Související články

Celý křesťanský svět si v těchto chvílích, na Bílou sobotu, připomíná zmrtvýchvstání Krista. Následující program Vám přiblíží atmosféru tradičních velikonočních svátků na Slovácku.

Šedesát ochotníků z Hořic na Šumavě se představí v sobotu a v neděli na pražské Kampě. Zahrají Pašijové hry, které pro ně budou znamenat dvojí premiéru. Poprvé zahrají příběh o ukřižování Ježíše Krista o Velikonocích, a zároveň budou poprvé hrát jinde než v domácím amfiteátru. V prostoru před Werichovou vilou a Zlomkovským palácem sehrají hořičtí upravenou verzi příběhu o posledních dnech Ježíše Krista. "Představení jsme zkrátili zhruba na třetinu, takže potrvá půl hodiny a vyvrcholí ukřižováním," řekl ČTK vedoucí Pašijové společnosti Vítězslav Kučera, podle něhož je vystoupení dobrou šancí propagovat Pašije a pozvat diváky na Šumavu. V Hořicích hrají ochotníci Pašijové hry pravidelně v létě, letos už po třinácté. Vystupují v přírodním divadle s krytým hledištěm pro 512 diváků. "Velkou roli u nás hraje příroda. Nebylo lehké přenést toto představení do městského prostředí," poznamenal Kučera.

Prezident Václav Klaus by podle některých spekulací v případě pádu vlády Stanislava Grosse pověřil sestavením nového kabinetu opět někoho z ČSSD. Počítá s tím údajně "trojdohoda" mezi prezidentem, částí ČSSD a šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem, píše deník Právo. Právě obava, že Klaus by již nejmenoval novým premiérem zástupce ČSSD, vedla podle listu dosud sociální demokraty k rozhodnutí, že Gross musí zůstat v čele vlády za každou cenu.

Křesťané si připomínali Vykupitelovu poslední večeři s apoštoly. Katoličtí duchovní na Zelený čtvrtek obnovovali také své kněžské závazky. Při mši, při níž se rovněž světí oleje, se například v katedrále sv. Víta s kardinálem Miloslavem Vlkem sešly desítky kněží pražské arcidiecéze. V Česku jich působí na tři tisíce. "Duchovní pracují v těchto dnech naplno," řekl ČTK mluvčí katolické církve Daniel Herman. Vedle řady různých bohoslužeb a liturgií je podle něj o Velikonocích také rozšířena nabídka svátosti smíření - tedy možnost zpovědi.

Zelený čtvrtek je dnem, kdy si křesťané ve všech církvích připomínají Kristovu poslední večeři s apoštoly, tedy biblický základ svátosti Večeře Páně - svatého přijímání. Chleba a víno jsou církvemi chápány ve smyslu jeho těla a krve. Při této události, popsané v Novém zákoně, Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt. Učinil to během židovské velikonoční hostiny před svátky Pesach (pascha) připomínajícími vyvedení z otroctví v Egyptě do zaslíbené země a Boží ochranu před smrtí pro všechny, kdo své domovy označili krví obětovaného beránka. Tyto události zachycuje Starý zákon.

Pašijové hry, kterými si lidé podle bible připomínají výjevy z konce života Ježíše Krista, se po více než dvou staletích představí opět v hlavním městě. Tradice veřejných vystoupení, kterou v Praze zavedl jezuitský řád, skončila s jeho zrušením v roce 1773. O letošním velikonočním víkendu ukáže na Kampě nejslavnější výjevy z her o ukřižování soubor herců z Hořic na Šumavě.

"V uzavřených komorních scénách se Pašijové hry pěstovaly průběžně, ale velká veřejná vystoupení skončila se zrušením jezuitského řádu," řekl ČTK historik Hugo Schreiber. Výjevy ze života Krista sehrávali jezuité pravidelně v pražském Klementinu a svými vystoupeními lákali do řádu nové členy. Delší tradici mají Pašijové hry právě v Hořicích na Šumavě, kde se poprvé hrály už ve 13. století. O šest století později dokonce pro potřeby Pašijových her vznikla v Hořicích samostatná budova divadla. V roce 1843 zhlédlo v Hořicích drama ukřižování Krista přes 40.000 diváků, uvedl historik. Tradici obnovili Hořičtí po pádu minulého režimu.

S divadlem zavítají o víkendu na Kampu v centru hlavního města, kde se uskuteční oslava svátků v historickém duchu. Návštěvníkům představí třetinový fragment nejdůležitějších scén, který ukončí ukřižováním Krista na pětimetrovém kříži. V minulosti se lidé podle Schreibera chodili na Kampu především pobavit, a proto se nová tradice do historických míst poblíž Vltavy hodí.

U slavnostního velikonočního vysílání české redakce Radia Praha vás co nejsrdečněji vítá Herbert Brynda. Z archivu Českého rozhlasu jsem pro vás připravil pásmo složené ze vzpomínek českých herců, poezie, hudby i vážnějších témat, z nichž jedno dnes už zní spíše úsměvně než vážně.

Ukázky velikonočních zvyků typických pro Valašsko přichystali pro návštěvníky ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hospodyňky v chalupách vařily tradiční jídla nebo barvily vajíčka. V kostelíku svaté Anny si lidé zazpívali jarní písně. Při příchodu prvních velikonočních dní lidé dříve připravovali různé pokrmy. Z kopřiv, lístků petrklíče a všeho zeleného, co na jaře vyrašilo ze země, kuchařky vařily zeleno-čtvrteční polévku. Ta se podle etnografky Vandy Vrlové jedla proto, aby lidé zůstali po celý rok zdraví.

Na zelený čtvrtek se ve všech domácnostech pekly jidáše, sladkosti z kynutého těsta ve tvaru provazu, pomazané medem a posypané mákem. "Mák symbolizoval peníze. Kolik máku, tolik peněz. A ti, co chtěli být moc bohatí, tak jidášky nesypali, ale celé je obalili v máku," poznamenala Vrlová. Velikonoční vajíčka měla na Valašsku typickou červenou barvu, která byla znakem lásky. Dívky a ženy zdobily vajíčka také batikovanou technikou, při níž využívali přírodních barviv a rostlinných ornamentů. Na Rožnovsku se kraslice vyškrabávaly a poté barvily. "Odsud se kraslice posílaly až do Vídně. Tisíce malovaných vajíček zdobily geometrické či rostlinné ornamenty," uvedla pracovnice skanzenu. Často na ně malérečky zobrazovaly kapličku, která stojí na Radhošti, nebo na ně psaly různá sdělení.

Velikonoční jarmark v Uherském Hradišti zdobí rekordní kraslice vysoká 103,7 centimetru o hmotnosti 61 kilogramů. Vyrobil ji místní řezbář Antonín Hájek. Tímto výtvorem překonal vlastní světový rekord z roku 2000, kdy vytvořil kraslici o výšce 72 centimetrů a hmotnosti 32 kilogramů, řekl na velikonočním jarmarku komisař Michal Jurečka. Dřevěnou kraslici o průměru 54,2 centimetru, kterou zdobí ornamenty vylévané cínem, vyráběl rekordman jeden rok. "Materiál nejprve musel vyschnout, poté se lepením tvoří kraslice. Po vyzrání jsem vyrýval ornamenty, do kterých jsem nakonec nalil horký cín," popsal svoji práci Hájek.

Drátované kraslice, kraslice ze zápalek, šunkové vajíčko, obří pomlázka či strašidelný test, to vše bylo k vidění na Staroměstském náměstí v Praze. Program začal pokusem Miroslava Helebranta z Jindřichova Hradce o co nejrychlejší vypití 30 vajec. Zkonzumoval je za 38 vteřin. Z pódia Pražany a velké množství zahraničních turistů bavila rodinná kapela Koryntů, které rekordy nejsou cizí. Syn v 15 letech ovládá 28 zcela odlišných hudebních nástrojů a otec dokáže bez not zahrát na klavír 3000 skladeb. Řeznická šunková kraslice vážila 30 kilogramů, na výšku měřila 64 centimetrů a obvod měla 109 centimetrů, řekl ČTK Josef Vaněk z agentury a Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Masové vejce rozdělili nakonec pořadatelé mezi návštěvníky a zájem o šunku byl velký.

K vidění byla i kraslice slepená ze 4877 zápalek a 9988 zápalkových hlaviček, kterou její tvůrce vyráběl 674 hodin. Návštěvníci si mohli prohlédnout také čtyři desítky drátovaných kraslic. Toto umění vzkřísil Petr Musil, který nejprve našel starou knížku o drátování, pak založil českou drátenickou školu. Robert Zauer z Teplic představil pomlázku dlouhou 583 centimetrů.

V rozkvetlých venkovních prostorách pražské botanické zahrady v Troji začal velikonoční jarmark. Na trhu bude až do velikonočního pondělí nejen velikonoční zboží, ale i koření a okrasné rostliny. Zájemci si také budou moci vlastnoručně vyzkoušet některé ze zajímavých řemesel, například vykrajování, vytlačování a zdobení perníčků. Kdo ještě nemá pomlázku, může si ji na místě sám uplést. Z vrbového proutí může zkusit udělat i cokoli jiného. Lidé se budou moci zapojit i do výroby vizovického pečiva, drátování, zdobení kraslic, zhotovování svíček ze včelího vosku, dlabání dřeva a výroby kožených šperků. Návštěvníci si mohou zakoupit výrobky všech předváděných řemesel a ochutnat medovinu nebo jiné včelí produkty.