Související články

Muzeum Kroměřížska letos poprvé pořádá velikonoční program v areálu památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích. Domy z 18. století byly dosud přístupné jen jako součást zhruba 1,5 hodiny dlouhé prohlídkové trasy. Při velikonoční akci ale lidé mohou nahlédnout jen do dvou chalup, které se tak více otevřou veřejnosti, řekla etnografka muzea Markéta Müllerová. Areál tvoří tři domky stojící ve vesnické památkové rezervaci Hejnice, které přibližují dobové bydlení a hospodaření v této části Moravy. U nich je i větrný mlýn, který je jedinou přenesenou stavbou, dříve stál v blízkých Bořenovicích. V areálu návsi si lidé mohou prohlédnout kovárnu, sedlářskou dílnu a další vesnickou usedlost. V přízemí tvrze jsou pak tři stálé expozice věnované mlynářství, lidové kultuře a zemědělství i historii obce.

Venkovské zvyky, které provázely oslavy Velikonoc před 200 lety, připomněl v selském muzeu Michalův statek folklorní soubor Škubánek. Staročeskými Velikonocemi muzeum tradičně zahajuje novou turistickou sezonu. Přiblížilo rituály, kterými si rolníci chtěli pojistit dobrou sklizeň. Při obchůzce například děti vynesly smrtku ze vsi, pak se vrátily s novým "lítem" pro hospodáře. Návštěvníci také nahlédli do vyzdobené selské světnice se stolem prostřeným k obědu na Boží hod. Rod Michalů vlastnil statek od roku 1591. Statek je jednou ze tří památek na Vysočině, které chce ministerstvo kultury v nejbližší době nechat vyhlásit národní kulturní památkou.

Císařský zámek v Zákupech na Českolipsku představil o Velikonocích návštěvníkům unikátní historický výtah, který v 19. století vozil posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. Dobrotivého. V Česku je to technický unikát. Výtahová šachta je z roku 1718, starší výtah mají jen v pařížském Louvru. Technologii výtahu dodala pražská vagonka Ringhoffer. Už tehdy měl výtah moderní systém, kdy byla kabina zavěšena na nekonečném laně se systémem protizávaží. Státní zámek Zákupy patří k nejcennějším památkám Libereckého kraje, loni ho navštívilo téměř 16.000 lidí.

V Praze se na celý velikonoční víkend zastavil provoz trasy metra A kvůli plánovaným opravám výhybek a výměně pražců. Výluka začala v pátek v 18:00, provoz bude obnoven po Velikonocích v úterý 22. dubna ráno. Uvedl to mluvčí pražského dopravního podniku Jiří Štábl. Metro nahradily tramvajové linky 5, 11, 22 a 26 a také výluková linka X-A z Podbaby do zastávky Nádraží Strašnice. Trasu některých autobusových linek dopravní podnik prodloužil do zastávek Hradčanská, Želivského a Strašnická. Zastavení provozu na trase metra A v sobotu cestování po Praze příliš nezkomplikovalo. Podle Štábla naprostá většina lidí už chodí automaticky na náhradní linky.

Během Velikonoc navštíví Česko až 300.000 zahraničních turistů, meziročně o šest procent víc. Zhruba dvě třetiny z nich zavítají do Prahy. Nárůst příjezdů je hlavně u individuálních návštěvníků. Oznámila to Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Období Velikonoc využívají pro svou dovolenou o prodlouženém víkendu nejvíce Němci, Italové, Španělé, Poláci a Francouzi. Zejména Italové a Španělé přijíždějí do ČR týden před Velikonocemi a na svátky se vracejí domů. Naopak například Němci a Rakušané přijíždějí do Čech od čtvrtka a zůstávají až do Velikonočního pondělí.

Květnou nedělí, poslední nedělí před Velikonocemi, začíná podle křesťanské církevní tradice pašijový týden, jehož obřady jsou svázány s náboženskými motivy. Květné neděli se na různých místech Česka říká také květnice nebo beránková či palmová neděle. Palmové ratolesti mají připomínat vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V kostelích se proto světí jívové proutky a jiné zelené větvičky. Slavení Květné neděle je doloženo už od sedmého století. Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce.

Stovky lidí přišly na náměstí v Ústěku na Litoměřicku na masopustní oslavy. Masopust se slaví i v dalších částech kraje. Úštěcké oslavy začaly průvodem masek na náměstí a spuštěním létajícího prasete z budovy radnice. Z atrapy zvířete vypadly jitrnice. Z náměstí se pak průvod znovu vydal městem. Masopust spojený s jarmarkem se letos koná v Úštěku potřetí, ale ostatní jarmarky jsou už tradicí. "Jarmarky pořádáme už 17 let, masopust je nejnovější, ale o to víc si ho užíváme," řekl jeden z pořadatelů Libor Uhlík s tím, že na oslavách se podílejí téměř výhradně místní. "V průvodech a maskách jsou místní, naši kamarádi," doplnil Uhlík. Součástí jarmarku jsou ukázky tradičních řemesel, zabijačkové hody a prodej ručně dělaných výrobků. Zábava před Popeleční středou, kterou podle liturgického kalendáře začíná období půstu, se chystá také v Děčíně. Masopust je třídenní lidový svátek, který ale ve své podstatě nemá nic společného s liturgií. Přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se hody, tancovačkami i průvody v maskách ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl i masopust pohyblivým svátkem.

Letošní velikonoční svátky končí. Samotné pondělí k nim přitom už tak docela nepatří, alespoň ne v církevním slova smyslu. Je to den, kdy si spíš připomínáme prastaré lidové tradice, jež mají blízko k předkřesťanským, pohanským dobám. Chlapci šlehají děvčata pomlázkou, ty je zase na oplátku polévají vodou a rozdávají jim barevná vajíčka. A za tím vším je, alespoň podle etnologů, oslava jara, nového života a plodnosti. S lidovými tradicemi se přitom dnes seznamujeme většinou už jen v muzeu nebo lidovém skanzenu. A do jednoho takového Vás pozveme

Mikulášovicemi na Děčínsku projel průvod velikonočních jezdců. Starou lužickosrbskou tradici obnovili ve městě s asi 2200 obyvateli ve Šluknovském výběžku podle starostky Miluše Trojanové před třemi lety. Předtím skončila v roce 1939, kdy ji zakázali Němci. Tehdy bylo město pětinásobné a průvod objížděl i okolní statky a žehnal polnostem. Velikonoční jízdy zvané také Jízdy křižáků či Jízdy kolem osení jsou starý velikonoční zvyk, který se do současnosti dochoval v německé Lužici a také v Lukavci v českém Slezsku. S obnovením tradice v Mikulášovicích přišel Roman Klinger, jehož pradědeček se podílel na organizaci jízd ještě před druhou světovou válkou. Prvního ročníku se v roce 2011 zúčastnilo sedm jezdců a pěší muzikanti, od té doby jejich počet narostl a roste i zájem diváků.

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nabídne návštěvníkům o velikonočních svátcích regionální jídla. Při vaření použijí kuchaři tradiční suroviny a způsob přípravy. Valašskou kuchyni budou moci lidé ochutnat v areálu Valašského muzea v přírodě, například pokrmy z pohanky, brambor, zelí a bylinek, sdělili pracovníci muzea. V Hospodě ze Zděchova v areálu Valašské dědiny se budou připravovat speciality z jehněčího masa a jarních bylinek. Zahraje tu i cimbálová muzika. Lidé budou moci ochutnat i tradiční valašské frgály (koláče) a velikonoční perníčky. Typickým jídlem o Velikonocích byl na Valašsku mazanec z kynutého těsta, který se dělal ve sladké i slané variantě, velikonoční beránci a jidáše.