Související články

Strážci krkonošského národního parku ve spolupráci s policií zadrželi 4 jezdce na terénních motocyklech a jednoho na sněžném skútru. Na svých strojích se pohybovali téměř po celých Krkonoších a rozjezdili nejcennější lokality. "Rozjezdili ty nejcennější lokality národního parku. Hrubě narušili ochranu první zóny KRNAP a ohrožovali mimo jiné i hnízdiště sokola stěhovavého a zimoviště tetřívka obecného," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. S pěti jezdci začalo již správní řízení, ve kterém jim hrozí pokuta až do 100.000 korun.

Přestože platí po celé ČR kvůli šíření nákazy koronovirem nouzový stav, v Krkonoších se pohybuje nezvykle hodně lidí. Někteří nerespektují vládní nařízení a navíc porušují návštěvnický řád KRNAP. Správa NP letos řešila několik nelegálních vjezdů auty do nejpřísněji chráněné první zony KRNAP a pohyb lidí tam, kde nemají co dělat.

Napětí mezi chovateli hospodářských zvířat na Broumovsku a Trutnovsku, kde se vyskytují vlci, roste. Volají po redukci vlků. Pokud stát farmářům nevyjde vstříc změnou legislativy, může se zvýšit pytláctví, řekl ČTK chovatel ovcí a starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle posledních odhadů CHKO Broumovsko 15 až 20 vlků ve třech smečkách. Polsko i Česko patří v EU k zemím, kde platí rozsáhlá míra ochrany vlků.

Loni Královéhradecký kraj vyplatit farmářům za ztráty způsobené vlky rekordní částku, zadávených zvířat bylo zhruba stejně jako v jiných letech. Nárůst částky souvisí především s lepší informovaností chovatelů a také se zvýšením náhrad, což má vést ke snížení odporu chovatelů proti vlkům. "Každoročně je to mezi 100 až 200 kusy. Přes zimu je toho méně, nejvíce útoků je v květnu a v září," řekl ČTK Havrlant. Kraj vyplácí odškodné chovatelům některých hospodářských zvířat od roku 2016. Ochranáři jsou toho názoru, že farmáři by si svá stáda měli důsledně zabezpečit elektrickými ohradníky a pořídit si ovčácké psy. Na tato opatření mohou podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR získat evropskou dotaci, která pokryje až 100 procent nákladů.

Horská služba vyhlásila v Jeseníkách třetí stupeň lavinového nebezpečí. Za poslední dva dny tam napadlo přes 30 centimetrů sněhu. Kvůli silnému větru se na závětrných svazích vytvořily lavinové desky, které by mohli lyžaři uvolnit. Lavinové nebezpečí je ale na místech mimo turistické trasy, kde by lidé neměli chodit. V Krkonoších dál platí druhý lavinový stupeň, který Horská služba vyhlásila minulý týden.

Třetí stupeň z pětibodové škály představuje značné nebezpečí. Odehraje se při něm až polovina lavinových nehod. V Jeseníkách byl tento stupeň naposledy vyhlášen loni na začátku ledna.

Na horách v Česku napadne až 25 centimetrů nového sněhu. Výstrahu v úterý ráno vydali meteorologové s tím, že nejvíce má sněžit na severovýchodě země. Týká se i části Pardubického kraje a Vysočiny. Například v Krkonoších napadlo už v noci asi 20 centimetrů sněhu. Současně platí výstraha před silným větrem, který zasáhne Moravu, Vysočinu, jižní Čechy a část Plzeňského, Středočeského a Pardubického kraje. Na Šumavě by podle meterologů mělo napadnout pět až 10 centimetrů nového sněhu, vítr může dosáhnout rychlosti až 70 kilometrů v hodině.

Mokřady jsou pro ekosystém nepostradatelné, čelí však ohrožení. Nutnost ochrany slatin, rašelinišť, říčních slepých ramen, ale i tůní či lužních lesů připomíná Světový den mokřadů. V Česku se koná řada akcí. Mokřady ovlivňují koloběh vody v přírodě, ale také ji udržují v krajině. "Bohužel mokřady dnes patří k těm nejohroženějším místům v naší krajině. Jen v Evropě jich za posledních sto let zanikla většina," upozornil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.

V Česku je 2076 mokřadů. Podle České společnosti ornitologické jsou tato místa často vnímána jako neužitečná. Lidé je vysoušejí a mění na zemědělskou půdu, někdy také zanikají kvůli budování vodních nádrží, zástavbě či těžbě rašeliny. Další velký problém je jejich znečištění. V Česku je 14 mokřadů mezinárodního významu. Patří k nim například Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Krkonošská rašeliniště či Mokřady dolního Podyjí.

Podmínky v lyžařských areálech v Česku po vánočních svátcích vylepšilo sněžení a hlavně ochlazení. Některá střediska díky tomu začala opět uměle zasněžovat. Do skiareálů tak dorazily o víkendu tisíce lidí. V Krkonoších se největší střediska dokonce potýkala s dopravními problémy kvůli velkému přílivu turistů, kteří tam zamířili i na silvestrovské oslavy. Ve vyšších polohách hor tam za poslední dny napadlo asi 30 centimetrů sněhu a provozovatelé středisek také mohli uměle zasněžovat. Také sjezdovky v Jeseníkách o víkendu zaplnili lyžaři, kteří se proháněli po upravených svazích s rostoucí vrstvou technického i přírodního sněhu. V Jizerských horách a západních Krkonoších bylo o víkendu zatím upraveno jen kolem sedmi z 97 kilometrů sjezdových tratí. V Krušných horách mohli lyžaři vyrazit třeba do areálů na Klínovci a Novako v Božím Daru. Také tam díky nízkým teplotám mohly areály zasněžovat. Níže položená střediska ale ještě čekají na větší příděl sněhu. Stovky lyžařů o víkendu zavítaly i do středočeského střediska Monínec u Sedlce-Prčice na Příbramsku. Podmínky jsou tam ideální a na Silvestra už bude uveden do provozu celý areál. Lyžuje se také v Beskydech, na sjezdovkách tam v průměru leží 35 centimetrů sněhu.

Doprava do hlavních středisek středních a východních Krkonoš Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou kolem poledne zkolabovala. Silnice zaplnila auta turistů, kteří přijeli do hor strávit konec roku a oslavit příchod roku nového. Policie příjezdové silnice do středisek na čas uzavřela. Situace se začala zklidňovat před 16:00. Zimní střediska jsou nejvíce naplněná turisty právě na přelomu starého a nového roku. Pro hoteliéry jde o vrchol sezony. Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou nabízejí, spolu s areálem na Černé hoře, momentálně nejlepší podmínky k lyžování v Krkonoších. Ve vyšších polohách hor tam za poslední dny napadlo asi 30 centimetrů sněhu a provozovatelé středisek také mohli uměle zasněžovat.

Některá lyžařská střediska v Česku stále marně čekají na sníh, část může aspoň opět uměle zasněžovat. Teplé počasí zatím skiareálům moc nepřálo, někde ale díky ochlazení mohli vlekaři znovu spustit umělé zasněžování a místy jim vypomohl i přírodní sníh.

Zimní sezóna na českých horách se blíží, vlekaři začali zasněžovat sjezdovky. V Krkonoších sezóna začne 7. prosince. Zasněžovat se začalo i v Krušných a Orlických horách.

Letos se správci sjezdovek nemusejí obávat nedostatku vody, kterou na zasněžování odebírají z místních zdrojů. Stav vody v říjnu byl na 94 procentech normálu a například v Harrachově mají k dispozici až desetinásobek vody, kterou potřebují sněhová děla.

Hřebenový Hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších bude až do konce dubna příštího roku kompletně uzavřen. Nebude tak fungovat ani restaurace, ani bufet, řekla ČTK spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Podle ní s tím musí počítat turisté a lyžaři, kteří vyrazí do této oblasti na hřebenové túry. "Hotel Labská bouda je od 1. listopadu do 30. dubna uzavřen. Důvodů je více, rekonstrukce topení a také nedostatek personálu. Turisté by s tím měli při plánování túr počítat," řekla ČTK Sovová. Železobetonový kolos v nadmořské výšce 1340 metrů u Labské louky prochází v posledních letech postupnou rekonstrukcí.

Minulou zimní sezonu byla situace podobná. Několik turistů, kteří s tím nepočítali, tam mělo komplikace. Byli podchlazení a měli problém se bezpečně dostat dolů. Zasahovala i horská služba. Labská bouda severozápadně od Špindlerova Mlýna je v zimě tradičně oblíbenou zastávkou běžkařů a skialpinistů. Zatímco dnes ráno bylo v podhůří okolo osmi stupňů Celsia, na Labské boudě mlha a dva stupně nad nulou. Labská bouda postavená na přelomu 60. a 70. let je v první zóně Krkonošského národního parku.

Na hřebenech Krkonoš ve čtvrtek napadl první sníh nadcházející zimy. Teploty klesly mírně pod nulu. Na Sněžce ve výšce 1603 metrů nad mořem byly dopoledne minus dva stupně. V horních partiích Sněžky foukal silný vítr, který zastavil horní úsek kabinové lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Sníh ve čtvrtek padal například na Sněžce nebo na Medvědíně nad Špindlerovým Mlýnem. V nižších částech hor pršelo.