Předválečné Československo coby inspirace pro dnešní dny a Evropská unie
jako rámec, v němž mohou čeští občané úspěšně navázat na odkaz první
republiky. Zhruba v tomto duchu byly projevy řečníků v pražském Národním
muzeu, kde se v pondělí uskutečnilo slavnostní shromáždění k 84. výročí
vzniku založení samostatného československého státu. Všichni rovněž ocenili
úlohu lidí, kteří se postavili totalitním režimům - nacistickému,
komunistickému, nebo oběma.
Například předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Anděla
Dvořáková řekla, že nadcházející vstup země do EU lze považovat za další
dějinnou křižovatku. Soudí, že svaz by měl v lidech povzbuzovat
vlastenectví, protože "český národ má být na co hrdý". Také vicepremiér
Pavel Rychetský (ČSSD) uvedl, že je třeba navázat na stát, v jehož čele jako
první československý prezident stanul Tomáš Garrigue Masaryk. Připomněl
dlouhé období totality, po kterém se o to Češi začali znovu pokoušet. Myslí
si, že různé problémy po roce 1989 souvisejí i s tím, že po desetiletích
nesvobody chybí základy mravnosti. Někdy se podle něj zdá, se země čerpá z
výhod otevřené ekonomiky, ovšem z 20. a 30 let minulého století si spíš
osvojila to záporné - hašteřivost a provincialismus. Odkaz 28. října je
možné slavit i jako svátek univerzálního konceptu lidských práv, dodal.