Související články

Český rozhlas zpřístupnil speciální internetové stránky věnované nadcházejícímu 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a potažmo blížícímu se výročí konce druhé světové války. Součástí stránek www.rozhlas.cz/valka bude i unikátní databáze svědectví československých válečných veteránů - a to jak v písemné, tak ve zvukové podobě, která vznikla ve spolupráci se sdružením Post Bellum.

"Nemáme cíl být neprůstřelným encyklopedickým projektem, chtěli jsme jej založit na základě příběhů lidí," řekl novinářům k projektu editor stránek Jiří Hošek z ČRo. Zájemci na webových stránkách naleznou i základní historická data největšího konfliktu v dějinách lidstva, množství fotografií a zvukových záznamů, týkajících se nejen západní fronty, ale i bojů na frontě východní či v Pacifiku.

Na www.rozhlas.cz/valka je zatím k mání prvních šest svědectví československých válečných veteránů, včetně mluveného slova a fotografií. Sdružení zdokumentovalo přes tři stovky žijících účastníků bojů, zpracovaných svědectví je podle předsedy sdružení Mikuláše Kroupy kolem stovky. "Do dvou let doufáme, že jejich počet dosáhne osmi set," dodal Kroupa. Všechna by se časem měla na internetu objevit.

V databázi sdružení Post Bellum, která je přístupná také na stránkách www.hrdinove.cz, je přes 2000 jmen, současný počet žijících veteránů odhaduje Kroupa na tisícovku. Vedle vzpomínek československých válečných veteránů plánují autoři projektu do budoucna umístit i vzpomínky lidí, kteří válku prožili na okupovaných územích, či svědectví z druhé strany - Němců bojujících na straně wehrmachtu.

Před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici si bojovníci za svobodu, ústavní činitelé i náhodní kolemjdoucí připomněli už 59. výročí zahájení Květnového povstání pražského lidu. Na místě byl i Herbert Brynda.

U slavnostního velikonočního vysílání české redakce Radia Praha vás co nejsrdečněji vítá Herbert Brynda. Z archivu Českého rozhlasu jsem pro vás připravil pásmo složené ze vzpomínek českých herců, poezie, hudby i vážnějších témat, z nichž jedno dnes už zní spíše úsměvně než vážně.

Televizní poplatky se mají ještě letos zvýšit ze 75 na 100 a rozhlasové z 37 na 45 korun měsíčně. V budoucnu by je pak měla vláda dál zvyšovat v závislosti na inflaci. Novela rovněž předpokládá, že poplatky bude hradit každá domácnost, ať rozhlasový a televizní přijímač vlastní, nebo ne. Reklama ve veřejnoprávní televizi se sníží z dnešního jednoho procenta na 0,8 procenta vysílacího času, dál ale klesat nemá. Počítá s tím novela, kterou ve středu sněmovna schválila hlasy převahou jednoho hlasu. Předlohu ale posoudí ještě Senát a prezident. Zvýšení koncesionářských poplatků přivítala Česká televize i veřejnoprávní Český rozhlas. Obě média chtějí příspěvky vložit do zkvalitnění své nabídky divákům a posluchačům. Navýšení poplatků umožní České televizi podle předsedy Rady ČT Jiřího Mrzeny fungovat v příštích pěti letech. Další změny ve financování budou později čekat veřejnoprávní televizi a její diváky v souvislosti se zavedením digitálního vysílání.

Některé oblasti lidské činnosti si spojuje veřejnost stále s muži, samozřejmě k velké nelibosti feministek. Patří k nim například sportovní reportéři, především ti, kteří posluchačům a divákům přibližují dění v takzvaně velkých sportech, jako je fotbal nebo hokej. O sportovní redaktorky už dnes ale není nouze. Ještě před několika desetiletími šlo ovšem o příslovečné bílé vrány. Jednou z nich je Eva Křížová, kterou kdysi posluchači Československého rozhlasu znali jako Dobiášovou-Škutinovou. Byla první rozhlasovou sportovní redaktorkou. A za Evou

Český rozhlas se dostal mezi sto nejobdivovanějších společností v České republice. Ve speciální kategorii žebříčku CZECH TOP 100 pro veřejné, sociální a osobní služby, získal dokonce druhé místo. Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka je toto umístění důkazem dobré práce všech zaměstnanců.

V našem vysílání jsme si připomněli svátek svatého Valentýna - patrona všech zamilovaných. Proto i dnes sáhneme do rozhlasového archivu a připomeneme Shakespearovu slavnou dvojici - Romea a Julii. Jde o nejstarší dochovanou rozhlasovou hru Romea a Julie. Nahrávka pochází z roku 1953 v překladu Erika Adolfa Saudka. Hlavní role v ní ztvárnili Václav Voska a Jiřina Chlumská. Zaposlouchejte se tedy alespoň krátce do nestárnoucího příběhu o lásce.

Máme za sebou Silvestrovské oslavy a to je chvíle, kdy si hodně lidí dává různá předsevzetí, klade si před sebe cíle. Ty, co se rozhlasu týče, si položil před sebe už v roce 1999, kdy nastoupil do funkce, také generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Nakolik se mu je podle jeho mínění podařilo splnit?

Před Vánocemi zemřel v Praze ve věku 78 let rozhlasový dramatik Jaromír Ptáček. Byla to jedna z nejdůležitějších postav historie české rozhlasové hry. Jako autor více než 40 původních her vytvořil už v 60. letech výrazný autorský rukopis, ceněný zejména v Západním Německu, kde byly mnohé z jeho her uváděny. Současně působil po celá léta jako dramaturg. Ohlédnutí za osobou Jaromíra Ptáčka připravil Vilém Faltýnek.

Dnes si připomeneme legendární rozhlasové nastudování Poláčkovy knihy Bylo nás pět. Jak známo, kniha sama vznikala v chmurných dobách za války a v podobně chmurných dobách šířila optimismus a sílu i nv podobě rozhlasové četby. František Filipovský knihu načetl přesně před padesáti lety, vysílala se poprvé v roce 1953, v době procesů a nejtužšího komunismu. Mimo jiné díky ní se do povědomí českých posluchačů vrýval neopakovatelný entuziastický hlas tohoto herce spojeného s předválečným Osvobozeným divadlem.