Související články

Během velikonočních svátků navštíví Českou republiku až 285.000 zahraničních turistů, z toho přibližně 198.000 zavítá do Prahy. Uvedla to Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Velikonoce jsou tradičně jedním ze dvou vrcholů domácí turistické sezony. Někteří turisté, zejména Italové a Španělé, přijíždějí do Česka týden před Velikonocemi a na svátky se již vracejí domů. Naopak například Němci a Rakušané přijíždějí do Čech od čtvrtka či pátku a jsou tu až do Velikonočního pondělí, uvedla AČCKA. Největší nárůst příjezdů zahraničních turistů se očekává u Rusů, naopak méně přijede během Velikonoc turistů z Řecka.

Jarní atmosféru chtějí navodit organizátoři tradičních velikonočních trhů, které v sobotu začínají na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Letošní trhy doprovodí hudební motivy, hlavní myšlenka totiž vychází ze rčení "co Čech, to muzikant", řekli novinářům zástupci pořadatelské společnosti Taiko. Kromě stánků s velikonočním zbožím a laskominami bude připraven kulturní program. Staroměstské náměstí ozdobí jako každý rok bříza, tentokrát třináctimetrová z Benátek nad Jizerou, kterou zpestří barevné pentle, květiny a vajíčka. Dekoratéři pro letošní ročník připravili překvapení v podobě tří rozkvetlých zahrad, jimž budou dominovat vysoké třešňové stromy. Procházku zahradami pak doprovodí všudypřítomné tóny hudby. Nebude chybět pódium, na kterém se odehraje doprovodný program. Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení folklorních, dechových a lidových souborů, tanečních a divadelních skupin.

Jihočeští rybáři po prvních jarních výlovech rybníků odhadují, že ryby přezimovaly dobře a na velikonoční svátky jich bude dostatek. Výlovy naplno začnou po 19. březnu, přeruší je asi zimní počasí, které se má do Česka vrátit. Vedle kaprů budou na trhu k dostání i čerstvě vylovené štiky, candáti, amuři a tolstolobici. Ceny kaprů budou stejné jako na Vánoce, tedy kolem 80 korun za kilogram. Teď ryby putují do Německa, kde věřící dodržují půst, ryby ale jíst mohou. Výlovy tedy naplno začnou po svátku svatého Josefa, tedy po 19. březnu. I třeboňští rybáři začnou s výlovy kolem 20. března.

Popeleční středou začíná v katolické tradici postní doba - příprava na slavení Velikonoc. V českých a moravských kostelích se konaly mše, na kterých se uděluje takzvaný popelec. Věřící dostali na čelo označení popelem jako znamení kajícnosti. Například pražský arcibiskup Dominik Duka vedl mši v katedrále sv. Víta. Jednou z nejzajímavějších událostí v pražské arcidiecézi je Popelec umělců v akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora. Interiér kostela během postní doby jedinečným způsobem promění kolekce postních obrazů Patrika Hábla, která dočasně nahradí všechny oltářní obrazy.

Stovky věřících si v katedrále sv. Víta na Pražském hradě připomněly zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tradiční mši o Velikonoční neděli sloužil kardinál Dominik Duka, který požehnal všem přítomným a věřícím po celém světě, zatímco katedrálou zněl chór Pražského katedrálního sboru. Po čtení z Janova evangelia připomněl historii Velikonoc jako nejvýznamnějšího křesťanského svátku a vzpomněl také bohoslužbu papeže Benedikta XVI. v rámci slavnosti vzkříšení Páně na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Kromě modliteb a úryvků z Bible v katedrále zazněl i chorál Missa in angustiis rakouského skladatele Josepha Haydna (1732 - 1809), zvaný též Nelsonmesse, v podání Pražského katedrálního sboru a katedrálního orchestru. Taktovky se ujal ředitel souboru a dómský varhaník Josef Kšica: "Je to nejreprezentativnější Haydnova mše," míní sbormistr, který mši před dvěma lety spolu s Mozartovým Requiem uváděl v katedrálách po celém Španělsku. Součástí mše bylo také takzvané Apoštolské požehnání, udělené jménem Římského velekněze, kropení věřících svěcenou vodou a žehnání pokrmům.

O velikonočním týdnu navštívilo Českou republiku asi 300.000 zahraničních turistů, což je o pět procent více než o těchto svátcích loni. ČTK to řekl viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura s tím, že Prahu si zvolilo jako cíl velikonočního výletu zhruba 200.000 cizinců. Velikonoce patří v ČR spolu s obdobím Vánoc a Silvestra k turisticky nejvytíženějším obdobím. Letos je pro svou dovolenou na prodloužený víkend v Česku využili podle analýzy asociace hlavně Evropané, především Němci, Italové a Španělé. Němečtí turisté na Velikonoce přijíždějí do Česka na poznávací zájezdy do Prahy, na lázeňské pobyty i za turistikou do Krkonoš. Většinou se zdrží od čtvrtka či pátku až do pondělí. Využívají tak volna na Velký pátek, který je v Německu i v zemích katolické jižní Evropy na rozdíl od Česka státním svátkem. Italové a Španělé naproti tomu často přijíždějí do ČR týden před Velikonocemi a na svátky se již vracejí domů. Pro ruské turisty začíná hlavní turistická sezona až na takzvané květnové svátky, které trvají od 1. května až do poloviny května.

O Velikonocích se říká, že jsou svátky jara. O těch letošních to moc neplatí. A tak místo do přírody se lidé mohou vydat například na výstavu do Strahovského kláštera. Jmenuje se Velikonoční oběti chvála, a pořadatelé si do názvu vypůjčili úvodní slova velikonoční liturgické písně zpívané k oslavě Kristovy oběti na kříži a jeho zmrtvýchvstání. Přenesme se nyní do středověku a poznejme, jak vypadala velikonoční bohoslužba a jakou roli v ní hrála výtvarná díla té doby.

Stovky věřících si v katedrále sv. Víta na Pražském hradě připomněly zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tradiční mši o Velikonoční neděli sloužil kardinál Dominik Duka, který požehnal všem přítomným a věřícím po celém světě, zatímco katedrálou zněl chór Pražského katedrálního sboru. Téměř dvouhodinovou mši sloužil Dominik Duka, který po čtení z Janova evangelia připomněl historii Velikonoc jako nejvýznamnějšího křesťanského svátku a vzpomněl také bohoslužbu papeže Benedikta XVI. v rámci slavnosti vzkříšení Páně na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Kromě modliteb a úryvků z Bible v katedrále zazněl i chorál Missa in angustiis rakouského skladatele Josepha Haydna (1732 - 1809), zvaný též Nelsonmesse, v podání Pražského katedrálního sboru a katedrálního orchestru. Taktovky se ujal ředitel souboru a dómský varhaník Josef Kšica: "Je to nejreprezentativnější Haydnova mše," míní sbormistr, který mši před dvěma lety spolu s Mozartovým Requiem uváděl v katedrálách po celém Španělsku. Součástí mše bylo také takzvané Apoštolské požehnání, udělené jménem Římského velekněze, kropení věřících svěcenou vodou a žehnání pokrmům. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně si připomněli návštěvníci mnoha dalších pražských kostelů. Ranní mše se na Boží hod velikonoční konala například v kostele Panny Marie Sněžné nebo v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně. Slovo boží a modlitby budou katedrálami a kostely znít ještě 9. dubna na Velikonoční pondělí.

V Bludově na Šumpersku vyrostlo obří velikonoční vejce. Vysoké je přes čtyři metry, v obvodu má deset metrů. Vytvořeno je téměř z 45.000 kraslic navlečených na provázcích. Na vytvoření rekordu se podíleli lidé z celé republiky. Některé kraslice ale putovaly do Bludova i ze zahraničí. Problém s drahými vejci tak pořadatelé přes počáteční obavy nepocítili. V Bludově jde o čtvrtý rekord zapsaný do České knihy rekordů. "Rekord padl. Je to největší obří kraslice sestavená z klasických kraslic ze slepičích vajec," řekl ČTK Michal Jurečka z pelhřimovské agentury Dobrý den, která tuzemské rekordy zaznamenává. Kraslice navlečené na provázcích na speciální konstrukci složenou z plastových trubek navěšovali organizátoři akce asi tři hodiny. Mnoho hodin však trvaly přípravy. Kraslice na pokoření rekordu posílali lidé z širokého okolí.

Lidové zvyky, velikonoční zajímavosti i rekordy představila na Staroměstském náměstí v Praze Agentury Dobrý den. Zájemci tu uviděli například největší velikonoční řehtačku, závody králíčků, ale i nejdelší chronologii Nového zákona.