Související články

Pěší turisty i lyžaře přilákal prodloužený velikonoční víkend na hory v Plzeňském kraji. V provozu bylo ještě několik zimních areálů v Železné Rudě, na Špičáku i v Kašperských Horách. Běžecké stopy se už mnohde neupravují, přesto ještě skalní běžkaři mohli vyjet na hřebeny nebo do okolí Modravy, kde je až půl metru sněhu. Klidný víkend měla i horská služba, zjistila dnes ČTK.

"Ve Ski&Bike na Špičáku dnes končíme letošní zimní lyžařskou sezonu. V pátek, sobotu a neděli byl zájem lyžařů ještě poměrně dost velký, bylo tady každý den okolo 300 až 400 lyžařů, dnes zřejmě všichni chodí šupat, takže jsme počítali lyžaře na desítky," řekl Vladimír Kasík z největšího zimního areálu v západočeské Šumavě. Areál ještě stále nabízí dobré podmínky a upravené svahy. Kromě Špičáku se o Velikonocích lyžovalo také Nad Nádražím, na Belvederu, na Samotách a Goldhofu.

Velikonoční svátky jsou u konce. Vlastně ne, jak uslyšíte od historičky Valburgy Vavřinové, velikonoční doba trvá 50 dnů. A dozvíte se i další zajímavosti. Víte, proč se barví vajíčka a že je snáší i zajíček? Kdy se začaly v Evropě chovat slepice? Kolik je postních nedělí? A proč se jedné z nich říká kýchavná? A že nejstarší latinské pojmenování Velikonoc bylo pascha, odvozeného z hebrejského pesach?

Členové tanečního souboru Krúžek z Němčiček na Břeclavsku dnes na nádvoří kulturního domu v obci upletli rekordně velkou žílu, tedy pomlázku, z vrbových prutů. Měří 66,66 metru. Nyní zvažují, kam ji umístí. ČTK to řekl pořadatel Jiří Stávek. Soubor Krúžek má nyní zapsaný v tuzemské knize rekordů už sedmý primát. Na ten aktuální potřeboval šest hodin. Žílu pletli najednou vždy jen tři lidé, celkem se jich při pletení střídalo čtrnáct. "Žílu jsme původně chtěli vydražit. Ještě ale vznikl názor, že by to byla škoda a měla by se pověsit do kulturního domu. Zájem o ni mají i z Muzea rekordů v Pelhřimově. Převoz by byl ale asi náročný a drahý," uvedl Stávek. Členové tanečního souboru Krúžek jsou pokusy o velikonoční rekordy pověstní. Před čtyřmi lety upletli rekordně velkou žílu z prutů révy vinné.

Modrotisk je technika známá z Číny a Indonésie. Takto obarvené látky se našly i v pyramidách ve starověkém Egyptě. Výroba modrotisku je téměř alchymie a tajemství této starodávné techniky v rámci své velikonoční výstavy představuje Galerie Scarabeus v Praze.

Takzvaná černá buchta nebo řez s jablky a švestkovou marmeládou se dříve kromě tradičního sladkého pečiva pekly o Velikonocích na Valašsku. Teď už prý nelze tyto buchty upéct úplně stejně jako dříve, u černé buchty je to prý kvůli kakau, které bylo dřív jiné, řekl ČTK Ladislav Jelínek ze Spolku pro zachování valašských tradic. Spolek uspořádal ve Vsetíně soutěž O nejchutnější velikonoční buchty. "Na soutěžích jsem tyto tradiční buchty už dlouho neviděl. Pak se na Velikonoce dělá normální štrúdl, beránek, spíš jednoduché buchty. Na stole bylo dřív spíš maso, každý něco choval, dělaly se tradičně řízky z kůzlat. Bylo to mladé maso, babičky se na to vždy těšily, dobře se jim to jedlo," uvedl Jelínek.

Soutěž o nejlepší velikonoční buchtu se letos koná 14. rokem, zájem o ni mají i mladí lidé. "Pečou i chlapi, dokázali udělat i frgály," řekl Jelínek. Letošními vítězi se také stali muži, hasiči z Jasénky, kteří uspěli se štrúdly, upekli je ve sladké i slané variantě.

Kostely v Londýně, na Slovensku, v Rakousku a především v České republice budou letos zdobit velikonoční svíce pocházející z chráněné dílny v Paloníně na Šumpersku. Už několik týdnů je tam zdobí tradičními motivy čtyři pracovnice. Ručně vytvořené paškály zdobené voskovými pláty mají v Paloníně dlouholetou tradici, objednávají si je především farnosti. Největší svíce bude měřit 1,7 metru a už tradičně bude určena pro českou armádu. ČTK to dnes řekla mistrová dílny spadající pod zábřežskou charitu Alena Vitásková. Stejně jako v předchozích letech zdobí paškály tradičně symbol kříže, který doprovázejí řecká písmena alfa a omega a letopočet. Ke zdobení mají zdejší pracovnice k dispozici řadu vzorů, se svými vlastními představami se ozývají i někteří zájemci.

Velký pátek, který se od letošního roku stal novým státním svátkem, sníží letos výkon ekonomiky o 11,4 miliardy korun, tedy o 1111 korun na jednoho obyvatele. Vyplývá to z analýzy HDP hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.

Ministerstvo financí již dříve spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.

Velký pátek připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista se stane novým státním svátkem. Počítá s tím novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman, informoval ČTK mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Češi tak budou mít během roku dohromady 13 dnů pracovního klidu. Velký pátek jako součást velikonoční svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951.

Státem uznané velikonoční svátky se příští rok rozšíří o Velký pátek. Senát to schválil nejtěsnější většinou v rámci novely, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Lidé tak budou mít 13 dnů pracovního klidu. Řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o toto doplnění se ale nedostalo, stejně jako na návrh Zdeňka Škromacha (ČSSD), aby se Mezinárodní den seniorů připomínal 1. října jako oficiální významný den. Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté.

Mezi státní svátky zřejmě bude nově patřit Velký pátek, který je součástí Velikonoc. Lidovecký návrh, pod který se podepsali zástupci všech sněmovních frakcí vyjma KSČM, Sněmovna schválila už v prvním kole projednávání. Souhlas by měl dát také Senát, který v minulosti podobný návrh sám předkládal. Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři návrhu. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i bezvěrci.