Související články

Velikonočním pondělím vrcholí svátky jara i křesťanské oslavy vzkříšení Ježíše Krista, i když křesťané hlavní obřady prožili už v předchozích dnech. I na Velikonoční pondělí se v mnoha kostelích konají bohoslužby, den ale patří zejména lidovým tradicím, koledám, pomlázce a malovaným vejcím. V českých zemích se podle folklorních tradic chodí na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou". Vajíčka a kraslice symbolizují krásu oslavovaného zrodu nového života. Chlapci a muži na Velikonoční pondělí navštěvují dívky a ženy s pomlázkami. V různých nářečích se jim říká také hodovačky, mrskačky, švihačky, ale i šlahačky nebo tatary. Jde o zapletený svazek čerstvě utržených vrbových proutků, kterým muži na Velikonoční pondělí symbolicky zmrskají všechny ženy. Na konci pomlázky jsou uvázány stužky a čím jsou barevnější, tím je pomlázka krásnější. Vyšlehaným ženám a dívkám je na další rok zajištěno mládí, krása a plodnost. Ženy muže odmění malovanými vajíčky, čokoládovými dobrotami a zejména na Moravě také skleničkami slivovice.

Papež Benedikt XVI. při svém tradičním velikonočním požehnání Městu a světu (Urbi et orbi) mluvil o vykoupení a důležitosti Ježíšovy oběti. Vyjádřil solidaritu zemím sužovaným terorismem, válečnými konflikty i přírodními katastrofami. O sexuálních skandálech, které v současné době otřásají katolickou církví, se nezmínil. Papež vyslovil podporu latinskoamerickým zemím, které sužuje boj s organizovaným zločinem, a také obyvatelům zemětřesením postiženého Chile a Haiti. Podpořil země sužované terorismem a vyzval k ukončení konfliktů v Africe. Velikonoční poselství je pro papeže tradičně příležitost vyjádřit znepokojení nad konflikty a popřát mír celému světu. Letos bylo jeho vystoupení ostře sledováno kvůli sexuálním skandálům, které v posledních měsících otřásají katolickou církví v několika zemích včetně papežova rodného Německa. Na závěr přednesl pozdravy ve více než šesti desítkách jazyků včetně češtiny a slovenštiny.

Některé kláštery otevírají na Velikonoce své brány, zvou lidi na bohoslužby a pořádají pro ně velikonoční pobyty. Nabídku strávit velikonoční dny v želivském premonstrátském klášteře na Vysočině letos využilo 70 lidí, řekla ČTK Lenka Vacková ze společnosti Opatství Želiv. Přihlásily se prý většinou křesťanské rodiny, atmosféru Velikonoc v klášteře zatoužilo okusit ale i několik lidí, kteří se nepovažují za praktikující věřící. Zájem o pobyty podle Vackové roste, v minulých letech se akce konaly s mnohem menším počtem lidí. "Lidi láká nejen duchovní program, ale i krásné a poklidné místo zdejšího kraje," řekla Vacková. Duchovní program i podrobnosti k ubytování v klášteře jsou uvedeny na webových stránkách www.zeliv.eu. Klášter se v poslední době stává vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro manažery a známé osobnosti, které si chtějí aktivně odpočinout. V klášteře se také konají církevní i civilní svatby. Brány lidem z okolí na Velikonoce otevřeli také cisterciáci z Vyššího Brodu v jižních Čechách. Na duchovní obnovy a setkání o Velikonocích pozvaly veřejnost i sestry františkánky z kláštera Hoješín u Seče v královéhradeckém biskupství.

Velikonoční pondělí je za dveřmi a řada měst i zámků, které otevírají turistickou sezónu, si připomíná velikonoční tradice a rekordy. Třeba největší řehtačku nebo naopak nejmenší pomlázku. Na zámku v Loučeni pak představují méně známé tradice a zvláštní soudní spor, ve kterém šlo o rosu.

Velikonoční svátky jako první vrchol turistické sezony stráví v České republice zhruba 270.000 zahraničních turistů, většina přitom zamíří do Prahy. Čísla jsou podobná loňsku, vyplývá z průzkumu Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). "Turisté najíždějí do českých zemí již od zeleného čtvrtka a zdrží se až do pondělí. V mnoha zemích, například v Německu či v katolické jižní Evropě, je totiž státním svátkem i pátek, na rozdíl od České republiky," uvedl mluvčí asociace Tomio Okamura. "Během letošních Velikonoc hlásí většina hotelů v Praze a okolí téměř naplněné kapacity, a to i navzdory tomu, že k 1. dubnu začíná sezona a v souladu s tím dochází ke zvyšování cen z mimosezonních na sezonní," řekl Tomáš Nezdara z ubytovacího portálu Hotel.cz. Podle odhadu analytické společnosti Mag Consulting utratí zahraniční turisté o Velikonocích v České republice zhruba tři miliardy korun, což je stejně jako loni. To odpovídá očekávání provozovatelů portálu Hotel.cz, podle kterých budou ceny ubytování letos stagnovat. Podle šéfa Magu Jaromíra Beránka však stagnace není pro podnikatele nijak dobrá zpráva, neboť v loňském roce se turistické útraty propadly meziročně o 15 procent na dlouhodobé minimum. "Stále se v cestovním ruchu výrazně šetří," řekl Beránek.

Velký pátek, den kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista, je v řadě zemí dnem pracovního volna. V České republice to zatím neplatí. Novela zákona, která to měla změnit, Senátem prošla. Poslanci se jí ale do voleb už asi zabývat nebudou. O tom, že by mohl být Velký pátek státním svátkem, se hovoří už několik let.

Velikonočních církevních obřadů v Praze se mohou zúčastnit i cizinci. Chystají se pro ně mše a obřady v různých jazycích. V kostelích tak zazní nejen čeština, slovenština nebo latina, ale také angličtina, španělština a dokonce korejština a vietnamština. O cizojazyčných bohoslužbách informuje na svých webových stránkách Česká biskupská konference (ČBK). I Češi v zahraničí si mohou poslechnout obřady ve svém rodném jazyce, a to v Římě, Mnichově, Stuttgartu, Vídni, v Londýně a na různých místech Spojených států. Památku Večeře Páně je možno uctít v anglickém jazyce na Zelený čtvrtek u Jezulátka v Karmelitské ulici nebo v malostranském kostele sv. Tomáše v Josefské ulici. U sv. Tomáše angličtina zazní také při velkopátečních obřadech, kdy se připomíná Umučení Páně, a na Bílou sobotu. V sobotu se na stejném místě bude konat česko-anglicko-španělská mše. Farnost sv. Tomáše spravuje řád augustiniánů. Obřady ve slovenštině se budou konat denně až po Velikonoční pondělí v kostele sv. Jindřicha na Jindřišské ulici v Novém Městě. Latina bude o Velikonoční neděli znít v kostelech sv. Jiljí v Husově ulici, sv. Ludmily na Vinohradech, sv. Havla v Havelské, sv. Ignáce na Karlově náměstí a Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí.

Velikonoce jsou letos počátkem dubna, na který připadá také zahájení hlavní turistické sezony a otevření hradů a zámků po zimní přestávce. Státní hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) budou otevřené celé Velikonoce, od soboty 3. dubna do pondělí 5. dubna. ČTK to sdělila mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová. Pro návštěvníky památek jsou také připravené různé programy, které především přiblíží tradiční velikonoční zvyky. Památkový ústav bude v letošní sezoně pokračovat v projektu Oživlé památky, při kterém se návštěvníkům snaží jednotlivé objekty zatraktivnit doprovodnými programy - nočními prohlídkami, prohlídkami s průvodci v dobových kostýmech, tematickými výklady či uměleckými projekty odehrávajícími se na památkách.

Během velikonočních svátků navštíví Českou republiku přibližně 270.000 zahraničních turistů, z toho asi 180.000 z nich zavítá do Prahy. ČTK o tom informoval mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura. Velikonoce patří v Česku, spolu s obdobím Vánoc a Silvestra, k nejvytíženějšímu období z hlediska turistického ruchu. Češi podle Okamury během velikonočních svátků masově necestují.

Ve velikonočním týdnu se podruhé uskuteční Celonárodní čtení bible. Iniciátorem veřejného předčítání z biblických textů je vydavatel nového překladu bible, číst se ale bude ze všech dostupných vydání nejznámější knihy světa. Záměrem těch, kdo k akci vyzývají, je prohloubit znalosti bible u nejširší veřejnosti. První ročník čtení zorganizoval nadační fond Biblion, který vydal nový český překlad bible s názvem Bible21. Letos se pořadatelé spojili s knihovníky, kteří v březnu propagují čtenářství a knihovny. Bible se tedy bude číst také během Noci s Andersenem, tradičním setkání u příležitosti výročí narození slavného dánského pohádkáře. Letos se koná v noci z pátku na sobotu, připojilo se k ní přes 800 českých knihoven a očekáváme, že v knihovnách přenocuje asi 40.000 dětí i dospělých, řekl Vít Richter, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků.