Související články


Méně lidí než před rokem přijelo v pátek do Staré Boleslavi u Prahy na národní svatováclavskou pouť. Mše na Mariánském náměstí sloužené během vytrvalého deště kardinálem Miloslavem Vlkem s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží se zúčastnilo přes 1000 lidí. "Už dávno neplatí heslo, že poručíme větru a dešti, ale k pouti se hodí i nějaká oběť patřící ke slavení," řekl kardinál Vlk poutníkům a návštěvníkům mše, mezi kterými byl i premiér Mirek Topolánek. "Jsem rád, že tento svátek není jen církevní, ale kombinovaný se světským, a že takto bereme českou státnost vážně," řekl premiér ČTK. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v promluvě hovořil o aktuálních problémech českého státu, zmínil nízkou porodnost, krizi manželských hodnot i nedostatek pracovních sil. "Při ekonomické transformaci a školské reformě se zapomnělo na obnovu člověka," uvedl. V liturgii zazněly přímluvy za stát, za svět, za rodiny a za trpící a potřebné lidi.

Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava v 10. století, je v římskokatolickém pojetí jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Svatý Václav je považován za duchovního otce české státnosti. Stejné datum je rovněž dnem, kdy Přemyslovci 60 let po Václavově smrti vyvraždili konkurenční rod Slavníkovců, aby pod svou vládou sjednotili celou českou zemi. Stará Boleslav v sobě jako katolické poutní místo spojuje svatováclavskou a mariánskou tradici. Připomíná se tam smrt knížete Václava, mučedníka, světce a zemského patrona, a uctívá se Palladium (záštita) - obrázek Panny Marie, který má podle legendy původ u svatého Václava. Tisíciletou tradici staroboleslavských poutí přerušili komunisté, kult křesťanského knížete měl být vymazán z paměti národa. Poutě se tam obnovily v posledních letech.

Státním svátkem je dnešek od roku 2000. Rozhodování politiků o 28. září nebylo snadné. Některým vadilo, že by se jím měl stát den zavraždění knížete Václava, jiným zase to, že je to rovněž církevní svátek. Připomínali i fakt, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německým císařům.

Medovinu i pivo, sladký trdelník i slané celozrnné placky a především hudbu nabídly Svatováclavské slavnosti v centru Prahy. Konaly se na Václavském náměstí přímo pod sochou patrona české země, kde však rozhodně nebylo přeplněno. Podobně jako téměř v celé zemi totiž i tyto slavnosti poznamenal místy velmi silný déšť. Na několika lavičkách u koncertního pódia, na němž převážně soubor Gemini hrál středověké a renesanční skladby, se trochu zimomřivě tísnili převážně senioři. Většina z několika desítek návštěvníků spíše obcházela jednotlivé stánky, kde prodávající v dobovém odění nabízeli své zboží. Bezkonkurenčně největší zájem byl o trdelník, na své si ale přišli prodejci placek a bochánků posypaných nejrůznějším kořením či uzeným sýrem.

Na nedostatek pozornosti si nemohl stěžovat ani mladý provazník, který předváděl své umění spolu s kolegyní přadlenou. "Než se z toho chumlu uplete provaz, trvá to tak dvě hodiny," vysvětlovala žena u kolovrátku své počínání chomáče lnu. Provazník jedné z návštěvnic, která mu pomohla splést jeden z provazů, z něj na oplátku vyrobil laso a žena se vzápětí připoutala ke svým přítelkyním. Kováři nabízeli zvonky, svícny, malé podkovy a také kovové růže, kromě tříleté medoviny byl k mání i perník. Žádné velké fronty lidé netvořili před pípou se světlým nebo polotmavým pivem, minimální pozornost budil se svým poloprázdným krámkem trochu posmutnělý hrnčíř. Lidé si na pódiu mohli vyzvednout spíše cizojačné brožury o Václavském náměstí, největší zájem prý byl podle moderátora o francouzskou mutaci.

Slavnosti byly zahájeny už ve čtvrtek, kdy bylo hlavním bodem programu svatováclavské duchovní zastavení. Na jeho závěr přítomným požehnal kardinál Miloslav Vlk. Slavnosti se na Václavském náměstí konaly už loni, tehdy ale v jeho dolní části.