Související články

Velikonoční tradice a zvyky mají své kořeny ještě v pohanských dobách. Přesto je dodnes udržuje devět z deseti českých domácností. Vyplývá to z průzkumu společnosti Empirica. Jakou roli vlastně hrají tradice v životě moderního člověka?

Lidové zvyky, velikonoční zajímavosti i rekordy představila na Staroměstském náměstí v Praze Agentury Dobrý den. Zájemci tu uviděli například největší velikonoční řehtačku, závody králíčků, ale i nejdelší chronologii Nového zákona.

Na pěší zónu v centru Prahy v pátek po poledni vyšli mladí divadelníci a hudebníci, aby přihlížejícím připomněli pozapomenutou tradici pašijových her, které dramaticky ztvárňují ukřižování Krista. Ježíš v jejich podání procházel centrem města na chůdách a s velkým dřevěným křížem na bedrech. Od náměstí Republiky na Můstek jej po pomyslné křížové cestě doprovodil nejen zástup zvědavců, ale také další biblické postavy. Poprvé se s pašijovým příběhem v samotném srdci města mohli Pražané a turisté setkat v loňském roce, kdy průvod tvořil jen představitel Krista a trojice bubeníků. Tentokrát ale chtěli organizátoři z řad absolventů alternativního a loutkového herectví DAMU a Nadačního fondu Bible 21 pojmout pašijový příběh velkolepěji. Kromě předčítání z bible byla součástí happeningu také performance street artisty Jakuba Jandy. Příští rok by v centru metropole měli divadelníci absolvovat celou křížovou cestu se všemi 14 zastávkami. Pašijové hry by navíc rádi představili i v dalších městech republiky.

Jak vypadala velikonoční bohoslužba ve středověku a jakou roli v ní zastávala výtvarná díla, ukazuje výstava ve Strahovské obrazárně v Praze na Hradčanech. Jejím ústředním exponátem je nedávno zrestaurovaná gotická socha Krista z kaple sv. Jiří v Litovli. Premiéru měl výstavní projekt loni v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, v Praze potrvá do 27. května. Výstava se jmenuje Victimae paschali laudes (Velikonoční oběti chvála), pořadatelé si do názvu vypůjčili úvodní slova velikonoční liturgické sekvence zpívané k oslavě Kristovy oběti na kříži a jeho zmrtvýchvstání. Biblický příběh pašijí výstava prezentuje s ohledem na liturgické texty a na konkrétní historickou podobu velikonočních obřadů období středověku.

Na pražském Václavském a Staroměstském náměstí začaly tradiční velikonoční trhy. Trhy nabídnou celkem asi 150 prodejních stánků a potrvají do poloviny dubna. Zájemci si budou moci koupit kraslice, velikonoční dekorace, pomlázky, bábovkové zajíce, velikonoční nádivku či jidáše s medem. Prodávat se budou také dřevěné výrobky, ručně vyráběné svíčky a sortiment tří charitativních organizací, které pomáhají zdravotně postiženým, dětským pacientům v nemocnicích a chudým lidem v Keni. Staroměstské náměstí už několik dní zdobí desetimetrová bříza, na kterou pořadatelé zavěsili plyšová kuřátka a zajíce. Na střechu staroměstské dílny, v které si děti budou moci vyzkoušet například pletení pomlázek, pořadatelé umístili tři velké modely, na kterých děti uvidí, jak se líhnou kuřata. Nechybí pódium, na kterém se bude odehrávat doprovodný program.

Část památek v Královéhradeckém kraji nabídne návštěvníkům o Velikonocích speciální akce. Například na Hrádku u Nechanic na Hradecku bude možné se při prohlídce zámeckých komnat seznámit s historií Velikonoc a velikonočními zvyky, zjistila ČTK na webu jednotlivých památek. Hrádek u Nechanic bude velikonoční program nabízet od soboty 31. března do pondělí 9. dubna. Od pondělí 2. do středy 4. dubna však pouze pro předem ohlášené skupiny. Součástí prohlídek bude také návštěva zámecké kuchyně, kde bude možné objednat sváteční zámecký likér. Připraven bude také prodej perníčků a suvenýrů s velikonočními motivy. Velikonoční program připravili na 7. až 9. dubna také v Babiččině údolí v Ratibořicích na Náchodsku, v objektu mlýna představí velikonoční tradice dětský soubor Barunka. V barokním zámeckém sklepení ratibořického zámku bude na Velikonoce připravena výstava keramiky a hraček z dílen českých výrobců. Svátky jara si připomenou rovněž návštěvníci opočenského zámku, kde prohlídkové trasy oživí výzdoba s velikonoční tematikou.

Speciální zelené pivo prodávané před Velikonocemi začal stáčet do sudů pivovar Starobrno. Letos ho uvaří rekordních 6000 hektolitrů a začne ho prodávat na Zelený čtvrtek. ČTK o tom informovala mluvčí pivovaru Kateřina Beute. Třináctistupňové pivo zelené barvy vaří pivovar Starobrno posedmé. Poprvé bylo možné ho ochutnat v roce 2006. "Nejdůležitější složkou zůstává bylinný výluh, díky kterému se Zelené pivo proslavilo nezvyklou barvou a neopakovatelnou chutí. Jeho tajemné složení zná jen několik málo nejpovolanějších lidí," uvedla mluvčí.

Papež Benedikt XVI. ve velikonočním požehnání Městu a světu (Urbi et Orbi) vyzdvihl důležitost Ježíšovy oběti a vyjádřil solidaritu obyvatelům zemí sužovaných bídou, hladem, válečnými konflikty a násilím. Vyzval k ukončení konfliktů v Libyi a dalších severoafrických státech, prosil o solidaritu s uprchlíky i všemi trpícími národy. Jmenoval především národy Blízkého východu, obyvatelstvo Libye, severoafrických zemí, Pobřeží Slonoviny a Japonska. Na závěr přednesl z balkonu svatopetrské baziliky pozdravy v desítkách jazyků, včetně češtiny a slovenštiny. Velikonoční poselství je každoročně pro papeže příležitost vyjádřit znepokojení nad konflikty a popřát mír celému světu. Papežově požehnání předcházela tradiční mše, kterou Benedikt XVI. sloužil na Svatopetrském náměstí v Římě zaplněném desetitisíci poutníků z celého světa. Hod boží velikonoční je v křesťanském kalendáři svátkem Zmrtvýchvstání Páně, kdy se na základě biblického svědectví připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista.

Pro velikonoční díl Hudební neděle s Radiem Praha si Michal Bystrov připravil ty nejkrásnější nahrávky lidových písní, prokládané četbou neznámých a nikdy neuveřejněných zápisků z takzvané lístkovnice Karla Jaromíra Erbena. Pořad je tedy nejen součástí velikonočního vysílání, ale i příspěvkem k letošnímu erbenovskému roku, v němž si připomínáme 200 let od narození autora slavné Kytice. Lidové balady z Čech a Moravy uslyšíme v podání Zuzany Lapčíkové s Emilem Viklickým, Jany Lewitové s Vladimírem Mertou, souboru Musica Bohemica, Hradišťanu se Zuzanou

Skanzen Veselý Kopec na Chrudimsku v sobotu zahájil 39. návštěvnickou sezonu. Lidoví řemeslníci návštěvníkům předvedli tradiční zdobení kraslic, pletení pomlázek či přípravu obřadního kynutého pečiva. Program slavení Velikonoc ve skanzenu potrvá i v neděli a v pondělí, řekla vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. Do skanzenu, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v Pardubickém kraji, přišlo asi 3500 lidí. Největší zájem diváků poutala keramická dílna, s níž na Veselý Kopec přijel výtvarník Juraj Vanya ze Sedlčan. Čtyři malérečky jeho v dílně dělaly keramické kraslice, které si návštěvníci mohli i koupit. Zájem byl i o figurky z kukuřičného šustí, pečivo, perníky, řehtačky a pomlázky, které si lidé mohli uplést. Skanzen také v objektu statku z Mokré Lhoty otevřel výstavu nazvanou V pondělí je polívčička, která je věnovaná lidové stravě a tradičním způsobům přípravy pokrmů. Výstava bude otevřena celou sezonu.