Související články

Při ohledání sutin shořelé Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš označil policejní pes čtyři místa, kde by mohly být chemické látky. Z označených míst policejní technici zajistili ohořelou suť, která bude zaslána k provedení chemické expertizy, informoval mluvčí trutnovské policie Udo Ertner. Hasiči už dříve oznámili, že požár chátrajícího památkově chráněného objektu s největší pravděpodobností někdo založil úmyslně. Z celého komplexu se podařilo zachránit pouze část obvodových stěn a trafostanici. Hasiči k malému požáru na Petrově boudě vyjížděli už v druhé polovině července. Jednatel společnosti Snowy Chalet, která dvousetletý, památkově chráněný objekt vlastní, Karel Janda ČTK řekl, že o příčinách vzniku požáru nechce do konce policejního vyšetřování spekulovat. Podle něj firma připravuje projekt na výstavbu nové horské boudy na místě shořelého objektu. O podobě budovy budou majitelé jednat s památkáři a Správou Krkonošského národního parku. Přesto, že Petrova bouda lehla popelem, mohly by se alespoň některé části jejího původního interiéru objevit v nově postavené budově. "Po dohodě s památkáři jsme z boudy odvezli do depozitářů skoro dva nákladní vozy věcí, například hodiny, vitráže či židle a stolky," řekl Janda. Petrova bouda, která leží v nadmořské výšce 1288 metrů nad mořem, byla od roku 2008 pro turisty uzavřená. Objekt v posledních letech poškodilo vlhko a vandalové. Podle některých odborníků stavbě hrozilo kvůli špatnému technickému stavu zřícení.

Češi zaplatili za přepravní letouny CASA dvakrát tolik co portugalské ministerstvo obrany. V roce 2008 si Portugalci objednali celkem 12 letounů CASA C-295M, za jeden zaplatili 27,1 milionu dolarů (tehdy 418 milionů korun). Česká armáda podepsala smlouvu na nákup čtyř strojů v dubnu 2009 a za jeden dala 875 milionů korun. Napsaly to Lidové noviny s odkazem na prestižní ročenku The Military Balance, kterou vydává londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia.

V Krkonoších roztálo známé sněhové pole zvané Mapa republiky, a to přibližně o měsíc dříve než obvykle. Z dřívější masy sněhu na úbočí Studniční hory zůstal již jen nepatrný zbytek. ČTK to řekla pracovnice informačního střediska Krkonošského národního parku v Obřím dole. Sněhová Mapa republiky o rozloze několika stovek metrů čtverečních se letos vyrýsovala zhruba v polovině května. Protože přírodního sněhu bylo v letošní zimě velmi málo, bylo jasné, že do konce června roztaje. Roztáním Mapy republiky podle horalů v Krkonoších definitivně končí zima. V lokalitě Studniční hory sníh každoročně vydrží nejdéle. Když je zima bohatá na sníh, vítr tam uloží sněhové vrstvy o síle až 17 metrů. Samotná Mapy republiky je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku. Traduje se, že před desítkami let vydržel sníh na tomto místě až do další zimy.

Jeskyňáři v historickém dole Kovárna v Obřím dole v Krkonoších připravili druhý návštěvnický okruh. Během prázdninových měsíců bylo dosud možné projít pouze trasou A, nová trasa B je určená pro odvážné a fyzicky zdatné návštěvníky. ČTK to řekl Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice, která podzemí před lety zpřístupnila. "Na trase B čeká návštěvníky zdolání několika žebříků a schodišť. Lidé si vychutnají charakter starého dolu a pochopí dřinu horníků vynášejících rudu z hlouby hory na povrch," uvedl Tásler. Návštěvníci okruhu uvidí například vytesané nádrže na vodu, skalní pilíře či úsek novodobé chodby s důlní technikou zanechanou na místě v roce 1959. Speleologové zatím v podzemí Sněžky objevili přibližně čtyři kilometry chodeb umístěných v pěti patrech.

V Krkonoších dnes od rána napadlo až 25 centimetrů sněhu. Mokrý těžký sníh padal i v nižších polohách Trutnovska a Náchodska a přidělal práci silničářům, hasičům a energetikům. Tíhu sněhu nevydrželo mnoho stromů, které popadaly na silnice a do elektrických vedení. Teplota na hřebenech Krkonoš klesla k minus šesti stupňům celsia. ČTK to zjistila u silničářů, hasičů a energetiků v hradeckém kraji. Trutnovští silničáři od rána do akce nasadili tři sypače. "Na silnici na Pomezní Boudy a na silnici u Žacléře silný vítr tvořil i sněhové závěje. Na silnicích někde leží zbytky sněhové kaše, řidiči stále musejí jet velmi opatrně," řekl ČTK dispečer trutnovských silničářů. Hasiči na Trutnovsku a Náchodsku měli do odpoledne asi 15 výjezdů k polámaným stromům a spadlým větvím na silnice. Energetici dnes odpoledne řešili šest poruch na vedeních vysokého napětí v lokalitě Trutnov-Poříčí. "Příčinou jsou hlavně stromy spadlé do vedení. Výpadek proudu se týká desítek domácností. Poruchy chceme odstranit ještě dnes," řekla ČTK regionální mluvčí firmy ČEZ Šárka Beránková.

Horská služba v zimě zasahovala u 6512 případů, což je o 279 případů více než loni. Turisté jsou ale ukázněnější, řekl náčelník Horské služby ČR Jiří Brožek. Na horách za uplynulou zimu zemřelo 14 lidí, většina na infarkt či mrtvici, na následky úrazu jen tři. Nejvíce úrazů připadá na Krkonoše s počtem 2491 zraněných osob, následují Jeseníky a Jizerské hory. "Na horách se v uplynulém zimním období zranilo také velké množství zahraničních návštěvníků," sdělil náčelník HS Krkonoše Adolf Klepš. Nejčastěji se prý zranili Poláci, Němci a Nizozemci. Horská služba ČR působí v sedmi horských oblastech a v zimní sezoně v ní pracuje více než stovka profesionálních členů a přes 400 dobrovolníků. Ministerstvo pro místní rozvoj přispělo letos na provoz 90 milionů korun.

Na Žofínském fóru prohlásil premiér Petr Nečas, že vláda veřejnosti dostatečně nevysvětlila, jak geniální je její penzijní reforma, píše komentátor deníku Právo. „Můžeme z toho usoudit, že pokud by to ti nahoře hloupým občanům vysvětlili, ti by spráskli ruce radostí a manifestačně začali nosit své peníze do soukromých fondů.“

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově zahájí ve čtvrtek výstavu nazvanou Historické mapy Krkonoš a Podkrkonoší. Expozice, která bude přístupná až do 6. března, nabídne zájemcům prohlídku map zachycujících nejvyšší české hory od 16. století do roku 1945. Výstava originálů i kopií kartografických děl představí například Helwigovu mapu Slezska z roku 1561, na které je zakresleno v oblasti Krkonoš první známé vyobrazení Krakonoše. "Návštěvníci například dále uvidí mapu Krkonoš z 60. let 16. století od Jiříka z Řásné či kolorovanou mapu z konce 16. století připisovanou tradičně trutnovskému měšťanovi Simonu Hüttelovi," uvedl ředitel trutnovského muzea Vlastimil Málek.

V Krkonoších se v sobotu poprvé v nové lyžařské sezoně otevřely sjezdovky. Lyžaři mají k dispozici zatím zhruba 300 metrů sjezdovky Anděl na vrcholu Černé hory u Janských Lázní a vlek v Horních Mísečkách. Další by měly následovat s přibývajícím zasněžováním a sněžením, řekl ČTK šéf černohorského areálu Petr Hynek. "V noci napadlo asi pět centimetrů přírodního sněhu, pod ním leží vrstva 30 až 40 centimetrů technického," popsal podmínky na Černé hoře Hynek. Poprvé se také rozjel vlek v Horních Mísečkách na 400 metrů dlouhé trati. "Pokud všechno půjde dobře, ve čtvrtek bychom chtěli spustit vlek Machytka a o příštím víkendu sjezdovky ve Svatém Petru," řekl ČTK ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn Jiří Beran.

V krkonošských areálech na Černé hoře a v Horních Mísečkách se v sobotu rozjedou první vleky a začne tak zimní sezona. Na sjezdovkách by tam mělo ležet 30 až 40 centimetrů většinou technického sněhu, který vlekaři vyrobili díky nynějšímu mrazivému počasí. Další střediska v Česku plánují spuštění vleků o prvním prosincovém víkendu. Na vrcholu Černé hory u Janských lázní bude v provozu vlek Anděl v délce 500 metrů. Cena denního skipasu bude pro dospělého 250 korun a pro děti do deseti let 150 korun. K vleku se lyžaři dostanou kabinovou lanovkou na Černou horu. Výjezd a sjezd lanovkou bude v ceně skipasu. Loni se poprvé mohlo v Krkonoších na Černé hoře lyžovat již o víkendu 17. a 18. října po mimořádně silném sněžení v polovině října, kdy napadl na hřebenech Krkonoš téměř metr sněhu.