Související články

S českými svátky bývá kromě Vánoc většinou potíž. Jestliže takový svátek připadne na víkend, většina lidí ho snad ani nezaznamená. Lidé berou svátek na vědomí pouze tehdy, když mají v jinak všední den volno. Kdybyste se jich ovšem zeptali na symboliku toho dne, asi by na vás mnozí hleděli hodně nechápavě. Prostě je nějaký svátek. Možná je tento svérázný český postoj způsoben tím, že naše svátky jsou vesměs poněkud zvláštní směsicí historie, která se čas od času přepisuje podle momentální potřeby.

Svatováclavské slavnosti? Nejedná se o pouť ani ani venkovský jarmark. Mezinárodní festival duchovního umění, který nese jméno českého světce Václava, začne 14. září po čtrnácté a nabídne letos 20 koncertů vážné hudby, mezi nimi i řadu zahraničních vystoupení a jednu filmovou projekci. S Jaroslavem Eliášem z pořádající Společnosti pro duchovní hudbu hovořil Vilém Faltýnek.

28. září se slaví Den české státnosti. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a takzvaného patrona země, jehož jméno patří v Čechách i nyní k nejrozšířenějším. Název státního svátku však Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace.

Podle církevní tradice je právě 28. září dnem, kdy byl před kostelem ve Staré Boleslavi v roce 935 (podle starší literatury to bylo v roce 929) přemyslovský kníže Václav zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatořečen byl zesnulý kníže již v období mezi lety 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství. Václav je podle církve vzorem prozíravého politika a dobrého křesťana. Přestože je někdy považován za člověka jemného až slabého, tak podle jiných současných názorů byl tvrdým válečníkem, jedním z prvních sjednocovatelů rozdrobených území a kmenů ve stát a národ. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů. Údajně prvním byl kostel v Proseku u Prahy, podle pověsti založený knížetem Boleslavem I. v roce 970. Odborníci však datují vznik této památky až do druhé poloviny 11. století.

Svatováclavská tradice je symbolem kontinuity české státnosti. Před jezdeckou sochou světce na pražském Václavském náměstí to v pondělí řekl kardinál a primas české katolické církve Miloslav Vlk. Spolu se zástupci magistrátu tam v předvečer svátku svatého Václava položil věnec. Slavnostnímu aktu přihlíželo několik desítek Pražanů. "Svatý Václave, vévodo české země," je napsáno na stuze. Vlk připomněl, že i protestantští duchovní představitelé, kteří kult světců neuznávali, v době pobělohorské svatého Václava ctili. Pro posledního biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského byl Václav, zavražděný družiníky svého bratra Boleslava, například předchůdcem mučedníků za boží pravdu.

Kardinál citoval i meziválečného českého historika Josefa Pekaře, který napsal, že vůdčí myšlenkou svatováclavské úcty "je posvěcení všeho, co je cítění národnímu nejdražší nebo co je v životě státu českého nejdůležitější - jde o posvěcení patriotismu". Připomněl i tezi prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že se národy udržují idejemi, ze kterých vznikly. Současná česká společnost podle Vlka postrádá ideové a hodnotové dědictví. Připomíná jí to věta "Dědictví otců zachovej nám, Pane" ze svatováclavského chorálu, který byl až do 19. století národní hymnou, uvedl kardinál.

Dopravní kolaps provázel národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi. Kvůli venkovní bohoslužbě kardinála Miroslava Vlka, na kterou přišly tisíce lidí, bylo uzavřeno celé Mariánského náměstí. Na rozdíl od nespokojených řidičů si ale věřící i návštěvníci města pouť pochvalovali.

"Je moc pěkné, že se město rozhodlo k odklonu od tradiční světské poutě k pouti více duchovní. Naštěstí přálo i počasí," řekl ČTK jeden z návštěvníků Antonín Líha. V bazilice sv. Václava byly vystaveny i světcovy ostatky, které sem byly na jeden den převezeny z Pražského hradu. Duchovní ráz akce doplnily i dvě menší bohoslužby. Svatému Václavovi věnovali pořadatelé mši, která začala již v časných ranních hodinách v bazilice sv. Václava. Na ni ve 14:00 navázala bohoslužba v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Oba kostely byly pak otevřeny k prohlídkám za doprovodu průvodců.

Na programu největší české pouti k uctění národního patrona, svatého Václava, byly i koncerty populárních skupin. Představily se například kapely Vitamín, České srdce, Duo Durango či Evergreen Quartet. Večer se zájemci mohou těšit na ohňostroj. Program národní pouti skončí v neděli v 16:00 slavnostním koncertem v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Vystoupí zde houslový virtuoz Jaroslav Svěcený. Výročí smrti českého patrona si lidé připomínají i na dalších místech Středočeského kraje. V legendárním rodišti českého knížete ve Stochově na Kladensku se například koná tradiční setkání u svatováclavského dubu, který měl podle legendy vyrůst z ratolesti, kterou na místě Václavova narození zasadila roku 903 jeho babička, kněžna Ludmila.

Už podruhé v historii se 28. září slaví Den české státnosti. O novém státním svátku rozhodli poslanci loni na jaře po velice bouřlivé diskusi. Dále pokračuje .

Osmadvacátého září roku 935 - starší prameny uváděly rok 929 - zavraždili družiníci Hněvsa, Česta a Tira v dnešní Staré Boleslavi devátého českého knížete VÁCLAVA I. z dynastie Přemyslovců. Stalo se tak na příkaz jeho mladšího bratra Boleslava I. Ukrutného, jemuž bratrovražda otevřela cestu ke krvavému převzetí moci, během něhož dal vyvraždit celé rodiny Václavových příznivců včetně nemluvňat.