Související články

Dnes je Bílá sobota, den rozjímání a půstu, kdy se křesťané připravují na připomínku Kristova zmrtvýchvstání. Vrcholí Velkou nocí, při níž se v chrámech zažehnou svíce jako symbol světla, které s Kristem přišlo do světa. Židovským věřícím začíná osmidenní svátek pesach, jenž je připomínkou odchodu Židů z Egypta. S Velikonocemi pesach velmi úzce souvisí, neboť Nový zákon datuje ukřižování a vzkříšení Ježíše, židovského kazatele a podle víry křesťanů spasitele, právě do doby pesachu.

Poslední pozemské chvíle života Ježíše Krista počínaje jeho večeři s apoštoly až po jeho smrt na kříži, křesťany vykládanou jakou vykupitelskou, připomnělo v pátek pouliční vystoupení v centru Prahy. Jeho organizátoři tak již poněkolikáté pozvali širokou veřejnost ke společné připomínce podstaty Velikonoc. Průvodu, který směřoval ze Staroměstského náměstí k náměstí Jungmannovu, přihlížely desítky lidí. Na několika zastaveních poslouchali vyprávění o Ježíšově poslání.

V průvodu hudebníků, performerů a dalších účastníků byla nesena symbolická rakev s trnovou korunou a kyticí růží. Na ní se při zastaveních nabízelo ve sklenicích víno a chléb symbolizující krev a tělo páně podobně jako při mši. Na rozdíl od situace v kostele ale při průvodu hrála pohřební kapela. Lidé se k průvodu přidávali a došli až k soše Josefa Jungmanna, kde se konalo veřejné čtení biblického pašijového příběhu.

Křesťané si na Velký pátek připomínají smrt Ježíše Krista. Je to den přísného půstu, obřady na památku Kristova ukřižování chystají katolické kostely, bohoslužby se konají také v evangelických sborech. V mnoha zemích je Velký pátek státním svátkem, v Česku tomu tak není. Někteří poslanci zavedení svátku prosazují, zejména lidovečtí, pro jejich aktuální návrh se vyslovil i předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka nebo předseda ODS Petr Fiala.

Takřka 80 procent českých domácností si obstarává na Velikonoce tradiční malovaná vajíčka. Většina lidí zdobí kraslice doma. Z velikonočního pečiva preferují Češi mazanec před beránkem, naopak jidáše jsou rozšířené výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost KPMG. Malování kraslic dodržuje 65 procent domácností, 13 procent lidí si je koupí či dostane. V průměru každá pátá domácnost si kraslice neobstarává. Z průzkumu je patrné, že tradice více dodržují lidé na vesnici. Například vejce zde nebarví pouze v každé desáté domácnosti. Jídelníček většiny rodin na Boží hod velikonoční a velikonoční pondělí se neliší od běžné neděle. Pokud se v domácnostech připravuje nějaký tradiční pokrm, téměř 30 procent z nich peče velikonoční nádivku. Pouze čtyři procenta lidí jí na Velikonoce králičí, jehněčí či skopové, mezi druhy masa převládá drůbeží. Jídelníček svátku přizpůsobují spíše starší generace a lidé žijící na venkově. Velikonoční výzdobu si před jarními svátky pořizuje 78 procent rodin.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka podpoří uzákonění Velkého pátku jako státního svátku. Uvedl to ve Sněmovně při interpelacích. Podle něj nelze argumentovat tím, že by nový svátek měl nějaké závažné ekonomické důsledky. Povýšení Velkého pátku, který je součástí Velikonoc, na státní svátek chtějí navrhnout lidovečtí poslanci. Dosavadní snahy zákonodárců o zařazení Velkého pátku mezi státní svátky úspěšné nebyly. Sobotka připomenul, že Česko má jen 13 státních svátků, což je pod průměrem Evropy, a že Velký pátek je svátkem v řadě evropských zemí.

Školákům dnes začínají velikonoční prázdniny. I když trvají pouze dva dny, znamenají v součtu s víkendem a pondělním státním svátkem pětidenní volno. Do lavic základních a středních škol žáci znovu usednout v úterý 7. dubna.

Na Velikonoce přijede do Prahy kolem 220.000 zahraničních turistů, tedy zhruba stejně jako loni. Odhaduje to Pražská informační služba (PIS). Podle ředitelky PIS Nory Dolanské o Velikonocích do Prahy přijíždějí hlavně Evropané. "Nejspíš opět přibude Němců, Italů, Slováků a Poláků, v případě Ruska však zatím žádný pozitivní obrat očekávat nemůžeme, přestože se u nich Velikonoce slaví celý týden," dodala Dolanská. Z mimoevropských států jsou z hlediska počtu velikonočních příjezdů významní pouze turisté ze Spojených států. Volný čtvrtek a pátek mají v Mexiku, pátek v Brazílii.

Lidovci chtějí přijít brzy s návrhem, aby se Velký pátek stal státním svátkem. Pro svůj záměr chtějí získat podporu všech stran ve Sněmovně. Vedení dolní komory se dohodlo, že letos v tento den poslanci jednat nebudou. Novinářům to řekl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Zákonodárci o zařazení dne ukřižování Krista mezi státní svátky jednali už několikrát, zatím bez výsledku. Podle lidovců ministerstvo financí spočítalo, že by den volna ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního reálného hrubého domácího produktu. Mihola ale míní, že by dopad v praxi byl menší. Podotkl, že v ČR připadá řada svátků na víkend, země má tak prý volných dní o něco méně než jiné státy. Velký pátek je státní svátek například v Německu, Rakousku, na Slovensku či ve Skandinávii.

Prvním z devíti plánovaných koncertů začal v neděli večer v Brně 24. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. V podání sólistů, Slovenského filharmonického sboru a Filharmonie Brno zazněly v kostele sv. Janů v Minoritské ulici skladby Miserere estonského hudebního skladatele Arva Pärta a Stabat Mater od francouzského skladatele Francise Poulenca. Festival potrvá do 12. dubna a kromě úvodního koncertu nabídne pět dalších velkých koncertů a tři menší temné hodinky při svíčkách.

Začátkem dubna začne hlavní sezona téměř ve všech jeskyních. Ze čtrnácti zpřístupněných lokalit v podzemí Čech, Moravy a Slezska se mohou lidé vydat do jedenácti z nich, a to i o Velikonočním pondělí a státních svátcích. Na otevření dalších tří - jihomoravské Jeskyně Na Turoldu, Javoříčských jeskyní na Olomoucku a světoznámých Punkevních jeskyní na Blanensku si ale návštěvníci musejí ještě pár týdnů počkat. Sezona skončí 1. listopadu. V Jeskyni Na Turoldu dostali před lidmi přednost zimující netopýři, je zde totiž jedno z největších tuzemských zimovišť ohroženého vrápence malého. Jeskyně se otevře 18. dubna v rámci oslav Dne Země.