraje Středočeský, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský. Povodňové ohrožení, vyšší stupeň nebezpečí, pro kraje Jihočeský, Královéhradecký a Liberecký platilo do úterních 14:00.

Hlavním tématem všech celostátních deníků je opět počasí - nesnesitelná horka tentokrát vystřídaly povodně. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uklidňuje vedoucí hydroprognózy Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka čtenáře tím, že tragické záplavy z roku 1997 a 2002 v Česku v tuto chvíli nehrozí.

Na polovinu oproti svému nejvyššímu stavu před dvěma dny klesla v noci na středu hladina laguny u Novosedel na Břeclavsku. Voda začala klesat poté, co rakouští záchranáři utěsnili protrženou hráz na pravém břehu řeky Dyje. Do pátku by měly v okolí obce zůstat už jen kaluže vody, řekl ČTK starosta Novosedel František Trefilík. Voda z protržené hráze zaplavila v okolí obce plochu o velikosti 700 hektarů.

Obci se letní povodeň vyhnula, zatopila jen vlakové nádraží. Voda zde pomalu klesá, železniční náspy jsou ale dosud stále silně podmáčené. Místo vlaku jezdí nyní na trase Mikulov - Novosedly - Hrušovany nad Jevišovkou autobusy. Největší škody tak očekávají zemědělci, kteří hospodaří v okolí Novosedel. Rozlitá řeka Dyje tam zaplavila 450 hektarů orné půdy oseté a osázené bramborami, slunečnicí, kukuřicí a žitem s pšenicí, které se měly brzy sklízet. Další škody voda napáchala myslivcům. V době povodní vyvedli své mladé zajíci, bažanti i srnky. Voda stoupala strašně rychle, přežily zřejmě jen ty nejsilnější kusy.

V žádném ze sledovaných míst na řece Dyji v Jihomoravském kraji již neplatí stav ohrožení. Hladina vody v uplynulých 12 hodinách klesla, řekla v neděli ČTK mluvčí Povodí Moravy Dana Meissnerová. Problémy přetrvávají v Novosedlech na Břeclavsku, kde voda z protržené hráze Dyje na rakouském území zaplavila pozemky o rozloze přes 500 hektarů a ohrožuje obytné domy. Protrženou hráz Rakušané opravují za pomocí armádních vrtulníků. Museli nejprve vykácet stromy, aby se vrtulníky mohly k místu poškození dostat. Hráz se protrhla v sobotu. Rakušané původně tvrdili, že oprava není možná, dokud voda neopadne. V neděli o možnostech alespoň provizorní opravy přímo v Rakousku jednal jihomoravský hejtman Stanislav Juránek a vedení Povodí Moravy.

Vranovská přehrada v noci odolala Dyji a hrozba extrémních povodní nakonec na jižní Moravu nedopadla. Varování před povodněmi již platí pouze pro jižní Čechy, kde rozbouřenou Lužnici plní voda z rakouské části povodí. Situace na ostatních tocích se zklidňuje. Nejhůře postiženou obcí na jihomoravském toku Dyje nejspíše zůstane Podhradí na Znojemsku, kde bylo v pátek zaplaveno přes 30 domů. V centru Prahy byla kvůli zvýšené hladině Vltavy zastavena lodní doprava. Voda v noci nepřetekla přes bezpečností přepad Vranovské přehrady, jak se obyvatelé obávali. Podle odhadů vodohospodářů se to už zřejmě ani nestane, protože přítok do přehrady postupně klesl na současných 250 metrů krychlových vody za sekundu. "Podařilo se nám územím provést bez větších škod více než tisíciletou vodu, to znamená průtok kolem 580 metrů krychlových za sekundu," zdůraznil ředitel Povodí Moravy Pavel Mylbachr. Evakuace dalších lidí proto nebude nutná. V Jihomoravském kraji bylo dosud k evakuaci vyzváno asi 215 lidí z Podhradí a z Vranova nad Dyjí.