Související články

Českou republiku v těchto dnech navštívil předseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě Miloš Šuchma. Jeden z nejaktivnějších českých exulantů, který se dlouhodobě angažuje za to, aby zahraniční Češi získali zpět české občanství, aby jim byl v restituci navrácen majetek či aby se mohli zúčastnit voleb, odešel do Kanady po srpnové okupaci. Již dříve ale v Československu spoluzakládal Klub angažovaných nestraníků. Po listopadu 89 v Česku podpořil řadu studentských projektů, například cestu studentů libereckého gymnázia za kanadskými exulanty.

Přemysl Rut je prozaik, dramatik a esejista. Velkou část svého zájmu věnuje fenoménu písničky. Při svém bádání objevuje i dílka zapomenutá a kuriózní. na praktických příkladech ukazuje, jaké písničky se zpívaly a jak se v nich odrážely dobové nálady, tužby a sebepojetí českého národa.

Ve východoslovenských Košicích v těchto dnech vrcholí Dny české kultury. Již po jedenácté je tam připravila tamní pobočka Českého spolku na Slovensku. V Košicích žije početná česká krajanská komunita, v samotném městě je to více než dva a půl tisíce lidí a další stovky žijí v dalších městech a obcích východního Slovenska. Češi s více než čtyřmi desítkami tisíc lidí tvoří po Maďarech a Romech třetí nejpočetnější národnostní menšinu ve Slovenské republice. A vazby mezi Čechy a Slováky nezanikají ani dvanáct let po rozdělení společného státu - spíš

V pátek si připomeneme výročí vzniku československého státu. Při této příležitosti bývají každoročně skloňována jména Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše nebo "mužů 28. října". Neprávem se ale zapomíná na toho, kdo stál v čele domácího odboje a kdo v prvních měsících existence republiky vykonával náročnou funkci předsedy vlády. Řeč je o Karlu Kramářovi, jehož projev z roku 1930 z rozhlasového archivu vybrala Martina Lustigová.

Státní svátek 28. října je poslední dobou pro mnoho Čechů a Češek jen dnem volna, který - pokud to kalendář umožní - často využijí k prodlouženému víkendu. Jaký je současný obsah tohoto výročí v České republice, nástupnickém státě Československa, se politologa Jiřího Peheho zeptal Herbert Brynda.

Připomínka vzniku samostatného československého státu je pro prezidenta Václava Klause mimořádným svátkem. Klaus to řekl novinářům, když přišel při příležitosti 86. výročí vzniku republiky na Hradčanské náměstí v Praze položit věnec k památníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. "Já věřím, že dnešní den znamená nejen pro mě, ale i pro každého občana této republiky mimořádné výročí. Výročí mimořádné události, na kterou generace našich předků čekaly celá staletí. Myslím, že je naší povinností, abychom si ji každý rok opravdu připomněli a abychom se zamysleli nad tím, co z ní plyne pro náš dnešek," řekl prezident.

Hodinu po prezidentovi přišel i předseda vlády Stanislav Gross. Řekl, že lidé by se měli občas zastavit a zamyslet nad některými myšlenkami a vrátit se také k tomu, co Masaryk říkal - že každý stát se udržuje těmi ideály, na jejichž základě vznikl. "Myslím si, že si v tom dennodenním chvatu někdy ani neuvědomujeme hloubku této myšlenky. Česká republika tady není odnepaměti. Za státnost, za vznik našeho státu museli lidé bojovat, pokládali za něj i životy a možná někdy trochu bagatelizujeme ten automatismus, že tady v tom státě můžeme žít," řekl Gross.

Prezident Václav Klaus položil věnec také u hrobu T.G.Masaryka v Lánech. Mezi lidmi byl i bojovník proti komunismu Čechošvýcar Jan Šinágl, který účastníky slavnostního ceremoniálu překvapil spontánním zpěvem národní hymny. Nevynechal ani sloku slovenské hymny, která podle něj k Masarykovi neodmyslitelně patří, protože nebyl prezidentem českým, ale československým. Klaus mu za zpěv poděkoval a řekl, že ceremoniálu dodal důstojnosti.

Výročí vzniku Československa letos neprovázely na Slovensku téměř žádné větší oficiální oslavy. Snad jedinou akcí, které se mohli zúčastnit i běžní Bratislavané, byla vzpomínková akce českých spolků a mimoparlamentní Občanské konzervativní strany (OKS) na nábřeží Dunaje. Na vznik ČSR pod památníkem státnosti vzpomínalo v rodinné atmosféře asi 60 lidí. "Na Slovensku, jak jsem si všimla, si nepřipomínají svátky z minulosti, ať už to byla výročí, která jsou pozitivní, ale i negativní," řekla ČTK předsedkyně Klubu občanů České republiky na Slovensku Jana Bratinková. Podle předsedkyně jednoho z českých spolků mladí Slováci například o výročí vzniku společného státu neví v podstatě nic a na školách se o 28. říjnu většinou ani nemluví. Na rozdíl od ČR není na Slovensku 28. říjen státním svátkem - pouze památným dnem, který tedy není dnem pracovního volna. Bratinková ale podle svých slov zcela neztratila naději, že tento den jednou státním svátkem bude.

Nejen tradičním pokládáním věnců, ale i koncerty, literárním pásmem a lampiónovým průvodem si připomněli obyvatelé i zástupci obcí a měst Olomouckého kraje svátek vzniku samostatného Československa. Některá města tento den využila i k udělení významných cen. Například vedení přerovské radnice vyznamenalo medailí J.A.Komenského devět osobností města.

Středeční deníky připomínají 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu. Mladá fronta Dnes v této souvislosti píše, že jako každý 28. říjen budí pravděpodobný seznam těch, kdo dostanou od státu medaili, emoce a pře. "Václav Havel nedal medaili svému příteli, hrdinovi odporu proti normalizaci a Husákovu vězni Ivanu Martinu Jirousovi. Proč? "

Legendární český pilot František Fajtl bude jedním z těch, které u příležitosti státního svátku 28. října vyznamená prezident republiky. S manželkou dvaadevadesátiletého generálporučíka, paní Hanou Fajtlovou, hovořil nejen pocitech provázejících slavnost na Pražském hradě, ale i o méně šťastných 28. říjnech jejich téměř šedesátiletého svazku. Více v trochu netradičních Historických obzorech Herberta Bryndy.