Související články

Méně lidí než před rokem přijelo v pátek do Staré Boleslavi u Prahy na národní svatováclavskou pouť. Mše na Mariánském náměstí sloužené během vytrvalého deště kardinálem Miloslavem Vlkem s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží se zúčastnilo přes 1000 lidí. "Už dávno neplatí heslo, že poručíme větru a dešti, ale k pouti se hodí i nějaká oběť patřící ke slavení," řekl kardinál Vlk poutníkům a návštěvníkům mše, mezi kterými byl i premiér Mirek Topolánek. "Jsem rád, že tento svátek není jen církevní, ale kombinovaný se světským, a že takto bereme českou státnost vážně," řekl premiér ČTK. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v promluvě hovořil o aktuálních problémech českého státu, zmínil nízkou porodnost, krizi manželských hodnot i nedostatek pracovních sil. "Při ekonomické transformaci a školské reformě se zapomnělo na obnovu člověka," uvedl. V liturgii zazněly přímluvy za stát, za svět, za rodiny a za trpící a potřebné lidi.

Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava v 10. století, je v římskokatolickém pojetí jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Svatý Václav je považován za duchovního otce české státnosti. Stejné datum je rovněž dnem, kdy Přemyslovci 60 let po Václavově smrti vyvraždili konkurenční rod Slavníkovců, aby pod svou vládou sjednotili celou českou zemi. Stará Boleslav v sobě jako katolické poutní místo spojuje svatováclavskou a mariánskou tradici. Připomíná se tam smrt knížete Václava, mučedníka, světce a zemského patrona, a uctívá se Palladium (záštita) - obrázek Panny Marie, který má podle legendy původ u svatého Václava. Tisíciletou tradici staroboleslavských poutí přerušili komunisté, kult křesťanského knížete měl být vymazán z paměti národa. Poutě se tam obnovily v posledních letech.

Státním svátkem je dnešek od roku 2000. Rozhodování politiků o 28. září nebylo snadné. Některým vadilo, že by se jím měl stát den zavraždění knížete Václava, jiným zase to, že je to rovněž církevní svátek. Připomínali i fakt, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německým císařům.

Medovinu i pivo, sladký trdelník i slané celozrnné placky a především hudbu nabídly Svatováclavské slavnosti v centru Prahy. Konaly se na Václavském náměstí přímo pod sochou patrona české země, kde však rozhodně nebylo přeplněno. Podobně jako téměř v celé zemi totiž i tyto slavnosti poznamenal místy velmi silný déšť. Na několika lavičkách u koncertního pódia, na němž převážně soubor Gemini hrál středověké a renesanční skladby, se trochu zimomřivě tísnili převážně senioři. Většina z několika desítek návštěvníků spíše obcházela jednotlivé stánky, kde prodávající v dobovém odění nabízeli své zboží. Bezkonkurenčně největší zájem byl o trdelník, na své si ale přišli prodejci placek a bochánků posypaných nejrůznějším kořením či uzeným sýrem.

Na nedostatek pozornosti si nemohl stěžovat ani mladý provazník, který předváděl své umění spolu s kolegyní přadlenou. "Než se z toho chumlu uplete provaz, trvá to tak dvě hodiny," vysvětlovala žena u kolovrátku své počínání chomáče lnu. Provazník jedné z návštěvnic, která mu pomohla splést jeden z provazů, z něj na oplátku vyrobil laso a žena se vzápětí připoutala ke svým přítelkyním. Kováři nabízeli zvonky, svícny, malé podkovy a také kovové růže, kromě tříleté medoviny byl k mání i perník. Žádné velké fronty lidé netvořili před pípou se světlým nebo polotmavým pivem, minimální pozornost budil se svým poloprázdným krámkem trochu posmutnělý hrnčíř. Lidé si na pódiu mohli vyzvednout spíše cizojačné brožury o Václavském náměstí, největší zájem prý byl podle moderátora o francouzskou mutaci.

Slavnosti byly zahájeny už ve čtvrtek, kdy bylo hlavním bodem programu svatováclavské duchovní zastavení. Na jeho závěr přítomným požehnal kardinál Miloslav Vlk. Slavnosti se na Václavském náměstí konaly už loni, tehdy ale v jeho dolní části.

28. září roku 2000 slavili občané České republiky poprvé nový státní svátek. Na ten den připadá výročí úmrtí českého knížete a patrona země svatého Václava a poslanci po velmi bouřlivé diskusi přijali šalamounské řešení. V oficiálním názvu svátku nebude připomínán svatý Václav a svatováclavská tradice, ale bude to Den české státnosti. Pár dní před novým svátkem jsem zavolal známému historikovi Dušanu Třeštíkovi, odborníkovi na vývoj českého přemyslovského státu. Požádal jsem pana doktora, zda bych se u něj nemohl zastavit a natočit s ním asi dvouminutový

Čtvrteční státní svátek - Den české státnosti - připomněl patrona českých zemí, svatého Václava. Několik tisíc lidí se sjelo na národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl 28. září roku 935 kníže Václav zavražděn ranami meče svého mladšího bratra Boleslava nebo jeho věrných. Na tamním náměstí sloužil mši kardinál Miloslav Vlk s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží.

Několik tisíc lidí přijelo ve čtvrtek ve státní svátek do Staré Boleslavi u Prahy na národní svatováclavskou pouť. Nad relikvií, lebkou světce, sloužil mši u oltáře na Mariánském náměstí s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží kardinál Miloslav Vlk. Mezi účastníky slavnostní římskokatolické bohoslužby doprovázené vojenskou hudbou a chrámovými sbory byl premiér Mirek Topolánek. "Česko, nezapomeň, že jsi vybudované na křesťanských základech," řekl v promluvě ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Vyjádřil přesvědčení, že jedině v křesťanských hodnotách, z nichž nejdůležitější je vzájemná láska, lze objevit krásu lidského života a mezilidských vztahů. Církevní hodnostář v té souvislosti parafrázoval slova národní hymny "zemský ráj to na pohled". Jak uvedl, česká země je zemským rájem, ale "jen na pohled": politici se nemohou a nechtějí dohodnout, bují nelaskavost v rodinách, z nichž se polovina rozpadá, šikana proniká z kasáren do základních škol... "Ať Bůh zůstává s touto krajinou," citoval pak slova známé písně z repertoáru zpěvačky Marty Kubišové.

České listy ve svém zatím posledním, devátém čísle informují o brněnské výstavě označené dvěma letopočty 1968 - 1969, která je věnována srpnové okupaci Československa a jeho následné normalizaci. Výstavu uspořádala Společnost K2001, která se již představila řadou úspěšných projektů, například rozsáhlou výstavou o československém exilu v 1. polovině 20. století.

Jak jsme slíbili, budeme opět pokračovat v procházkách po Pražském hradě. A zamíříme na místo v českých zemích nejposvátnější - do kaple sv. Václava ve svatovítské katedrále. Nahlédneme i do Korunní komory, kde se uchovávají vzácné české korunovační klenoty. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Den české státnosti, který je i svátkem českého patrona sv.Václava, si stovky lidí zpříjemnily návštěvou Svatováclavských slavností na Kampě či v centru Smíchova. Programy oslav v malostranském parku a v parku Portheimka byly velmi podobné. O zábavu se postarala středověká či staročeská kapela, kejklíři, tanečníci a řemeslníci. Jen málokdo odolal staročeským dobrotám na pultech stánků. Středověkou veselici na počest sv.Václava na Smíchově zahájil odpoledne historický průvod. Za kostelem sv.Václava ožilo tržiště plné řemesel a kupců. Komediantská společnost připravila představení pro děti i dospělé, hudci pěli středověké písně a vystoupily tanečnice. Svým uměním se přišli pochlubit kejklíř a šermíři.

Žehnání tří desítek koní, vystoupení šermířů a ukázky jezdeckého umění byly dnes součástí svatováclavských slavností na Velkém náměstí v Hradci Králové. Slavnosti v historickém centru sledovaly tisíce lidí. Slavnost vyvrcholila slavnostní mší v katedrále Svatého ducha. Akci pořádalo královéhradecké biskupství, hradecká radnice a hřebčín z Chlumce nad Cidlinou na Hradecku.

Tisíce lidí zaplnily historické centrum Staré Boleslavi, kde slavnostní mší vyvrcholila národní svatováclavská pouť. Potřetí se tak zde uskutečnila obnovená tradice pouti a jedné z hlavních událostí církevního i společenského života ve městě. Do města přijeli návštěvníci z 60 farností i hosté ze zahraničí. Svatováclavská tradice je symbolem kontinuity české státnosti. Podle legendy ve Staré Boleslavi před dveřmi chrámu v roce 935 Václava zavraždili družiníci jeho bratra Boleslava, když šel na ranní mši. V bazilice sv. Václava byly dnes vystaveny i světcovy ostatky, přivezené z Pražského hradu. V tisícileté historii opustila nejcennější svatováclavská relikvie, lebka sv. Václava, katedrálu Pražského hradu a byla dočasně přemístěna do Staré Boleslavi jen zcela výjimečně. Národní poutě ve Staré Boleslavi se konaly již od středověku. Tradice se přerušila během komunistického režimu.