Související články

Cizinci žijící v Praze či turisté, kteří do české metropole přijíždějí o Velikonocích, si mohou připomenout nejvýznamnější křesťanské svátky roku v rodném jazyce. Mnohé z bohoslužeb zazní v Praze v angličtině, francouzštině, italštině, španělštině, slovenštině, vietnamštině a korejštině. V kostele sv. Tomáše na Malé Straně se na Velký pátek uskuteční obřady na památku Umučení Páně a křížová cesta. Bílá sobota a velikonoční vigilie bude patřit zpovědím, žehnání pokrmů a česko-anglicko-španělské mši. Bohoslužby na Boží hod velikonoční se uskuteční také v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a u Panny Marie Vítězné - Pražského Jezulátka, kam mohou v neděli a pondělí zavítat i Italové a Francouzi. V angličtině se také konají anglikánské bohoslužby v evangelickém kostele U Klimenta. Jedno ze 180 německy mluvících zahraničních katolických společenství ve světě má v Praze pravidelné bohoslužby v neděli a o svátcích kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce naproti Emauzskému klášteru. Naopak německy hovořící pražští evangelíci mají již několik let zázemí v českobratrském kostele U Martina ve zdi. Ve slovenštině se budou sloužit katolické bohoslužby v kostele sv. Jindřicha na Novém Městě, v polštině v kostele sv. Jiljí na Starém Městě, ve vietnamštině v kostele sv. Jakuba Staršího v Kunraticích. Korejština zazní v kostele sv. Františka z Assisi na Chodově. Latinské bohoslužby jsou ohlášeny na velikonoční neděli u sv. Havla na Starém Městě, v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstské náměstí a v kostele sv. Ignáce.

Cestu v Sobíňově na Havlíčkobrodsku v úterý ozdobila 1669 metrů dlouhá šňůra z kraslic. Velikonoční girlandy byly složeny z 26.900 vajíček, která od poloviny letošního února vyfukovaly a zdobily stovky školáků i dospělých obyvatel 27 obcí Podoubraví. Výkonem, který bude zapsán do České knihy rekordů, chtějí lidé upozornit na tamní památné kostelní varhany, které je potřeba opravit. Sobíňovští svým výkonem překonali osm let starý rekord dětí z Bíliny, které vytvořily 563,9 metru dlouhého hada z vajíček, přiblížil Vilém Doležal z pelhřimovské agentury Dobrý den, který zaznamenával průběh pokusu. Na netradiční velikonoční výzdobě se nepodílel jen Sobíňov se svými 680 obyvateli. Přidaly se regionální základní a mateřské školy s více než 1800 žáky, ale i dětský domov v Nové Vsi u Chotěboře a neziskové organizace. Ruku k dílu přiložili také dospělí. "Já to odhaduji na dobrých 3000 lidí, kteří se na tom rekordu zúčastnili," shrnula organizátorka Bohumila Krčová.

Vláda v pondělí posoudí návrh Senátu na zavedení velikonočního Velkého pátku jako státem uznaného svátku. Bez ohledu na názor kabinetu o předloze rozhodne sněmovna. Návrh tam má větší šance na schválení než dřívější předlohy, protože jeho součástí už není záměr vymazat Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů. Sněmovna kvůli tomu předchozí úpravy odmítla hlavně hlasy levice. Autoři novely původně chtěli mít mezi státem uznanými svátky také Zelený čtvrtek. To by však podle senátorů příliš zatížilo státní rozpočet. Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů, jejich počtem je spíše na nižším evropském průměru. Norsko má například 19 státních svátků.

Premiér Mirek Topolánek a předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek jednali o českém předsednictví v Evropské unii. O jejich schůzce informuje Právo. Oba politici podle deníku "ladili postup".

Počasí letošním Velikonocím moc nepřálo, koledníci se na mnoha místech brodili sněhem. Přesto velikonoční tradice a zvyky, které mají své kořeny ještě v pohanských dobách, udržuje devět z deseti českých domácností. Vyplývá to z průzkumu, který těsně před svátky zveřejnila společnost Empirica. Jakou roli vlastně hrají tradice v životě moderního člověka? Tomu se věnujeme v dnešní rubrice:

V Lukavci na Novojičínsku zvěstovalo tuto neděli 23 jezdců na koních vzkříšení Ježíše Krista. Tradiční jízda kolem osení je starodávným zvykem, křesťané v Lukavci jej udržují po staletí jako jediní v Česku. Muži v černých oblecích objížděli na koních ozdobených pentlemi obce, ve kterých lidem žehnali a přáli velkou úrodu. Pro mnohé má tento křesťanský zvyk duchovní hodnotu, řekl organizátor slavnosti Václav David. Jízda kolem osení byla podle něho původně německou tradicí, dnes ji udržují jen v Lukavci a Lužičtí Srbové v Německu. Na slavnost se přijely podívat desítky lidí.

Velikonoční beránek, kraslice, pomlázky a řehtačky - to vše nás čeká v těchto dnech velikonočních svátků. Připomněli si je i v pražském Toulcově dvoře, kde začátkem března vynášeli smrtku. I to patří k velikonočním lidovým zvykům, o kterých budeme mluvit v dnešním díle folklorního cyklu Ach synku, synku. Vítá vás Milena Štráfeldová

Tři přadleny v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou na kolovrátku velkopáteční nitě, jimž historické prameny přisuzují kouzelnou moc. Tuto tradici už 12 let vyhledávají desítky návštěvníků velikonoční výstavy, kteří si nitky odnášejí pro sebe i své blízké, aby je celý rok chránily před vším zlým. Pro lněné a konopné nitky se lidé každoročně do muzea vracejí a někdy přinášejí i nitě z loňska. Chtějí je vyměnit za nové s přáním, aby je chránily tak dobře jako ty předešlé. "Říká se, že po roce nitka kouzelnou moc ztrácí, ale určitě se pak hodí třeba na převázání dárku nebo květiny," dodala výtvarnice Dana Vařilová.

Historické prameny přisuzují niti upředené na Velký pátek řadu schopností. Zapletená do pastýřova biče například odhání od stáda vlky a jiné šelmy, několik stehů na oděvu ochraňuje před bleskem, košile utkaná z velkopátečních nití chrání majitele před střelnou zbraní. Oděv vytvořený z těchto nití prý chránil dokonce i zloděje, takže nespatřen mohl krást uprostřed davu.

Více než tři z pěti Čechů si přejí, aby se velikonoční Velký pátek stal státním svátkem. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro Lidové noviny zpracovala agentura Median. Podle něj by 61,9 procenta Čechů chtěla mít v tento den volno.

Nejrůznějším velikonočním kuriozitám patřilo Staroměstské náměstí v Praze. Návštěvníci si mohli prohlédnout šedesátikilovou kraslici nebo třímetrovou pomlázku. Zúčastnit se mohli soutěže v házení vajíček na čas. Nejkurióznějším exponátem, který mohli lidé snadno přehlédnout, byla minipomlázka o délce šest milimetrů. Upletena je z osmi vrbových proutků, devátým je opleteno držadlo. Přehlédnout ale návštěvníci nemohli obří soustruženou kraslici. "Má hmotnost 61 kilogramů a je zdobena technikou vylévání horkým cínem," řekl Josef Vaněk z pelhřimovské agentury Dobrý den. Nechyběla třímetrová pomlázka nebo kraslice vytvořená z 335 křepelčích vajíček.