Související články

Obchodní řetězce asi budou muset mít o některých svátcích zavřeno. Počítá s tím senátní návrh zákona, který Sněmovna přes odpor pravice podpořila v prvním kole schvalování. Normu, o jejíž přijetí usilují odbory, nyní projednají sněmovní výbory hospodářský a sociální. Obchody by podle návrhu měly zůstat zavřené na Nový rok, o Velikonočním pondělí, dále 8. května, 28. září, 28. října a o vánočních svátcích 25. a 26. prosince. O Štědrém dnu by obchody směly mít otevřeno pouze do 12:00. Omezení by se nevztahovalo na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích, vlakových a autobusových nádražích a na prodejny ve zdravotnických zařízeních. Platilo by ale pro zastavárny, sběrny odpadů a prodejny použitého zboží. Nyní prodejní dobu obchodů v Česku v době státních svátků žádný předpis nereguluje.

Velký pátek se s velkou pravděpodobností stane svátkem a dnem pracovního klidu. Novelu, která vzešla z lidovecké poslanecké frakce, podpořila vláda. Na Twitteru to uvedli lidovečtí členové kabinetu. Návrh nyní půjde do Sněmovny, kde by jej měly podpořit i některé opoziční strany.

Zařazení Velkého pátku mezi svátky bude mít ve Sněmovně patrně velkou šanci na schválení. Novelu, která vzešla z lidovecké frakce, podepsalo 93 poslanců ze všech klubů. Předkladatelé dokonce navrhují, aby dolní komora schválila novelu zákona o státních svátcích zrychleně už v úvodním kole projednávání. Nejprve ji ale čeká posouzení ve vládě. Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je státním svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři v důvodové zprávě. Patří mezi ně Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.

Stovky věřících si v Plzni připomněly Kristovo vzkříšení a oslavily pravoslavné Velikonoce. Velikonoce slaví křesťané východního obřadu později než "západní", a to podle juliánského kalendáře. Řídí se totiž stále rozhodnutím církevního sněmu z roku 325, a proto slaví Velikonoce až tehdy, když židům skončí svátek nekvašených chlebů Pesach.

Jak uvedl farář Jan Polanský, zatímco například v Karlových Varech tvoří většinu pravoslavných věřících Rusové, v Plzni jsou to ze 70 procent Ukrajinci, dále Řekové, kteří například studují medicínu, Srbové, Rumuni, Albánci. Měli jsme tu také Eritrejce, studenty z Etiopie, asi deset procent jsou Češi, řekl kněz.

Dopravní nehody si při prodlouženém velikonočním víkendu vyžádaly 12 obětí. Na následky sobotní havárie u Borovan na Českobudějovicku zemřel v úterý v nemocnici šestasedmdesátiletý muž. Ten se svým vozem dostal smyk a narazil do stromu. Počet obětí o velikonočním víkendu byl více než dvojnásobný v porovnání s loňským rokem. Tehdy na silnicích zahynulo pět lidí. Za většinou letošních tragických nehod stála podle policie vysoká rychlost. Velikonoce patří podle statistik k nejrizikovějším obdobím celého roku. Způsobují to dlouhé jízdy za příbuznými a známými či na dovolené, řada svátečních řidičů na cestách, pití alkoholu a mnohdy ještě špatné počasí.

O prodlouženém velikonočním víkendu zemřelo na českých silnicích 11 lidí. Je to dvakrát více než loni a jde o nejvyšší počet mrtvých od roku 2011, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. Vyplývá to z informací ČTK a policie. Podle mluvčího policie Jozefa Bocána stála za většinou tragických nehod vysoká rychlost. Dlouhé jízdy za příbuznými a známými či na dovolené, řada svátečních řidičů na cestách, pití alkoholu a mnohdy ještě špatné počasí - to vše dělá z Velikonoc jedno z nejtragičtějších období roku. V pátek zemřel na silnicích jeden člověk, v sobotu tři, a v neděli dokonce pět. V pondělí se počet úmrtí ještě rozšířil po ranní čelní srážce dvou aut na Opavsku, při které jeden člověk zemřel a dalších pět bylo zraněno, a večerním úmrtí cyklisty, kterého v Šumperku srazil vlak na železničním přejezdu.

O prodlouženém velikonočním víkendu zemřelo na silnicích deset lidí. Je to dvakrát více než loni a jde o nejvyšší počet mrtvých od roku 2011, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. Vyplývá to z informací ČTK a policie. Podle mluvčího policie Jozefa Bocána stála za většinou nehod vysoká rychlost. Dlouhé jízdy za příbuznými a známými či na dovolené, řada svátečních řidičů na cestách, pití alkoholu a mnohdy ještě špatné počasí - to vše dělá z Velikonoc jedno z nejtragičtějších období roku. Výjimkou není ani letošní rok.

V pátek zemřel na silnicích jeden člověk, v sobotu tři, a v neděli dokonce pět. Dnes se počet úmrtí ještě rozšířil po ranní čelní srážce dvou aut na Opavsku, při které jeden člověk zemřel a dalších pět bylo zraněno.

Na tradiční velikonoční jízdu městem se vydali členové folklorního souboru Podjavořičan v Telči na Jihlavsku. Kroje na nich obdivovali i turisté, kteří směřovali do velikonočně vyzdobeného zámku. Lidové tradice Podjavořičan ve městě zapsaném na seznam světového dědictví UNESCO udržuje už 26. rokem. Na Vysočině jde o výjimečnou událost. Počasí svátky jara ale přiliš nepřipomínalo, ráno poletoval sníh a byly dva stupně nad nulou. Soubor Podjavořičan byl založen v roce 1989. Ve svých řadách sdružuje mladé lidi se zájmem o folklor a zvyky z oblasti Horácka, především z Telče a okolí.

V zaplněné katedrále sv. Víta si ve slavnostní velikonoční atmosféře věřící připomněli vzkříšení Ježíše Krista, zásadní událost křesťanství. Tradiční mši sloužil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, který na připomínku přijetí křtu přítomné pokropil křestní vodou. Ve vyzdobené katedrále zněly zpěvy oslavující Kristovo zmrtvýchvstání, četlo se ze Skutků apoštolů, z evangelia sv. Jana, z listů sv. Pavla se četlo v angličtině. Při liturgii zazněla Missa Solemnis in C pro Festo Resurrectionis od Jakuba Jana Ryby, která byla uvedena při příležitosti 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí tohoto skladatele.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ukazuje velikonoční zvyky typické pro Valašsko. Tradiční program, který patří k nejstarším a nejoblíbenějším, každodočně navštěvuje až 30.000 lidí. Neodradilo je ani chladné a sněhovými přeháňkami doprovázené počasí. Návštěvníci muzea, které letos slaví 90 let od svého založení, si mohli prohlédnout například zdobení velikonočních kraslic nebo pletení proutěných pomlázek. Jarmark v Dřevěném městečku zase nabídl výrobky od stovky řemeslníků, které jsou spjaté s Velikonocemi. I v dalších dnech si lidé budou moci prohlédnout ukázky zvyků či valašskou velikonoční gastronomii.