Související články

Skialpinisté a snowboardisté budou moci v Krkonoších oficiálně využívat osm tras. Správa Krkonošského národního parku pro ně letos připravila okruhy, které vedou po turistických značených cestách i mimo ně. Některé dokonce lavinovými lokalitami.

Na zbourání Labské boudy v Krkonoších a zahlazení případných ekologických škod bude stát moci využít evropské peníze. Tento fakt by mohl výrazně přispět k rozhodnutí ministerstva životního prostředí dát odkupu Labské boudy zelenou. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál. Z rozpočtu resortu by byly potřeba peníze už jen na spolufinancování a samotný odkup hotelu, řekl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Majitel chce za budovu okolo 30 milionů korun. Vedení resortu nyní zjišťuje, jakou metodou nejlépe zjistit, kolik bude sanace boudy a půdy pod ní ve skutečnosti stát. Ministerstvo se rozhodne do Vánoc. Pokud ale stát hotel v první zóně Národního parku od soukromého vlastníka nekoupí, bude hotel v přísném režimu, aby nezatěžoval vzácnou přírodní lokalitu.

V Toulkách po regionech vás mimo jiné pozveme na výlov největšího českého rybníka Rožmberk, podíváme se do Ratměřic, které získaly titul Vesnice roku a projedeme se po nové cyklostezce krajem Josefa Lady. Pokusíme se odpovědět na otázku jaký bude osud Labské boudy v Krkonoších a podíváme se na už hotový brněnský orloj. Navštívíme zručné cukrářky ve Vsetíně i košt ovocných pálenek v Olomouci.

Dvě desítky mladých lidí ze zahraničí přijedou v neděli do Krkonoš, aby Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) pomohli s odstraňováním kleče na alpinských loukách. Kleč tam ohrožuje chráněné rostliny a správa parku se část porostů rozhodla zlikvidovat. ČTK o tom informoval Martin Benda, mluvčí organizace Čmelák - Společnost přátel přírody, která tábor spolupořádá. "Určitě si tito mladí lidé zaslouží obdiv, protože část prázdnin stráví náročnou manuální prací v drsných podmínkách našich nejvyšších hor. Samozřejmě celý workcamp nebudou jen prořezávat kleč, připravili jsme pro ně i výlety do přírody národního parku," uvedl Benda. Na krkonošských hřebenech byla kleč necitlivě vysázena v druhé polovině 20. století, správa parku proto plánuje, že v příštích několika na zhruba 120 hektarech kleč prořezá. Například ze zhruba čtyřiceti hektarů Labské louky by mělo během dvou let zmizet na tisíc tun kleče. "Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy," uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

V Krkonoších v minulých dnech roztálo známé sněhové pole zvané Mapa republiky. Podle horalů tím letošní zima v Krkonoších definitivně skončila. Pole na úbočí Studniční hory, které svým tvarem při tání každoročně připomene obrys bývalého Československa, je místem s nejdéle ležícím sněhem na české straně Krkonoš. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Letos sněhové pole roztálo přibližně o měsíc dříve než obvykle. Letošní zima totiž byla na sníh chudší. Mocnost sněhových vrstev na Mapě republiky dosahovala nejvíce asi osmi metrů, zatímco v zimách na sníh bohatých je jejich síla více než dvojnásobná. Sama lokalita Mapy republiky o rozloze několika stovek metrů čtverečních je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku. Za příhodných podmínek je však sněhové pole dobře viditelné až z Hradce Králové. Traduje se, že před desítkami let vydržel sníh na tomto místě až do další zimy.

V Krkonoších se v těchto dnech začíná rýsovat známé sněhové pole zvané Mapa republiky. Unikátní zbytek sněhu ve tvaru bývalého Československa se každoročně objevuje na úbočí Studniční hory. "Nebude trvat dlouho a vyloupne se v celé své kráse," řekl ČTK mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. V lokalitě Studniční hory sníh každoročně vydrží nejdéle. Když je zima bohatá na sníh, mocnost sněhových vrstev tam dosahuje až 18 metrů. Mezi krkonošskými horaly se říká, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do Krkonoš letní počasí. Traduje se také, že před desítkami let vydržel sníh na tomto místě až do další zimy. Sama lokalita Mapy republiky je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku. Dobře je však vidět například z cesty z Pece pod Sněžkou na Výrovku a z cesty z Výrovky na Luční boudu. Za příhodných podmínek je dobře viditelná až z Hradce Králové.

Nejdřív se vydáme do Harrachova, kde postavili obří ledový hrad a svedli o něj bitvu. Na horách ještě chvíli zůstaneme - nejstarší evropská sedačková lanovka slaví 70 let. Představíme zřejmě nejstarší karty na Moravě, navštívíme Muzeum loutek v Kutné Hoře i novou expozici na hradu Rožmberk. Podíváme se, jaké mají problémy s pěší zónou v Chebu. Zavítáme i na Ostravsko, kde se místní složili na nové kostelní hodiny. A závěr Toulek bude patřit dalšímu znovuzrozenému kostelu - tentokrát ve Skocích.

V Krkonoších zřejmě žije nebo jimi občas prochází několik rysů ostrovidů. Svědčí o tom stopy, které po sobě šelmy v minulých týdnech a měsících zanechaly. Minulý týden byl dokonce rys ve východních Krkonoších přímo spatřen. Zatím ochranáři přímo v terénu hledali stopy rysa bez úspěchu. ČTK to řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Rys se v krkonošských lesích vyskytoval ještě v 18. století, od začátku 19. století byl považován za vyhynulého. Prvním jasným důkazem výskytu rysa v Krkonoších byl loni v říjnu nález zabité srny, a to způsobem typickým pro rysa. "Pak následovaly další nálezy pobytových stop této kočkovité šelmy," uvedl Drahný. Obyvatelé hor ani turisté se ale podle něj nemusejí bát, že by výskyt rysa v Krkonoších pro ně byl nějakou hrozbou. Rys není pro člověka nebezpečný. Navíc je tak plachý, že jej málokdo uvidí.

Hrabě Jan Nepomuk Harrach, herec Jára Kohout nebo králíci z klobouku tvoří poněkud nesourodou skupinku hrdinů tohoto kalendária.

Lesníci na území Krkonošského národního parku (KRNAP) našli v minulých dnech stopy, které potvrzují, že se v Krkonoších objevil rys ostrovid. Tato kočkovitá šelma se v krkonošských lesích vyskytovala ještě v 18. století, od začátku 19. století je považována za vyhynulou. Informoval o tom Radek Drahný ze Správy KRNAP. Správci parku zatím nevědí, zda jde o migrujícího jedince nebo zda si rys v Krkonoších hledá své teritorium. Jasným důkazem výskytu rysa v Krkonoších byla pro tuto šelmu typickým způsobem ulovená zdravá srna.