Související články

Květnou nedělí křesťanům začal pašijový týden předcházející hlavním svátkům církevního roku - Velikonocům. Pro křesťany jsou oslavou zmrtvýchvstání Spasitele, pro většinu české populace vyjadřují příchod jara. Květná neděle je podle biblických knih připomínkou Kristova vjezdu do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - pesachem. V katolickém pojetí obřady Květné neděle začínají žehnáním ratolestí a průvodem. Nový zákon popisuje, jak Ježíše vjíždějícího do města na oslátku vítali lidé zelenými palmovými listy. Jelikož palmy a olivové ratolesti jsou k dispozici jen v jižních zemích, světí se podle České biskupské konference v ostatních částech světa nějaké jiné zelenající se a kvetoucí ratolesti. Ve střední Evropě jsou to většinou vrbové proutky, které již mají kočičky.

Následující poslední dny postní doby mají v katolické tradici název Svatý týden. Jsou věnovány památce Ježíšova utrpení a ukřižování. Zelený čtvrtek bude vzpomínkou na jeho poslední večeři s apoštoly, velkopáteční biblická zvěst pak hovoří o Kristově oběti na kříži. V původním křesťanském pojetí jsou Velikonoce především oslavou zmrtvýchvstání Spasitele, tedy centrální skutečností víry. Evangelium o jeho zmrtvýchvstání se slaví o Velikonoční neděli ráno. Zejména v katolické církvi však již na pozdní večer Bílé soboty připadá bohoslužba nazývaná vigilie vzkříšení. Je spojena se slavností ohně a případně i s křtěním dospělých lidí. Celistvé poselství Velikonoc je podle bible obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v jeho vzkříšení a ve vykoupení hříšného člověka. Pro ostatní lidi - pro větší část české populace - ztratily původní obsah a zůstávají vyjádřením radosti z příchodu nového jara.

Nasávat atmosféru nadcházejících jarních svátků mohli návštěvníci velikonočních trhů, které začaly na Staroměstském náměstí a na Můstku v Praze. Vajíčka, pomlázky a další suvenýry v nazdobených stáncích se střídaly s bohatou nadílku občerstvení. Zatímco cizinci obléhali prodejce kraslic, domácí návštěvníci si pochutnávali na tradičních pokrmech.

Uběhl další měsíc a je pro Vás připraven nový díl našeho folklorního cyklu. Hezký poslech přeje Milena Štráfeldová. Až dosud jsme se v našem cyklu zabývali především lidovými zvyky a tradicemi a samozřejmě lidovou písní. Setkat se s nimi můžeme hlavně na festivalech a přehlídkách lidového umění, protože oblastí, kde dosud žijí autenticky, mezi lidmi, není mnoho. Lidové tradice se uchovávají na jihu Moravy nebo na Valašsku, na Vysočině, v jižních Čechách a v Podkrkonoší. Místem, kde se ale lidové kultuře dosud daří a kam se za ní ročně vydávají

České listy, které jsou od letošního roku přístupné pouze v internetové podobě, informují například o 11. folklorním festivalu Čechů na Ukrajině.

Velikonoce si sotva umíme představit bez pomlázky, kraslic a mazanců nebo pečeného beránka. Víte ale, že pruty na pomlázku se musejí několik hodin máčet, že s trochou šikovnosti lze vykouzlit i krajková vejce a že z klacíků se otloukají nejen píšťaličky, ale dají se z nich udělat i štípané holubičky? To vše zjistila Milena Štráfeldová na výstavě lidových řemesel, která o letošních velikonocích probíhá na Pražském hradě:

Vajíčka, pomlázky, kraslice, to vše k Velikonocům neodmyslitelně patří. Ale co takové velikonoční pozdravy a pohlednice? To je tradice, která trvá nepřetržitě od 19. století až dodnes. A právě výstavu pohlednic nabízí muzeum v Olomouci. Jaké jsou jejcih motivy a jsou mezi nimi také některé unikáty, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.

Pestrobarevná stuha v neděli spojila pět obcí v Podoubraví. Děti ji svázaly z 6900 metrových dílů a rozvinuly ji podél silnice vedoucí z Jeřišna přes Čečkovice, Maleč a Vísku do Nové Vsi u Chotěboře, kde je dětský domov. Organizátoři ze spolku Fantazáci tím symbolicky propojili obce, v nichž žijí lidé pomáhající dětem. Zároveň tak vznikl další oficiálně zaregistrovaný český rekord, potvrdil ČTK Martin Jonáš z pelhřimovské agentury Dobrý den. Akce je spojena se sbírkou na humanitární konto Pomozte dětem. Stuha od dětí z Podoubraví byla namotána na cívku a předána do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

Tradiční zvyky, které se pojí s Velikonocemi na Valašsku, v neděli mohlo vidět několik tisíc návštěvníků skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Některé ze zvyků, které předvedly soubory Radhošť a Malý Radhošť, jsou v okolních obcích dodnes uchovávány v původní podobě. Desítky tradičních výrobců pak nabízely zájemcům kraslice, pomlázky a další výrobky.

Období Velikonoc je spjato s velkým množstvím tradic a zvyků, které se mohou v jednotlivých regionech lišit. Zvláštností Valašska je například vynášení kysela. "Jde o typické valašské jídlo. V období 40 dnů dlouhého půstu se tu dříve nic jiného prakticky ani nejedlo," uvedl člen souboru Radhošť Tomáš Gross. O velikonočních svátcích, kdy znovu začíná zábava a vítá se jaro, se tak hospodyňky kysela zbavovaly. "Začíná jaro a s ním hojnost nového roku, která se projevuje i na jídelníčku," poznamenal Gross.

Velikonoce jsou spojeny i s velkým úklidem a k němu patří další zvyk. "Když některý hospodář nestihl uklidit do velikonočního víkendu, mohlo se mu stát, že mu někdo pověsil žebřík na komín. Aby každý viděl, že právě v té chalupě je nepořádný hospodář," dodal Gross. V obcích v okolí Rožnova pod Radhoštěm se některé z těchto zvyků dodržují dodnes. "To, co předvádíme my, je sice stylizované, ale rovněž autentické," uvedl Gross.

Pracovníci skanzenu připravili speciální velikonoční program na celý víkend. V sobotu například seznámili návštěvníky s velikonočním jídelníčkem, vystupovaly zde rovněž cimbálové muziky. V pondělí jsou na programu ukázky dalších zvyků patřících k vítání jara.

Zatímco pražští obchodníci se suvenýry si o letošních velikonočních svátcích mnou ruce nad vysokými tržbami, podle strážníků dohlížejících na klid v centru metropole velikonoční neděle nevybočuje z normálního provozu. "Jen se rozhlédněte, lidí je tady prakticky stejně jako kterýkoli jiný víkend," řekl ČTK strážník na Václavském náměstí.

Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur zamířilo do Prahy na Velikonoce až 70.000 turistů, převážně z evropských zemí. O Velikonocích v Praze narůstá počet zahraničních turistů asi o 30 procent proti běžnému jarnímu víkendu. Po lednu a únoru, kdy městská turistika prožívala zimní útlum, jsou Velikonoce prvním vrcholem turistické sezony. Příliv turistů si pochvalovali především obchodníci.

Z rozhlasového archivu jsme do dnešního vysílání nemohli vybrat jiné než velikonoční vyprávění. Uslyšíte vzpomínky dvou českých herců. Dana Medřická povídá o tom, jak velikonoční svátky prožívala v dětství. A s Jiřím Sovákem se pak vypravíme na Břeclavsko, kde poprvé viděl, jak vypadají pravé moravské velikonoce.