Související články

Před týdnem jste na vlnách Radia Praha mohli slyšet speciální pořad o mužích 28. října. Svým způsobem se k tématu vracíme ještě dnes. Z rozhlasového archivu pro vás Martina Lustigová vybrala ukázku projevu jednoho z "mužů 28. října" - Františka Soukupa - z roku 1933. Můžete si poslechnout Soukupův projev, ve kterém zavzpomínal na někdejšího ministra financí a dalšího z "mužů 28. října" Aloise Rašína, od jehož tragické smrti tehdy uplynulo právě deset let. Projev Františka Soukupa je zajímavý i tím, že je ukázkou prvorepublikové rétoriky, což dokládá

Výročí 28. října 1918 oslavili Češi v New Yorku v sobotu happeningem v Central Parku, kde na jednom z jezírek vypustili Prezidentskou loď TGM s portrétem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Model modré plachetnice s bílými plachtami před vyplutím pokřtila Masarykova pravnučka, newyorská historička umění Charlotta Kotíková. Už večer před tím se na diplomatické recepci na plachty podepsal poslední československý a první český prezident Václav Havel, který je nyní v New Yorku jako host Kolumbijské univerzity. Deštivé a větrné počasí ale zřejmě zabránilo sedmdesátiletému exprezidentovi, aby se happeningu osobně zúčastnil. Loď pořídil a na dálkové ovládání kormidloval její "kapitán", úspěšný losangelský režisér a producent Petr Nýdrle. "Lodní výtvarník", uznávaný malíř, ilustrátor a spisovatel Petr Sís si vzal na starost výtvarnou stránku plavidla. "Každý rok na ně namaluje nějaký výjev z českých dějin," řekla ČTK ředitelka České národní budovy v New Yorku Gita Fuchsová. "Letos na trup lodi namaloval prezidenta Masaryka na bílém koni a kněžnu Libuši a na plachtu Masarykův portrét," popsala dílo. Neformální odpolední setkání se sklenkou šampaňského na břehu jezírka Conservancy Water, kde si Newyorčané tradičně hrávají s modely plachetnic, nezkazila několika desítkám Čechů ani bouřka se silným lijákem. Petr Sís na něm zanotoval hrdinnou Smetanovu píseň Sláva, sláva, nechyběla přání šťastné plavby ani zpěv české hymny.

Pietním aktem na pražském Vítkově začaly v sobotu v Praze oslavy 88. výročí vzniku Československé republiky. Prezident republiky Václav Klaus a další ústavní činitelé položili věnce u Národního památníku. Památku hrdinů padlých za vlast uctili minutou ticha. Slavnostní ceremoniál sledovalo asi pět stovek lidí. Úvodem slavnostního ceremoniálu zazněla státní hymna. Poté, co se prezident pozdravil jednotky čestné stráže a Hradní stráže, byly vyneseny historické prapory. Věnce k pomníku Jana Žižky položili kromě prezidenta odstupující předseda vlády Mirek Topolánek, ministr obrany Jiří Šedivý, náčelník generálního štábu Pavel Štefka, předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, pražský primátor Pavel Bém a předsedkyně Československého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Při slavnostním ceremoniálu přeletěly nad Vítkovem letouny JAS-39 Grippen a L-159 Alca. Podívat se na ně přišlo mnoho mladých lidí.

Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár - tato jména spojuje jedno datum: 28. říjen. Tito politici stáli v roce 1918 v čele převratu, jehož výsledkem byl vznik Československa. "Muže 28. října" podrobněji představí speciální pořad, který připravila Martina Lustigová.

Češi si v sobotu připomenou 88. výročí vzniku samostatného státu. Prezident Václav Klaus při této příležitosti vyznamená asi dvě desítky osobností. Hovoří se například o lyžařce Kateřině Neumannové, předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, romském podnikateli a aktivistovi Milanu Horvátovi či malíři Jiřím Anderlem. Vzhledem k pokračujícímu jednání o nové vládě je s napětím očekáván také tradiční projev hlavy státu.

Akce spojené s výročím vzniku společného státu Čechů a Slováků se budou konat po celé republice. Nejvíce jich ale bude stejně jako v uplynulých letech v Praze. Ústavní činitelé tradičně položí věnce u Národního památníku na Vítkově. Klaus položí také kytici u hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech na Rakovnicku a věnec k jeho soše na Hradčanském náměstí. Noví vojáci složí slavnostní přísahu. Klaus také jmenuje nové generály. Lidé si budou moci u příležitosti státního svátku prohlédnout sídla obou komor parlamentu.

Shromáždění u příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu v roce 1918 chystají také pravicoví extremisté. U sochy sv. Václava na Václavském náměstí se mají sejít příznivci Národní strany, z Palackého náměstí se zase vydají na pochod na Vyšehrad stoupenci Vlastenecké fronty.

Historik, diplomat, ale také politický vězeň, disident a myč oken - tím vším prošel v posledních desetiletích bývalý ministr zahraničních věcí v Tošovského vládě Jaroslav Šedivý. Během uplynulých čtrnácti dnů dostal hned dvě významná ocenění. 28. října mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy a od tohoto úterý je i nositelem jednoho z nejvyšších francouzských státních vyznamenání, Řádu Čestné legie. Milena Štráfeldová má podrobnosti:

Prezident Václav Klaus v pátek u příležitosti státního svátku udělil nebo propůjčil vysoká státní vyznamenání více než dvacítce osobností. Mezi nimi byl i válečný hrdina generálmajor Rudolf Pernický, kterému prezident propůjčil Řád bílého lva první třídy. Osudy a zásluhy Rudolfa Pernického přiblíží Martina Lustigová.

Recepce organizovaná u příležitosti 87. výročí vzniku samostatného československého státu, která se měla konat v pátek v luxusním hotelu v Havaně, byla zakázána. Místní úřady ji totiž kvůli účasti členek sdružení Dámy v bílém, tedy manželek a blízkých kubánských politických vězňů, označily za "kontrarevoluční akci". Informovala o tom agentura AFP.

Hosté, kteří se dostavili v pátek večer do luxusního španělsko-kubánského hotelu, byli u vchodu informováni, že recepce byla zrušena a přemístěna do rezidence českého velvyslance Petra Stieglera. "Byl jsem ve 14:30 hodin vedením hotelu informován, že hotel nemůže být místem kontrarevolučních aktivit," řekl podle AFP velvyslanec. Improvizované recepce v jeho rezidenci se zúčastnila řada velvyslanců evropských zemí. Byla mezi nimi i dvacítka "dam v bílém", jak jsou nazývány ženy vězněných kubánských disidentů, protože se na veřejnosti často objevují v bílých šatech, tedy v barvě naděje. Česká republika obvykle zve přestavitele kubánské vlády i "civilizované společnosti", mezi nimi i disidenty, na oslavy státních svátků. Kubánští představitelé ale pozvání tohoto typu systematicky bojkotují.

Socialistické Československo bývalo jedním z hlavních spojenců Kuby, po jeho rozpadu začala Česká republika otevřeně kritizovat Castrův režim a mezi oběma zeměmi nyní panuje napětí, poznamenala AFP. V rámci EU česká diplomacie vystupuje proti smířlivým postojům některých evropských zemí k diktátorskému režimu na Kubě. Česku se v minulosti rovněž podařilo prosadit v OSN rezoluce poukazující na nedodržování lidských práv na Kubě.

Páteční projev prezidenta Václava Klause k výročí vzniku Československa rozdělil politickou scénu. Zatímco podle premiéra Jiřího Paroubka z Klausova projevu prosvítaly prezidentovy "bezprostřední politické zájmy", místopředseda ODS Ivan Langer soudí, že to byla brilantní řeč. Třeba při nepřímém popisu vztahu s EU podle Paroubka Klaus "nevycházel z většinových představ našeho národa". Langer si ale myslí, že prezident dokázal v projevu vhodně propojit minulost, přítomnost a budoucnost. "Jeden z nejlepších, jaký jsem od něj kdy slyšel," zhodnotil Langer Klausův projev v rozhovoru s ČTK. Naopak předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik soudí, že z prezidentova projevu bylo příliš znát, že byl léta šéfem ODS. "Docela hezký předvolební projev," poznamenal Kováčik. Předseda lidovců Miroslav Kalousek uvedl, že projev byl vyvážený. Nesouhlasí ale s prezidentovými obavami z integrace EU. "Ale to je věc názoru, jinak ten projev byl podle mě vyvážený," řekl ČTK šéf KDU-ČSL. Politolog Bohumil Doležal soudí, že Klaus v kritice EU hystericky přehání.

Prezident v pátek varoval před omezováním lidské svobody státní mocí a byrokracií a dal najevo, že tendence k takovému vývoji vidí v ČR i v Evropě. "Za prospěšný proto nemohu považovat soudobý domácí i evropský trend směřující k stále většímu dirigismu, regulacím, příkazům a zákazům," řekl mimo jiné. Klaus se dlouhodobě netají tím, že k některým aspektům nynější podoby a tempa evropské integrace má výhrady. Je znám jako odpůrce příliš těsné integrace EU a představ o federální Evropě. Na tuzemské politické scéně se v uplynulých týdnech několikrát dostal do sporu se sociálnědemokratickým premiérem.

Paroubek prohlásil, že Klaus v poslední době "mnohokrát prokázal, že lidi chce spíš rozdělovat, než aby je spojoval". Prezidentovy obavy z ohrožení lidské svobody považuje premiér za silně přehnané. Víc prý nechce o Klausově projevu hovořit, aby si ho lidé nezačali víc číst. Langer naopak míní, že prezident dokázal ve své řeči spojit výročí státnosti s aktuálními problémy země. S Klausovým varováním před směřováním k dirigismu, regulacím a zákazům místopředseda ODS naprosto souhlasí. Politolog Rudolf Kučera si ale nemyslí, že v EU lze nyní pozorovat nějaký mimořádný trend směrem k dirigismu a zákazům. Například v referendech o euroústavě podle něj občané některých zemí jasně ukázali, že se nebojí říct své názory.

Prezident v minulosti opakovaně kritizoval také některé nevládní organizace, které podle něj chtějí mluvit do života lidí, aniž k tomu měly mandát z voleb. Toto téma otevřel i v pátečním projevu. "Naše republika musí být svobodným prostorem pro důsledné uplatňování občanského principu, v němž demokracie nedegeneruje v postdemokracii a v němž se republika svobodných občanů nerozkládá pod náporem různých účelových seskupení, usilujících - pod maskou vznešených frází a bez demokratické legitimace - o politickou moc," řekl. Politolog Doležal tuto část Klausovy řeči vnímá tak, že si neodpustil "kopanec" do exprezidenta Václava Havla, který na Hradě projev poslouchal a který je považován naopak za přímluvce různých občanských organizací. "Co ten člověk (Klaus) ještě chce? Už tam sedí v jeho křesle, těší se popularitě u veřejnosti a ještě má zapotřebí se na něj (na Havla) vytahovat," uvedl Doležal.

Prezident v pátek udělil při příležitosti výročí 23 vyznamenání. "Je to vždycky složité, je to věc názoru. Já bych měl trošku jiný (názor) než pan prezident, ale myslím si, že to se dá napravit zase příště," řekl Paroubek na dotaz, co říká tomu, že mezi vyznamenanými nebyl příslušník domácího odboje.

Ohlédnutí za hlavními událostmi uplynulého týdne připravili Josef Kubeczka a Martina Lustigová.