Související články

Ve Žďáru nad Sázavou a v Chotěboři na Havlíčkobrodsku se opět chystají pašije pod širým nebem. Ve žďárské hře o ukřižování a vzkříšení Krista vystoupí kolem 240 účinkujících v kostýmech. Představení se uskuteční příští úterý večer. O tři dny dříve mohou lidé vidět o něco menší velikonoční hru v Chotěboři, v níž budou hrát i mentálně postižení lidé. Velikonoční příběh Ježíše z Nazareta připomene v Chotěboři popáté tamní občanské sdružení Benediktus, které se stará o lidi s handicapem.

Celý velikonoční týden mohou lidé na Vysočině prožít s premonstráty v želivském klášteře. S nimi mohou procházet obřady od Květné neděle, která letos připadla na 28. března, přes Velký pátek, kdy si církev připomíná ukřižování Krista, až po slavné Zmrtvýchvstání Páně na Boží hod velikonoční, tedy 4. dubna. Do kláštera už se chystají desítky rodin z celé republiky, uvedl správce František Marek.

Velikonoce jsou pro Čechy spíše symbolem příchodu jara než významnými křesťanskými svátky. Jako začátek dalšího ročního období je vnímá téměř polovina lidí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro sobotní Lidové noviny (LN) zpracovala agentura Median. Nejčastěji dodržovaným zvykem Čechů je při Velikonocích tradiční výzdoba bytu, nákup velikonočních pokrmů a také úklid domácnosti, uvádí list. Průzkum Medianu zjistil, že Češi o Velikonocích nezapomínají ani na tradice a zvyky. Více než 60 procent lidí spojuje tyto svátky s šleháním žen, jen o něco méně oslovených nezapomíná na barvení kraslic. Jen málo lidí si ale připomíná křesťanský původ Velikonoc. Do kostela chodí pouze 18 procent dotázaných. Pro drtivou většinu Čechů jsou důležitější Vánoce než Velikonoce. Svátky narození Krista upřednostňuje 81 respondentů.

Desítky věřících přišly v neděli do katedrály sv. Víta na Pražském hradě na slavnost Zmrtvýchvstání Páně, kterou sloužil kardinál Miloslav Vlk. Na Boží hod velikonoční si křesťané připomínají nejdůležitější událost jejich víry - na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista. Velikonoce jsou pro křesťany největší slavností roku a pro každého praktikujícího věřícího zaujímají důležité místo. Po ukřižování na Velký pátek následuje událost vzkříšení, kdy podle bible mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. "Ve svátostech se v církvi rozlévá nový život zmrtvýchvstalého Krista a dává účast na tomto novém životě nám. A v nás klíčí jako zrno, tento život. Aby jednou, až odložíme své pozemské podmínky, toto své tělo, aby se nám otevřela brána do života trvalého, věčného, nepřestávajícího, ve kterém se naplní nejhlubší tužby, které bůh do člověka vložil," řekl při kázání arcibiskup pražský Vlk, jemuž zřejmě letos skončí jeho mandát. Věřícím popřál, aby tato slavnost byla plodem naděje pro jejich život, trny, smutky a beznaděje. K cizincům pak promluvil v italštině, němčině, angličtině a francouzštině.

Velikonoce v křesťanských kostelech vyvrcholily slavností zmrtvýchvstání Krista, pravoslavní křesťané však letos oslaví velikonoční svátky o týden později. V neděli skončil pravoslavným čtyřicetidenní půst, mají Květnou neděli a v pondělí 13. dubna jim začne Velký strastný týden, v němž budou vzpomínat na utrpení Ježíše Krista a jeho vzkříšení. Všechny východní církve se řídí juliánským kalendářem. S pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku slaví v tomto pozdějším termínu, stejně jako na Vánoce, zejména cizinci - věřící z Ruska, Ukrajiny a Srbska. Církev odhaduje, že počet jejích věřících v tuzemsku vzrostl na zhruba 250.000, z čehož je 70.000 Čechů a 180.000 cizinců, kteří zde žijí nebo pracují. "Vzkříšení pro pravoslavné křesťany je každá neděle. V kruhu liturgickém podle juliánského kalendáře to zvláštní vzkříšení připadá na příští neděli. Pravoslavní křesťané zastávají stále to, co si dohodli všichni křesťané ve čtvrtém století," řekl ČTK metropolita Kryštof. Křesťané východního obřadu slaví Velikonoce podle rozhodnutí církevního sněmu z roku 325 na rozdíl od "západních" křesťanů po Pesachu - po židovských osmidenních svátcích nekvašených chlebů, které letos začaly 8. dubna.

Velikonoce jsou pro Čechy spíše symbolem příchodu jara než významnými křesťanskými svátky. Jako začátek dalšího ročního období je vnímá téměř polovina lidí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro sobotní Lidové noviny (LN) zpracovala agentura Median. Nejčastěji dodržovaným zvykem Čechů je při Velikonocích tradiční výzdoba bytu, nákup velikonočních pokrmů a také úklid domácnosti, uvádí list. Průzkum Medianu zjistil, že Češi o Velikonocích nezapomínají ani na tradice a zvyky. Více než 60 procent lidí spojuje tyto svátky s šleháním žen, jen o něco méně oslovených nezapomíná na barvení kraslic. Jen málo lidí si ale připomíná křesťanský původ Velikonoc. Do kostela chodí pouze 18 procent dotázaných. Pro drtivou většinu Čechů jsou důležitější Vánoce než Velikonoce. Svátky narození Krista upřednostňuje 81 respondentů.

Bílá sobota je podle tradice dnem modliteb, rozjímání a půstu. Některé křesťanské církve již slaví v noci ze soboty na neděli vigilii vzkříšení - liturgickou připomínku a zpřítomnění zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V katolickém kalendáři je tato "noc nocí" spojena se zapalováním ohňů před kostely a zažeháváním velikonočních svící vnášených pak do chrámů jako symbol světla, které s Kristem přišlo do světa. Součástí vigilie bývají i křty, většinou dospělých lidí, kteří se rozhodli stát křesťany. V noci na neděli mívají velkou bohoslužbu pravoslavní křesťané. Protestantské církve sice většinou noční vigilii nepraktikují, ale obsah Velikonoc to pro ně nemění. Křesťané - na rozdíl od židů - věří, že židovský učitel Ježíš Nazaretský byl boží syn a že byl po ukřižování vzkříšen. Pro jeho oběť ho osobně považují za svého spasitele. V bibli se píše, že v neděli ráno přišly ženy ke hrobu a našly ho prázdný. V křesťanských kostelích se proto na Velikonoční neděli radostně slaví vzkříšení, vítězství nad smrtí.

Kalendárium tentokrát připomene oběť Evžena Plocka, zastaví se třeba také u novináře a spisovatele Jakuba Arbese a nezapomene ani na velikonoční svátky.

S velikonočními rekordy se doslova roztrhl pytel. Cestu v Sobíňově na Havlíčkobrodsku zdobí šňůra z kraslic, náměstí v Miroslavi zase velikonoční strom zvaný skořápkovník. O nejkratší pomlázku pak soutěží dva rekordmané.

Počasí má být o letošním velikonočním víkendu krásně jarní. Meteorologové hlásí slunečno, jen občas s přeháňkami a teploty okolo dvaceti stupňů. Právě takové počasí láká k výletům, na jeden ryze velikonoční můžete zamířit do Kouřimi.

Česko poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) úvěr ve výši 27 miliard korun na případnou pomoc zemím postiženým finanční krizí. Jde o český podíl na balíčku ve výši jednoho bilionu dolarů (asi 20 bilionů korun), který dohodly země G20 minulý týden na schůzce v Londýně.