Kaple sv. Václava

07-10-2005

Jak jsme slíbili, budeme opět pokračovat v procházkách po Pražském hradě. A zamíříme na místo v českých zemích nejposvátnější - do kaple sv. Václava ve svatovítské katedrále. Nahlédneme i do Korunní komory, kde se uchovávají vzácné české korunovační klenoty. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Návštěvníci chrámu sv. Víta mohou do kaple sv.Václava pouze nahlédnout, neboť není volně přístupná. Svoje jméno dostala podle knížete z dynastie Přemyslovců a patrona české země. Kníže Václav byl na svou dobu vzdělaným křesťanem, jemuž byl podle legend bližší život kajícníka, než vládce. Vyhojené rány na lebce však svědčí o tom, že se bojům nevyhnul a jak je známo, jeho život skončil rukou bratra Boleslava.

Kaple sv. Václava je nejvýznamnějším prostorem chrámu sv. Víta. Byla vybudována nad Václavovým hrobem, který byl v původní románské rotundě. Kapli tak, jak ji dnes vidíme, mohl návštěvník spatřit už ve 14. století v době vlády Karla IV. Jak uvedl František Kadlec - ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu, architektura kaple vychází ze symboliky, kterou jí do vínku vložil sám Karel IV. i její stavitel Petr Parléř.

"Kaple má symbolizovat tématiku nebeského Jeruzaléma. Tato tématika byla Karlovi velice blízká a podobnou symboliku uplatnil i na Karlštejně, v Kapli sv. kříže. Kaple je velmi bohatě zdobená. Spodní část stěn je obložena polodrahokamy a k výzdobě kaple jich bylo použito více jak 1300. Jsou domácího původu. Známe jednu z lokalit, je to obec Ciboušov na české straně Krušnohoří. K výzdobě vzácných interiérů patřilo neodmyslitelně zlato, takže, když se podíváme na spáry mezi polodrahokamy, zjistíme, že jsou pokryty zlatým plátkem a jsou tady další zlacené detaily na výzdobě i na sakrálních předmětech, které zdobí interiér kaple."

Ostatky svatého Václava jsou dodnes v kapli skutečně pohřbeny při jižní stěně. Nezachovaly se ovšem už v plném rozsahu. Například lebka je dnes pietně uložena v relikviáři v klenotnici chrámu sv. Víta. Na začátku 20. století však nebylo bezpečně známo, zda ostatky sv. Václava jsou uloženy v oltáři nebo v zemi. Proto nechal roku 1911 kardinál oltář otevřít. Objevily se pozůstatky pískovcového gotického náhrobku se značkou kameníka Parléřovy hutě. Na dně pak ležela ztrouchnivělá truhla z roku 1671. V ní ležela mimo jiné renesanční krabička, a domečkový relikviář z doby Karla IV. s ostatky sv. Václava. Pod dlažbou náhrobku pak byla objevena olověná truhla, v níž ležela destička s textem, který oznamoval, že truhla uchovává zem, v níž byly uloženy ostatky sv.Václava.

Jak vůbec sv. Václav vypadal? Jeho nejstarší vyobrazení se dochovalo v opisu latinské legendy mantovského biskupa Gumpolda. V písemných pramenech i na obrazech mincí a pečetí je možné sledovat, jak se kníže - světec měnil z ochránce vládnoucí dynastie na patrona české země. A legend přibývalo. Česká vojska podle kronikáře s pomocí knížete sv. Václava vyhrávala například důležité bitvy. Bojovníci prý viděli na bojišti bílého orla se zlatou hlavou a krkem, který sledoval praporec sv.Václava a rostl, až svým tělem a perutěmi pokryl celé vojsko. Osobu sv. Václava dodnes v kapli připomínají dvě sochy.

"Ta nejvýznamnější je socha stojící na římse nad hlavním oltářem. Je to socha z parléřovské dílny. My bohužel nevíme, kdo je přesně jejím autorem, ale máme jenom takovou kusou zprávu, že jeden z rodiny Petra Parléře, mistr Jindřich pracoval určitou dobu na této soše. Je to jedna z nejkrásnějších gotických plastik 70. let 14. století."

Kaple sv. Václava byla také místem, kde před korunovací přicházeli panovníci vzdát hold patronu české země. Legendy vypráví, že se zde konaly noční mše vždycky v době, kdy hrozilo českému národu nebezpečí nebo v dobách velmi těžkých. Mimochodem bohoslužby se tu konají dodnes a to vždy v den svátku sv. Václava. V kapli jsou i dvířka, která vedou k pokladu.

"Jsou to dvířka, která vedou do Korunní komory, kde je uložen náš nejvýznamnější poklad, národní kulturní památka číslo dvě a to je soubor českých korunovačních klenotů. Je tam uložena koruna Karla IV., tzv. Svatováclavská koruna, říšské jablko a žezlo."

Při jakých příležitostech je možné korunovační klenoty spatřit?

Korunovační korunaKorunovační koruna "Není to tak často, protože už podle korunovačního řádu koncipovaného samotným Karlem IV. jsou korunovační klenoty vystavovány jenom při mimořádných a slavnostních příležitostech. Například v minulém 20. století mohla veřejnost vidět originály korunovačních klenotů všeho všudy devět krát. Plánujeme další vystavení korunovačních klenotů na rok 2008."

Osmička totiž hrála v českých dějinách vždy významnou úlohu a mimo jiné rok 1378 je rokem úmrtí Karla IV. a to už bude samo o sobě pádným důvodem k tomu, aby se korunovační klenoty vystavily. Právě Karel IV. projevoval o sv. Václava mimořádný zájem a napsal o něm dokonce novou legendu. A svatováclavskou legendu zobrazují i monumentální obrazy na stěnách kaple. Vyprávějí o životě sv. Václava, o jeho umučení, převezení mrtvého těla z Boleslavi do Prahy a vykonaných zázracích. Cyklus rozdělený ve třech pásech do dvaceti devíti obrazů zaujímá plochu větší než 230 metrů čtverečních. Pozoruhodná jsou i okna kaple, která jsou však zdobena v minulém století.

"Na první pohled se odlišují od vitráží jiných oken v katedrále. Jedná se o zcela moderní pojetí a také vitráž v kapli sv. Václava je nejmladší. Je z 60. let 20. století a je to pozoruhodné dílo dvou našich předních sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Vitráž nemá figurální tématiku, ale jedná se o velice zajímavou barevnou kompozici skla, která velmi působivě ladí s výzdobou celé kaple."

07-10-2005