Související články

V sedmi krajích postižených jarními povodněmi skončil stav nouze, který vláda vyhlásila 2. dubna. Podle zákona musí kraje do týdne spočítat povodňové škody. Postiženy jsou i památky. Největší, přibližně dvoumilionová škoda je na parku u zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznam UNESCO. Díky hrázím však zůstala část areálu i samotné město ochráněno. Do Lednice se vydala Zdeňka Kuchyňová.

Poslanecká sněmovna schválila předlohy, které umožní státu získat pět miliard korun na krytí povodňových škod. Vláda chce peníze získat z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Kvůli uvolnění peněz kabinet novelizoval zákon o FNM a státní rozpočet na letošní rok. Předlohami se nyní bude zabývat Senát. Vládní záměry podpořili i opoziční poslanci. Mají ale výhrady k formě, jakou vláda pro uvolnění peněz zvolila. Například ekonomický expert ODS Martin Kocourek poznamenal, že díky výplatě dividend uvedených společností získají vedle státu peníze i ostatní akcionáři, což znamená, že na povodních vydělají. "Vydělávat na povodních nepovažujeme za zcela ideální," poznamenal Kocourek. Sněmovna v úterý obě předlohy projednávala ve stavu legislativní nouze. Takové opatření, které na žádost vlády vyhlašuje předseda Poslanecké sněmovny, umožní přijmout zákon i za jeden den.

V sedmi krajích postižených jarními povodněmi ve středu skončí vládou vyhlášený stav nouze, který platil od 2. dubna. Kraje teď mají sedm dní na spočítání povodňových škod. Někde ale budou potřebovat více času. Například na jižní Moravě proto chtějí požádat o odklad. Vyplývá to z ankety ČTK.

Nouzový stav umožňuje úřadům pružnější řešení situace, ale v nutných případech také omezení některých práv, například na nedotknutelnost majetku či svobodu pohybu. Nesmí se také třeba stávkovat. Nouzový stav byl vyhlášen na území Jihočeského, Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Kraje si v anketě ČTK vyhlášení nouzového stavu pochvalovaly. Například podle hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka (KDU-ČSL) vyhlášení stavu nouze regionu pomohlo. Hejtman povolal do boje s velkou vodou desítky vojáků s těžkou technikou. Stav nouze umožnil regulovat odtok z přehrad v regionu podle aktuálních potřeb radnic. Ve středních Čechách zase využili stav nouze například hasiči. Mohli totiž čerpat z fondu státních hmotných rezerv. V Brandýse nad Labem se navíc podaří rychle nahradit povodní zničený most provizorní stavbou. Středočeští starostové upozorňují, že jim stav nouze umožnil operativněji rozhodovat například o budování protipovodňových hrází. V Ústeckém kraji stav nouze pomohl například obci Křešice na Litoměřicku, která patřila k nejpostiženějším místům. Stav nouze přivítal i Zlínský kraj. "Na základě nouzového stavu budou hrazeny například ze státních hmotných rezerv náklady za pohonné hmoty pro integrovaný záchranný systém," řekl mluvčí kraje Patrik Kamas.

Spojené státy přispějí na obnovu po povodních v Česku částkou 30.250 dolarů (zhruba 720.000 korun). Peníze dají na přepravu přípravku proti komárům ze státu Illinois do České republiky. ČTK to sdělilo americké velvyslanectví v Praze. Přibližně 15 tun přípravku na hubení komářích larev, který Česko přijde na čtyři až pět milionů korun, je již ve Frankfurtu nad Mohanem a do Česka by mělo dorazit příští úterý. Podle mluvčího velvyslanectví Jana Krče zdržení způsobily velikonoční svátky.

Prostředek BectoVac má zabránit nadměrnému rozmnožení komárů. Účinná látka je podle výrobce velmi citlivá k životnímu prostředí, hubí larvy komárů, ale nedostává se do potravinového řetězce. Kvůli hrozbě šíření komárů zvyšuje výrobu také jediný domácí výrobce přípravků proti hmyzu, Lybar Velvěty. Američané České republice pomohli i při rozsáhlých povodních v roce 2002, Češi zase přispěli na obnovu amerického jihu po hurikánu Katrina na konci loňského léta.

Senát souhlasí s uvolněním pěti miliard korun na krytí letošních povodňových škod. Návrh, který má uvolnění peněz umožnit, senátoři připojili k jiné předloze, kterou vracejí zpátky do sněmovny. Horní komora tak chce urychlit legislativní proces a umožnit, aby prostředky byly k dispozici co nejdříve. S návrhem jak získat pět miliard korun na odstranění povodňových škod přišla původně vláda. Kvůli jeho rychlému projednání šéf sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) minulý týden vyhlásil stav legislativní nouze. Návrh podpořil rozpočtový výbor sněmovny a poslanci o něm mají rozhodnout příští týden. Poté, co by vládní návrhy projednala sněmovna, by se kvůli nim ale musel na mimořádné schůzi sejít ještě Senát. Právě tomuto zdržení se senátoři rozhodli předejít.

Návrh počítá s tím, že stát peníze na odstranění povodňových škod získá z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Finanční prostředky budou použity například na protipovodňové zábrany, zlepšení regulace vodních toků, výstavbu nových nádrží, vybudování nových poldrů a neškodných rozlivů v krajině.

Na protipovodňová opatření by měl dát stát v letech 2007 až 2010 zhruba osm až deset miliard korun, což je dvojnásobek proti původně předpokládaným čtyřem až pěti miliardám. Na posílení zdrojů se ve středu usnesla vláda. Počítá se přitom s tím, že bude k dispozici protipovodňový fond v rozsahu deseti až 15 miliard korun, jehož zřízení má kabinetu v krátké době navrhnout ministr zemědělství Jan Mládek. Fond má mít formu zvláštního účtu, na němž se sejdou peníze z rozpočtu, privatizace a hlavně z půjčky od Evropské investiční banky.

"Doznívající povodně ukázaly akutnost financování protipovodňové prevence," uvedl Mládek po jednání vlády. Již postavená protipovodňová opatření podle něj zabránila ohrožení majetku a obyvatel na řadě míst, například v Moravském Písku, v Otrokovicích ve Svitavách, v Napajedlech či pod vodním dílem Nechranice na Ohři.

Pro následující období má MZe seznam protipovodňových investic za zhruba 10,5 miliardy korun. Z něho by se měla podle efektivnosti vybírat akce pro druhou etapu programu prevence před povodněmi v letech 2007 až 2010. Podle Mládka půjde zřejmě spíš o menší akce, protože velké stavby podléhají dlouhému schvalovacímu procesu.

I při zajištění dostatečného množství peněz výstavba protipovodňových opatření v některých případech naráží na postoje ochrany přírody, vlastníků půdy a nemovitostí, i na odpor obcí k územním řízením a změnám územního plánu. Důsledkem je pak podstatné zdržení některých akcí, podotkl ministr.

Podle zprávy, kterou dnes kabinet projednal, bylo zatím z celkových 4,15 miliardy korun na první etapu programu prevence před povodněmi vynaloženo zhruba 2,9 miliardy korun. Financování jde z národních zdrojů a půjčky od Evropské investiční banky. Dokončeno nebo zahájeno bylo 312 stavebních akcí. Původní časový rámec let 2002 až 2005 stát kvůli komplikované přípravě některých investic prodloužil do roku 2007.

Volební program ČSSD objasňuje v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes úřadující šéf strany a ministr financí Bohuslav Sobotka. Mimo jiné potvrdil, že sociální demokracie opouští slib o plošných přídavcích na děti. "My jsme připravili takový návrh, který v zásadě respektuje to, že dětské přídavky budou dostávat i střední příjmové vrstvy, ale současně jsme omezili tyto přídavky na pětinásobek životního minima," řekl Sobotka.

Hladiny řek nadále klesají, příznivý vývoj nezvrátilo ani současné deštivé počasí. Vliv srážek oslabila zima, sněžilo i ve středních polohách. Podle meteorologů je možné, že mírně stoupnou dolní toky. Počet míst s druhým povodňovým stupněm klesl od pondělí o dvě na šest. Už v pondělí hydrologové odvolali poslední třetí stupeň, tedy ohrožení. V postižených regionech pokračuje úklid a představitelé obcí nadále vyčíslují škody, které jim povodeň způsobila. Ve většině ze sedmi krajů postižených jarními povodněmi pokračují likvidační práce, hasiči odčerpávají vodu z lagun, pomáhají s vysoušením budov.

Hladiny rozvodněných toků nadále klesají, vodohospodáři odvolali stav ohrožení na posledních dvou místech na Labi. Pro případ dalších déletrvajících dešťů a tání už jsou znovu vytvořeny rezervy na hlavních nádržích vltavské kaskády. Z míst, kde se vytvořily laguny, vodu odčerpávají silná čerpadla. Do svých domovů se zatím nevrátilo více než 200 lidí. V Ústeckém kraji zůstává v náhradním ubytování 130 vyplavených, ve Středočeském 115 lidí. Od pondělního rána spadlo tři až osm milimetrů srážek, které se na tocích zatím neprojevily. Kvůli dešti by se ale mohly zvednout hladiny menších toků v Čechách už v noci na úterý. Podle hydrologického modelu by ale neměly nikde přesáhnout třetí stupeň povodňové aktivity. Na hlavních tocích Labi a Vltavě se déšť projeví zastavením nebo zbrzděním poklesu hladin v následujících dnech.

Vláda nebude nařizovat výkupy nemovitostí a pozemků v záplavových územích. Jejich obyvatelům výkupy nemovitostí jen nabídne a bude záviset na jejich vůli, zda toto řešení přijmou. V Srní na Klatovsku to řekl premiér Jiří Paroubek. Popřel tak slova ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, který minulý týden navrhl, aby stát odkupoval od obyvatel z ohrožených oblastí jejich majetek a v případě jejich nesouhlasu jej i vyvlastnil. Podle Martínka by se měly bourat domy, které brání při záplavách průtoku vody. Výkupy nemovitostí ale podle premiéra nejsou primární činností vlády. Kabinet chce pouze vyvolat debatu a zvážit, zda část peněz na protipovodňová opatření by neměla být využita na dobrovolný výkup nemovitostí. Zásadní roli musí podle něj sehrát obce, které by měly nabídnout těmto lidem náhradní pozemky na výstavbu. Pokud by pozemky neměly obce, měly by je nabídnout pozemkové fondy. Nyní je podle něj třeba vymyslet, jak naplnit účet, ze kterého by se případné výkupy hradily. Zda jsou správnou cestou peníze z Evropské investiční banky, nebo z jiného zdroje. Alternativou by mohla být emise obligací, kterou by stát vydal. Kdy by mohl být účet naplněn, zatím neodhadl, v případě EIB trvá podle něj vyřízení úvěrů několik měsíců.