Související články

Český rozhlas v neděli spustil dvě nové stanice, zatím však jen prostřednictvím internetu. Vysílat začíná zpravodajská stanice Rádio Česko, dříve pracovně nazývaná D- Žurnál, a stanice D-Dur, zaměřená na vážnou hudbu. Rozhlas plánuje, že se obě stanice v budoucnu objeví v chystaném digitálním vysílání. Rádio Česko bude vysílat zpočátku pouze ve všední dny od 06:00 do 10:00, mimo tuto dobu bude na adrese www.rozhlas.cz/radiocesko program Radiožurnálu. Rádio Česko nabídne zprávy každou čtvrthodinu, chybět nebudou specializované relace, rozhovory, komentáře a další aktuální publicistika. Vysílat se budou také přímé přenosy z důležitých událostí. Stanice D-Dur bude vysílat nepřetržitě 24 hodin denně s minimálními moderátorskými vstupy. Program bude zaměřen na hudbu od dob renesance po současnost. Prostor ve vysílání, které je možné nalézt na adrese www.rozhlas.cz/d-dur, dostanou i nahrávky nejmladší generace interpretů. Český rozhlas připravil dvě nové stanice v souvislosti s nastupující digitalizací. Posluchačům má v budoucnu přinést mnohem kvalitnější příjem zvuku i doprovodné služby, například podrobné informace o právě vysílaných pořadech. Rozhlas také chystá stanici zaměřenou na vědu s názvem Leonardo a hudební stanici zaměřenou na mladé posluchače.

O funkci generálního ředitele Českého rozhlasu se ve finále utkají tři kandidáti - současný ředitel ČRo Václav Kasík, ředitel ČRo 6 Regina Richard Medek a ředitel stanice ČRo 1 Radiožurnálu Alexandr Pícha. Na středečním zasedání Rady Českého rozhlasu o jejich postupu do finále rozhodlo první kolo volby.

Do konkurzu na generálního ředitele se přihlásilo 17 lidí, rada posléze pět jmen vyřadila z formálních důvodů. Ve středu rozhodovala mezi zbývajícími dvanácti kandidáty. Před branami druhého kola, v němž rada zvolí generálního ředitele, tak zůstal například bývalý šéf ČNTS Jan Vávra. Vítěz celého výběrového řízení bude znám 25. května.

Český rozhlas spustí 1. května dvě nové stanice určené pro digitální rozhlasové vysílání, jejich program však zatím bude možné "naladit" pouze na internetu. Názvy stanic jsou zatím pracovní, ať už v případě zpravodajského kanálu D-Žurnál či stanice zaměřené na vážnou hudbu D-Dur. ČRo má připraveny ještě další dvě stanice - program zaměřený na popularizaci vědy Leonardo i léta plánovaný kanál pro mladé posluchače.

Vysílání obou stanic přes internet vnímá rozhlas zatím jako zkoušku. D-Žurnál by měl proto zpočátku vysílat pouze čtyři hodiny denně. "Jsou již pro něj připraveni lidé a nyní vysílá zkušebně, takzvaně 'do zdi'," řekl generální ředitel Václav Kasík členům Rady ČRo na jejich středečním zasedání. Stanice Leonardo je připravena k 1. září, o tři měsíce později je nachystána stanice pro mladé posluchače, která má podle Kasíka zatím pouze pracovní označení "čtyřka". Není však zatím jisté, zda ji ČRo skutečně spustí. "Nad tím vším se ovšem klene otazník, protože stanici pro mladé v současném stavu financování rozhlasu můžeme založit, ale nemůžeme ji provozovat," řekl Kasík v narážce na jednání o zvýšení koncesionářských poplatků. Spuštění stanice pro mladé posluchače totiž pokládá za finančně nejnáročnější projekt ze všech čtyř nových stanic. O zvýšení poplatků za rozhlas na 48 ze současných 37 korun bude sněmovna jednat v květnu.

Do konkurzu na generálního ředitele Českého rozhlasu se zatím přihlásilo 17 lidí. Letos končí šestileté funkční období Václavu Kasíkovi, a Rada ČRo proto podle zákona vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele. Kasík se do konkurzu přihlásil rovněž. "Počítáme s tím, že volba by měla skončit do 30. dubna," řekl ČTK člen rady Štěpán Kotrba.

Kasíka k opětovné účasti vyzvala rada při vyhlášení konkurzu. O funkci generálního ředitele stojí také současný ředitel Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha a ředitel regionální stanice ČRo Regina a bývalý dramaturg ČT Richard Medek. K dalším zájemcům o místo patří i Jan Vávra, bývalý šéf ČNTS, servisní organizace Novy. Po roztržce Vladimíra Železného s americkým investorem Vávra televizi opustil.

Český rozhlas začne 1. května od 07:00 vysílat na internetu novou digitální stanici nazvanou D- dur. Bude na ní nepřetržitě znít vážná hudba. V budoucnu se má stát jednou z několika různě zaměřených stanic plánovaných Českým rozhlasem po spuštění sítě digitálního vysílání. "D-dur bude s největší pravděpodobností první českou digitální stanicí vysílající 24 hodin denně," uvedl v Magazínu Klubu Vltava šéfredaktor stanice Český rozhlas 3 - Vltava Lukáš Hurník. Nová hudební stanice je podle něj především určena pro pozemní digitální vysílání a až to bude možné, objeví se tak nejprve v systému DVB-T. To je primárně televizní systém, který však může šířit i rozhlasové vysílání. "Další možnosti se otevřou až dostaneme příležitost vysílat v systému DAB, který umožňuje mobilní příjem. Poslední varianta, na které pracujeme, je distribuce v sítích kabelových televizí," uvedl Hurník. Hudbu bude možné poslouchat v kvalitě srovnatelné s kompaktními deskami. Digitální vysílání umožní přijímat doprovodné textové a obrazové informace a užívat některé služby. Pro posluchače znamená ovšem nutnost opatření nových typů přijímačů nebo dekodérů. Momentálně se cena takových zařízení pohybuje v úrovni cen mobilních telefonů.

Český rozhlas Brno v úterý zahájil pravidelné vysílání z nově zrekonstruovaného studia ve Zlíně. To bude posluchačům ve Zlínském kraji každý den přinášet dopolední Trh práce a Radioburzu, odpoledne hodinový regionální publicistický pořad. Každý týden budou navíc pracovníci rozhlasu připravovat pořady Apetýt a Rendez-vous. ČTK to v úterý řekl šéfredaktor brněnského rozhlasu Jaromír Ostrý. Rozhlasové studio ve Zlíně funguje už několik desítek let. Počet zlínských posluchačů v poslední době podle Ostrého natolik vzrostl, že jim rozhlas chce nabídnout regionálně zaměřené pořady. "Zlínští redaktoři ale budou připravovat také publicistiku, kterou uslyší posluchači nejen ve Zlínském, ale také v Jihomoravském kraji," uvedl šéfredaktor.

Studio sídlí v bývalé vile Jana Antonína Bati. Bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati se do budovy nastěhoval v roce 1927. Od 50. let 20. století je objekt vlastnictvím Českého rozhlasu. Architektonicky cenné interiéry vily opravilo vedení rozhlasu ve spolupráci s památkáři. Stavební práce, které respektovaly původní prvky, trvaly od konce roku 2003 do poloviny letošního roku. Investice si vyžádaly přibližně 5,5 milionu korun, další dva miliony stály nové rozhlasové technologie.

Dnes si připomeneme začátky zahraničního vysílání. To se ozvalo v éteru roku 1936. Tehdy Československý rozhlas vytvořil radiový most, který spojil krajany se starou vlastí. Už o deset let dříve však tehdejší společnost Radiojournal testovala, jak jsou slyšet její vysílače v zahraničí. Tehdy ještě nebyla na rozhlasových vlnách taková tlačenice jako dnes a rozhlas dostal zprávy, že je dobře slyšet v Americe.

Už brzy si budeme připomínat významný den moderní historie československého státu: noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy armády Varšavské smlouvy přijely do naší země znovunastolit komunistický pořádek. Významnou roli v těchto událostech sehrálo tehdy nejsilnější médium - rozhlas. Odvysílal nesouhlasné stanovisko ústředního výboru strany k okupaci, pomáhal udržet mezi občany postoj pasivní rezistence. Paní Libuše Svobodová pracovala jako samostatná technička na vysílání a osudnou noc strávila v budově rozhlasu. Rozhovor s ní natočil Vilém

Roli Českého rozhlasu (ČRo) na začátku pražského povstání v roce 1945 a během okupace vojsky Varšavské smlouvy v úterý připomnělo slavnostní odhalení desky s označením kulturní památka u vchodu do historické budovy. "Jsem potěšen, že ČRo jako kulturní instituce může dlít v tak významné budově," řekl ředitel rozhlasu Václav Kasík. Desky se budova rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze dočkala 28 let po prohlášení kulturní památkou. Až letos totiž začala dlouho plánovaná a stále odkládaná kompletní rekonstrukce, která povede k obnově původních prvků funkcionalistické architektury. Potřebné opravy by se měl dočkat hlavně vstup do budovy. Budovu Českého rozhlasu postavil v letech 1927 až 1931 architekt Bohumil Sláma. Ale spíše než architektonickou památkou je budova rozhlasu především důležitým svědkem nejtěžších bojů českého lidu v novodobých dějinách. V minulém století se na rozhlas střílelo dvakrát. V květnu 1945 byla budova rozhlasu jedním z míst nejtvrdších bojů povstalců s okupanty. Volání rozhlasu o pomoc se navíc stalo jedním z bezprostředních podnětů ke všeobecnému povstání. Také v srpnu 1968 zažila budova těžké boje. Srážky se sovětskými vojáky si tehdy vyžádaly 15 mrtvých. Oba boje připomínají pamětní desky po stranách vstupu.

Psal se rok 1975, ve společnosti panovala tzv. normalizace. Vedení rozhlasu nebylo spokojeno s ideologickou úrovní dramatické tvorby a byly podniknuty kroky k nápravě. Světlo světa spatřil nekonečný seriál Jak se máte, Vondrovi?