Související články

Skanzen Veselý Kopec na Chrudimsku v sobotu zahájil 39. návštěvnickou sezonu. Lidoví řemeslníci návštěvníkům předvedli tradiční zdobení kraslic, pletení pomlázek či přípravu obřadního kynutého pečiva. Program slavení Velikonoc ve skanzenu potrvá i v neděli a v pondělí, řekla vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. Do skanzenu, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v Pardubickém kraji, přišlo asi 3500 lidí. Největší zájem diváků poutala keramická dílna, s níž na Veselý Kopec přijel výtvarník Juraj Vanya ze Sedlčan. Čtyři malérečky jeho v dílně dělaly keramické kraslice, které si návštěvníci mohli i koupit. Zájem byl i o figurky z kukuřičného šustí, pečivo, perníky, řehtačky a pomlázky, které si lidé mohli uplést. Skanzen také v objektu statku z Mokré Lhoty otevřel výstavu nazvanou V pondělí je polívčička, která je věnovaná lidové stravě a tradičním způsobům přípravy pokrmů. Výstava bude otevřena celou sezonu.

Velikonoce každoročně přináší nové a nové rekordy. Zdá se, že fantazie lidí nezná mezí. Na Staroměstském náměstí se odehrál první pokus o vytvoření českého rekordu v malování velikonočních motivů na obličej. Bývalý chemik Jan Břicháček upletl mini pomlázku z vousů své kočky a cukrářky chystají obřího velikonočního zajíčka.

Malovaná vejce, pomlázky, řehtačky a velikonoční koledování. Nebo také tři dny volna, hromadný odjezd z města na chaty a chalupy, zácpy na výpadovkách a hodinové fronty u pokladen v supermarketech. Tak pro většinu z nás zpravidla vypadají Velikonoce. Pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka ale ve svém zamyšlení pro Český rozhlas říká, že Velikonoce jsou především největší církevní svátky. Právě teď, na Velký pátek, si věřící připomínají Kristovo ukřižování.

Kláštery otevírají na Velikonoce své brány, zvou lidi na bohoslužby i velikonoční pobyty. Pravidelně nabízí duchovní program s ubytováním Želivský klášter premonstrátů na Vysočině. Letos se přihlásilo 80 hostů, z toho 13 rodin s dětmi, pět manželských párů a 25 jednotlivců, někteří se opakovaně vracejí, jiní přijíždějí na doporučení, řekla ČTK Lenka Vacková z Opatství Želiv. Na velikonoční svátky v tichu kláštera zvou také kapucíni na pražských Hradčanech. Trend otevírání klášterů veřejnosti do Česka přichází z ciziny, častější je například v sousedním Německu. Některé německé kláštery nabízejí třeba relaxační kurzy pro manažery.

Pletení pomlázek, zdobení kraslic, pečení jidášů, zdobení perníčků cukrovou polevou, drátování vajec nebo výrobu textilních a korálkových ozdob - to vše a mnoho dalšího v těchto dnech představuje Hornické muzeum Příbram prostřednictvím pořadu Velikonoce v hornickém domku. Tradiční akce letos začala s větším předstihem, aby ji mohlo navštívit více zájemců, řekl ČTK ředitel muzea Josef Velfl. "Návštěvníci si mohou prohlédnout interiér hornické chaloupky ze 17. století, který je vyzdoben velikonočně tak, jak havíři v minulosti interiéry zdobili. Uvidí historické velikonoční ozdoby, vajíčka, ale i různé plastiky včetně plastik hornických patronů," přiblížil výstavu Velf.

Během Velikonoc navštíví Česko zhruba 150 000 zahraničních turistů, kteří zde utratí přibližně tři miliardy korun. Vyplývá to z odhadu analytické společnosti Mag Consulting. V loňském roce se počet velikonočních návštěvníků Česka pohyboval mezi 110 až 120 tisíci a jejich útrata činila také tři miliardy korun. Podle ředitele společnosti Jaromíra Beránka zamíří zhruba polovina z uvedeného počtu návštěvníků do hlavního města, protože ceny ubytování v Praze jsou i přes svátky velice nízké. Strávit velikonoční svátky v Česku tradičně přijíždějí turisté ze sousedního Německa, ale také z Itálie, Velké Británie a Španělska.

Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí začaly tradiční velikonoční trhy. Stejně jako v minulých letech nabízejí ukázky tradičních řemesel, vystoupení folklorních souborů i dětskou dílnu. Na Staroměstském náměstí je pro návštěvníky připraveno 90 prodejních míst, na Václavském náměstí 60. K dostání jsou velikonoční pomlázky a kraslice, ve stáncích se podávají velikonoční a jarní pokrmy, jako je jarní zeleninová polévka, velikonoční nádivka, beránek a jidáše s medem.

Muzeum Mladoboleslavska připravuje v Galerii na arkádě výstavu Kraslice, která představí jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších zvykoslovných předmětů souvisejících s Velikonocemi. Mezi 300 vystavenými kraslicemi budou také vyfouklá vejce z přelomu 19. a 20. století, které poděbradský kronikář vyzdobil postavami Jana Amose Komenského a Jana Žižky, řekl ČTK ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš. Ve stručném přehledu muzeum představí různé tvůrčí techniky, jimiž jsou velikonoční vejce zdobena - škrábání do vosku, malování, drátkování nebo nalepování slámy. Návštěvníci výstavy budou moci spatřit nejen současné, ale také historické kraslice ze sbírek Muzea Mladoboleslavska, Středočeského muzea v Roztokách, Regionálního muzea v Kolíně, Polabského muzea v Poděbradech a dalších institucí. Doprovodnou akcí k výstavě budou tvůrčí dílny Velikonoce v muzejní herně, připravené pro skupiny dětí nižšího školního věku. "Velikonoční dílny budou zaměřeny na zdobení kraslic technikou kresby roztaveným voskem na již zabarvená vejce," doplnil Luděk Beneš. Výstava začíná 12. března a potrvá do 24. dubna.

Do Velikonoc získá panorama centra Brna novou dominantu. Město chce do tohoto termínu vztyčit na návrší pod Petrovem 12 metrů vysoký kříž, který bude připomínat návštěvu papeže Benedikta XVI. v Brně v roce 2009. Novinářům to řekl první primátorův náměstek Robert Kotzian (ODS).

Téměř zapomenutou tradici Osterreiten, neboli velikonoční jízdu sudetských obyvatel v údolí Desné v Jeseníkách "oprášila" asi dvacítka obyvatel Šumperska. Na rozdíl od minulosti se však nevydali na slavnostní vyjížďku po regionu na koních, nýbrž na kolech. Akci uspořádalo sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné s farnostmi Rapotín a Velké Losiny. Velikonoční slavnostní jízdy se v minulosti tradičně konaly na Velikonoční neděli. "Přestože se nám nepovedlo vyjet v tento den, tak i letošní projížďka stále spadá do velikonoční doby, která trvá ještě 50 dní po největším svátku křesťanů," řekl ČTK Martin Černohous ze spolupořádajícího sdružení. Původní jízdy Osterreiten z 20. a 30. let minulého století měly religiózní význam oslavy Ježíše Krista a vedle něj i význam pietní. Jezdci tehdy s křížem v čele průvodu objížděli na koních sakrální památky, žehnali polím a vzdávali úctu padlým v první světové válce. "Po zpřetrhání sociálních a kulturních vazeb za druhé světové války a zejména kvůli vyhnání původního obyvatelstva tradice Osterreiten zanikla," upřesnil předseda sdružení cestovního ruchu Jeseníky Jan Závěšický. Sdružení Obnova kulturního dědictví údolí uspořádalo tradiční velikonoční jízdu, jejíž trasa vedla mimo jiné Rapotínem, Velkými Losinami, Maršíkovem a Kouty nad Desnou, už popáté. Cílem novodobých jízd je poznávaní regionu, jeho historie i současnosti.