Související články

Obyvatelé zhruba třítisícového Bludova na Šumpersku se v sobotu probojovali díky kraslicím do české knihy rekordů. Překonali dosavadní nejlepší tuzemský výkon v navěšování velikonočních vajec na strom. Vzrostlý kaštan nazvaný Skořápkovník bludovský místní nazdobili 30.658 kraslicemi. Dosavadní rekord držela s počtem 11.133 vajíček obec Nahořany na Náchodsku.

Největší osení v České republice i na světě má průměr 354 centimetrů. Jeden ze symbolů Velikonoc, plochu s mladou trávou, na kterou se pokládají kraslice, vytvořili chovatelé ze Žatce a v sobotu ji oficiálně přeměřili zástupci agentury Dobrý den. Její komisař Josef Vaněk tvrdí, že nic podobného zatím databáze rekordů ve světě neobsahují. Vytvořit tak velké osení trvalo žateckým chovatelům 15 dnů. Na osm plat vysadili dva kbelíky naklíčeného sladovnického ječmene. Aby správně vyrostl, celou dobu jej zalévali, případně stínili, když příliš svítilo slunce. Na samotné osení i okolní ozdobenou plochu o rozměru 24,3 metru čtverečního použili 353 ozdob. Podle předsedy žateckých chovatelů Pavla Jursíka chtějí tímto rekordem do jejich organizace přilákat děti a mladé lidi.

Blížící se Velikonoce si hodně sportovců opět neužije doma. Buď budou závodit, nebo svátky stráví ve svých zahraničních působištích, v jiném kulturním prostředí. Jak ale zjistil Jan Hloch, některým sportovcům bude přáno teplo domova a jiní zase v cizině mohou srovnávat atmosféru s tou, kterou znají z domova.

Malování kraslic, pletení pomlázek a košíků či zdobení perníčků a další velikonoční tradice si mohou prohlédnout turisté, kteří zavítají na Pražský hrad. Do tajů staročeských řemesel mohou návštěvníci Nejvyššího purkrabství pronikat do pondělka. Přehlídka staročeských řemesel je podle organizátorů určena především školám a rodinám s dětmi, které se chystají strávit Velikonoce v Praze. Akce je částečně prodejní. V areálu Nejvyššího purkrabství se tradičně konají Letní shakespearovské slavnosti. Snahou agentury Schok, která je pořádá, je podle Bičíkové oživit toto místo i během roku. O Vánocích se zde konala výstava betlémů.

Květnou nedělí začíná podle křesťanské církevní tradice pašijový týden, směřující k hlavním svátkům církevního roku - Velikonocům. V původním pojetí jsou oslavou zmrtvýchvstání Spasitele. Jako pohyblivé svátky připadají Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku. Květná neděle je v biblické tradici liturgickou připomínkou Kristova příjezdu do Jeruzaléma.

Uherskohradišťské Slovácké muzeum vystaví své exponáty v Neapoli. V místním městském muzeu představí expozici nazvanou Velikonoce na Slovácku. Kromě různých zvykoslovných předmětů si Italové prohlédnou i ukázky lidových řemesel nebo lidové slovácké kroje. Slovácké muzeum oslovil loni na podzim česko-italský kulturní spolek Bohemia z Neapole, který chce výstavu zorganizovat především pro místní českou menšinu žijící v Itálii. Muzeum v Neapoli představí obdobnou výstavu, jež se už dříve v obměněné podobě konala také v Uherském Hradišti.

Zlín váhá, jestli se mu vyplatí zápis na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO, všímají si Hospodářské noviny. Město si zaslouží, aby bylo zapsáno v seznamu, protože architektura ještě není tak narušena, ale za nějakou dobu už by mohlo být pozdě, citují noviny sociálnědemokratickou senátorku Alenu Gajdůškovou.

Celkem 12 agresivních lidí přespalo o velikonočním víkendu na krajské protialkoholní záchytné stanici v Jihlavě. Nejmladšímu bylo 20 let, nejstaršímu 58 let. Nejvyšší naměřená koncentrace alkoholu v krvi byla přes čtyři promile. Jeden výtržník rozbil výlohu u obchodu, druhý se pokusil o skok z okna, dvakrát byl fyzicky napaden ošetřující zdravotnický personál. Další opilec napadl manželku, jiný spal na místní komunikaci, řekl ČTK mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.

Na oslavu Velikonoc si našli čas i lidé v Křešicích na Litoměřicku a Hřensku na Děčínsku, jež byly nejvíce postiženými obcemi při nedávných záplavách. Své domovy muselo opustit v obou obcích na 800 lidí, nyní vodou poničené stavby a zařízení bytů vysušují a uklízejí. "Přesto jsem dnes potkala řadu koledníků včetně dospělých mužů a viděla spoustu krásných barevných vajec," řekla ČTK starostka Křešic Ludmila Juříková. "Dokonce nám svítí sluníčko, což sváteční náladu umocňuje. I když lidé zažili kvůli povodni trauma, mysleli si, že to bude mnohem horší. Proto už nejsou ve stresu. Zatímco před čtyřmi lety u nás dosáhly škody po záplavách 290 milionů korun, nyní to bude do deseti milionů," uvedla Juříková.

Lidé z Křešic už se smířili se stavbou protipovodňového valu, který by je měl ochránit před dvacetiletou vodou. "Nebudeme ale v žádném případě souhlasit s variantou, kterou nám nabídli. Odřízla by totiž čtvrtinu obce. Nechceme ani betonovou zeď, ale přírodní sypaný val," doplnila Juříková. Osobně dává přednost vybudování lužních lesů a rozlivových luk, jež by záplavy absorbovaly. "Nemáme ale jinou šanci, než s valem souhlasit. Vláda totiž pohrozila, že v opačném případě bychom při dalších možných povodních už s pomocí státu nemohli počítat," dodala. Názor kolegyně z Křešic podporuje i starosta Hřenska Josef Černý. Obec totiž leží v soutěsce mezi skalními masivy. "Pokud nebudou rozlivy a vybudují se hráze, pak všechnu tu zadrženou vodu schytáme my jako poslední obec na Labi v Čechách," uvedl.

I když voda v Labi znovu o půl metru stoupla, a nervozita obyvatel Hřenska tak přetrvává, i oni si v pondělí připomněli svátky jara tradiční koledou, hospodyně navařily a obarvily a ozdobily vajíčka. "Pokračuje však především intenzivní úklid a vysoušení domů. Hřensko profituje především na turistickém ruchu, ale návštěvníků je tu zatím pochopitelně málo," dodal Černý. Evakuaci kvůli velké vodě letos zažilo 98 z asi 190 obyvatel obce.

Vážení posluchači, Velikonoční pondělí možná i u Vás provázejí obchůzky s pomlázkou, kraslice a polévání vodou. A pokud ne, snad si velikonoční tradice rádi připomenete prostřednictvím našeho vysílání. V příštích minutách bychom Vám chtěli přiblížit velikonoční období, jak je prožívali naši předkové a jak se velikonoce mnohde slaví dodnes. A přijměte náš pořad i jako pozvánku k pravidelnému cyklu pořadů o folkloru a lidovém umění nazvanému Ach synku, synku - podle známé lidové písničky, kterou měl prý rád i Tomáš G. Masaryk. Shodou náhod Vás tímto