Související články

Přemnožený kůrovec může v Krkonoších ohrozit tisíce hektarů lesa a nežádoucím způsobem urychlit rozsáhlou proměnu horských lesů. Nejhorší situace je ve východních oblastech hor, kde lze místy hovořit o kůrovcové kalamitě. Situaci ztěžuje kalamita ze zimy, kdy sníh masivně lámal vrcholky stromů. ČTK to řekl náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václav Jansa.

K nejpostiženějším oblastem východních Krkonoš patří jižní svahy Černé hory, Špičák nad Temným dolem, Dlouhý hřeben nebo Červená hora. "V Krkonoších lze celoplošně hovořit o zvýšeném výskytu (kůrovce), v určitých oblastech o kalamitním stavu, neboť již vznikají ohniska uvnitř porostů. Oblast východních Krkonoš, kde v posledních deseti letech dochází ke gradaci kůrovce, je nejpostiženější," uvedl Jansa.

Od pátečního odpoledne bude opět obousměrně otevřený turistický chodník z Růžové hory na Sněžku v úseku od Traverzu nahoru. Oprava výstupové stezky bude pokračovat v místech, kde je možné pracovníky s opatrností obejít. Úsek byl uzavřen od 10. června v pracovní dny od 7:30 do 16:30. Důvodem omezení byla oprava horského chodníku, kdy stavbaři měli obavy o bezpečný průchod turistů. Jde o část žlutě značené frekventované turistické trasy z Růžohorek na Sněžku.

Od 15. července platí zákaz sestupu ze Sněžky takzvanou řetězovou cestou, která vede po polské straně hory. Turisté po ní mohou jít ve směru od Slezského domu jen na vrchol. Zákaz platí do 31. srpna. K sestupu ze Sněžky musejí turisté využít jiných cest. Jednosměrný provoz má v hlavní turistické sezoně snížit množství lidí na přetíženém úzkém chodníku. Omezení vydalo polské ředitelství Krkonošského národního parku a platilo i v minulých letech.

Sněhové pole známé jako Mapa republiky, které leží na úbočí Studniční hory v Krkonoších, roztaje zřejmě každým dnem. Poslední zbytek sněhu zůstává uprostřed, v oblasti pomyslných středních Čech. Uvedl to Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Letošní maximální výška sněhu byla naměřena 20. března, 14,5 metru, což je třetí nejvyšší naměřená hodnota za posledních 20 let.

Řetězovou cestu na nejvyšší českou horu Sněžku (1603 metrů) mohou turisté od pondělí 15. července využívat pouze při výstupu. Sestup pomocí řetězů ochránci přírody na popud svých polských kolegů zakázali. Důvodem je podle Správy Krkonošského národního parku nejen ochrana přírody, ale i bezpečnost turistů. Na Sněžku loni vystoupilo na 3,8 milionu lidí. Omezení potrvá do konce letních prázdnin.

Na Sněžce dosáhl vítr v noci na pondělí síly orkánu. V nárazech měl i 206,6 kilometru v hodině, na nedaleké hřebenové Luční boudě v nadmořské výšce 1415 metrů přes 110 kilometrů v hodině. ČTK to řekl Martin Stráník z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hradci Králové. Ráno se kvůli silnému větru nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku, přes den by měl vítr slábnout. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině.

Na Sněžce vlivem silného větru byly přerušeny dodávky elektrického proudu. "Večer nebylo možné z baráku vylézt, jaký byl vítr. Vypadla elektřina. V neděli mezi 21:00 a 22:00 dosahoval vítr v nárazem 195 kilometrů v hodině. I když je vítr poměrně silný, škody na objektu nepředpokládáme. Takový vítr není nic, co bychom neznali. Přesto si myslím, že letos je to asi nejvíce, co na Sněžce foukalo," řekl ČTK správce poštovny Dalibor Blaha.

Lavinové nebezpečí v Krkonoších kleslo z druhého na první, tedy nejnižší stupeň z pětibodové škály. Na hřebenech Krkonoš je okolo 230 centimetrů sněhu. "Po mírném oteplení a dešti se opět ochladilo. Na povrchu sněhové pokrývky se vytvořila ledová krusta a sněhová pokrývka se zpevnila," uvedl Robert Dlouhý z Horské služby Krkonoše. V Jeseníkách nadále platí druhý lavinový stupeň. V Krkonoších zůstává v platnosti v pátek vydaná výstraha před zledovatělým terénem.

Na šesti místech Krkonošského národního parku se v létě objeví šest útulen. Navrhli je studenti architektury pražské ČVUT. Útulny jsou malé domečky, které jsou určené na odpočinek turistů nebo na jednorázové přespání, když je na horách zastihne nepřízeň počasí.

Horská služba zasahovala v Labském dole u Špindlerova Mlýna v Krkonoších. O pomoc záchranáře požádali dva muži ve věku 23 a 24 let, kteří se ztratili v nepřehledném terénu. Sešli z cesty a nevěděli, jak dál. Díky aplikaci Záchranka zjistili záchranáři, kde jsou. Podle mluvčího horské služby Radka Zemana nebyli v lavinové dráze. "Zbloudili při hustém sněžení, na lyžích nebyli. Měli vcelku dobré vybavení a oblečení," řekl ČTK Zeman. "Turisté byli v pořádku, jen vyčerpaní a podchlazení, transportováni do Špindlerova Mlýna," doplnil náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.

Horská služba nedoporučuje v Krkonoších hřebenové túry. Důvodem je sněžení, silný vítr a mlha. ČTK to řekl náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa. V Krkonoších od 3. ledna platí také třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Tento stupeň je charakterizován jako značné lavinové nebezpečí. Na hřebenové Luční boudě byla mlha, teplota okolo minus tří stupňů Celsia a v okolí přes metr sněhu. Na hřebenech dosahuje vítr síly přes 80 kilometrů v hodině. Kvůli silnému větru se dnes ráno nerozjel ani jeden ze dvou úseků lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek z Růžové hory na Sněžku zůstane mimo provoz i v neděli.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) usiluje ve spolupráci s dalšími institucemi o zachování původních krkonošských smrků. Na několika místech proto tyto stromy vysadí. Na české straně Krkonoš tvoří původní smrky se zvláštním uspořádáním větví již pouze jedno procento lesů. ČTK to řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. Podle něj je zachování původních populací, které lépe odolávají podmínkám v dané lokalitě, také jednou z cest, jak reagovat na aktuální klimatické změny. Náklady na projekt, který začal loni, činí 3,5 milionu korun.

Původní krkonošský smrk je specifický uspořádáním větví, připomínajícím člověka s připaženýma rukama. Neposkytuje tak oporu větru a sníh po větvích snadněji sklouzne, což je v extrémních podmínkách Krkonoš výhoda.

Turisté se letos v zimě nedostanou do Labské boudy v Krkonoších. Podle webových stránek hotelu ji čeká oprava. Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je oblíbenou zastávkou turistů mířících k prameni největší české řeky.

Rekonstrukcí projdou interiéry Labské boudy, především restaurace a bufet. Podle provozovatelů by se měla bouda otevřít v květnu.