Související články

Oslavou Velikonoc začala nová sezona v jediném jihočeském skanzenu v Hoslovicích na Strakonicku. Lidé viděli například zdobení velikonočních vajíček různými technikami, pletení pomlázek, košíků a ošatek, zúčastnili se pečení jidášů nebo přípravy tradiční pučálky - opečeného naklíčeného hrachu. ČTK to řekla ředitelka Muzea středního Pootaví ve Strakonicích Ivana Říhová.

Na některých památkách ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) začala turistická sezona. Speciální akci například připravily tři z nejvíce navštěvovaných památek, Karlštejn, Křivoklát a Konopiště. Sezona začíná i na Pražském hradě. Na většině památek pak letní provoz začne 1. dubna nebo o velikonočním víkendu.

Obří kraslici vysokou 160 centimetrů chystá na Velikonoce břeclavský malíř Antonín Vojtek. Vyzdobil ji například olejomalbami, které zachycují pohled na Pálavu od Vranovic a od Břeclavi, tedy od severu a od jihu. Kraslice proto dostala název Pálava, řekl ČTK Vojtek. Kromě dvou krajinomaleb zdobí kraslici ještě ornamenty a kytice tulipánů, vše provedeno Vojtkovým charakteristickým stylem. Zatím si dílo vyžádalo téměř 100 hodin práce. Zájemci si mohou obří kraslici prohlédnout v břeclavské Galerii 99 od velikonočního pondělí.

Na téměř opravenou Bílou věž v historickém centru Hradce Králové se o Velikonocích první dubnovou neděli vrátí odbíjení hodin. Dvouzvonový hodinový cimbál bude na věži, která je symbolem města, odbíjet každou čtvrthodinu a v celou i počet hodin. Režim odbíjení tak bude stejný, jako před začátkem rekonstrukce památky na podzim 2013. V minulosti odbíjení hodin na Bílé věži ve městě vzbudilo velké diskuse. Zvonění na Bílé věži je doložené v druhé polovině 16. století.

Popeleční středou křesťané vstupují do postní doby. Po masopustu přichází čtyřicetidenní období přípravy na Velikonoce, největší křesťanské svátky. Popeleční středa je dnem přísného půstu a připomínkou pomíjivosti pozemského života. V tento den žehná kněz při bohoslužbě popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté každého označí popelem na čele. Název popelec pochází z 10. století, kdy se uděloval kajícníkům na znamení pokání. Od 11. století byl popelec udělován v tento den již všem věřícím. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka bude sloužit mši svatou ve Svatovítské katedrále. Jednou z nejzajímavějších událostí, která se na Popeleční středu v pražské arcidiecézi koná, je tradičně Popelec umělců v akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora s promluvou Tomáše Halíka a s udílením popelce.

Navzdory zimní atmosféře se v Paloníně na Šumpersku již ve velkém zdobí velikonoční svíce. Do jejich výroby se pustily pracovnice v tamní chráněné dílně už před několika týdny. Ručně vytvořené paškály zdobené voskovými pláty budou zdobit kostely v tuzemsku i zahraničí. Svíce z Palonína mají dlouholetou tradici, zájem o ně mají lidé z Moravy i Čech. Paškály, které zdobí pět pracovnic, poputují především do českých a moravských kostelů, svíce odtud zamíří i na Slovensko. V dubnu by se měly zdejší odbornice pustit i do výzdoby velké poutní svíce pro českou armádu, kterou si vojáci v polovině května berou na tradiční pouť do francouzských Lurd. Svíce vyrobená ze směsi včelího vosku a parafínu měří obvykle kolem 170 centimetrů a váží úctyhodných 25 kilogramů.

Velikonoce jsou pro mnoho současníků spojeny hlavně s lidovými zvyky, malováním kraslic, pomlázkou nebo poléváním vodou. Pro křesťany však představují největší církevní svátky roku. Během Velikonoc probíhají křty, pašijové hry na řadě míst připomínají oběť Ježíše Krista a do slavnostně vyzdobených kostelů přicházejí lidé, kteří jinak mají k víře daleko. A právě šíření křesťanství se bude věnovat dnešní pořad. Vrátíme se v něm ale o několik století zpět, do doby, kdy z českých zemí odcházeli šířit víru jezuitští misionáři.

Památku vzkříšení Krista uctili obyvatelé Lukavce na Novojičínsku tradiční jízdou na koních okolo osení. Do polí hodinu po poledni vyjely na koních dvě desítky mužů v černých oblecích. Jejich předkové si tímto způsobem vyprošovali požehnání pro svá pole a pro celou obec. Jezdci objeli stavení v Lukavci i v nedaleké osadě Nové Dvory. Jízda končila za doprovodu duchovních písní u pomníku padlých pod kostelem a za vyzvánění zvonů. Zvyk místní obyvatelé drží od středověku. Podobnou tradici udržují už jen v Německu Lužičtí Srbové.

Papež František ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru a konkrétně zmínil například konflikty v Sýrii či na Ukrajině. Požehnání Městu a světu (Urbi et orbi) pak pronesl v latině, a na zaplněném Svatopetrském náměstí tedy stejně jako loni nezazněla čeština ani další jazyky světa. Slavnostní mše pod širým nebem se účastnilo odhadem 150.000 poutníků z celého světa. Františkovi předchůdci, včetně předchozího papeže Benedikta XVI., zdravili věřící v desítkách jazyků.

Jsou Velikonoce, programová volba hudebního pořadu proto byla celkem jednoznačná. Ukřižování Krista a utrpení jeho matky Panny Marie pod křížem vedlo už ve středověku ke vzniku rozsáhlé latinské básně, která začíná slovy Stabat Mater dolorosa, tedy stála matka bolestná. Později tento text inspiroval dlouhou řadu skladatelů ke zhudebnění. K těm nejznámějším patří Palestrina, Haydn, Rossini, Verdi nebo Antonín Dvořák. Těch autorů však bylo víc než dvě stě. A mezi nimi i český skladatel z 18. století Jan Křtitel Vaňhal. A právě část z jeho Stabat Mater